Průměrný výdělek musí být zjišťován pro účely náhrady mzdy (překážky na straně zaměstnavatele i zaměstnance), pro výpočet náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, pro účely poskytování mzdových příplatků, při odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, pro stanovení výše odstupného, odchodného, odbytného, jednorázové náhrady dle § 271ca ZP, pro výpočet náhrady škody způsobené zaměstnancem zaměstnavateli a v dalších případech. Pro účely podpory v nezaměstnanosti se používá čistý průměrný výdělek, který je odvozen z hrubého měsíčního průměrného výdělku.
Způsob výpočtu průměrného výdělku stanoví § 351 až § 362 a § 271m ZP. Podle těchto ustanovení se průměrný výdělek zjišťuje z hrubé mzdy nebo platu zúčtované v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Pro výpočet průměrného výdělku platí tento postup:
-
základem pro výpočet je hrubá mzda dosažená zaměstnancem v rozhodném období za odpracovanou dobu,
-
dochází-li k zúčtování mzdy nebo platu za práci přesčas v jiném rozhodném období než v tom, ve kterém byla tato práce vykonána, zahrnou se do odpracované doby také hodiny práce přesčas, za kterou jsou mzda nebo plat poskytnuty (viz § 353 odst. 3 ZP) (přichází v úvahu, kdy za práci přesčas je po dohodě se zaměstnancem poskytováno náhradní volno, které nakonec zaměstnavatel z provozních důvodů poskytnout nemůže),
-
rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí (popřípadě jeho část), za něž se zjišťuje dosažený výdělek,
-
průměrný výdělek se zjišťuje k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období,
-
část kalendářního čtvrtletí se používá jen při vzniku pracovního poměru v tomto čtvrtletí,
-
při odpracování méně než 21 dnů v rozhodném období se použije pravděpodobný výdělek,
-
při použití konta pracovní doby je rozhodným obdobím 12 měsíců po sobě jdoucích před začátkem vyrovnávacího období (které činí nejvýše 26 týdnů, a je-li to sjednáno v kolektivní smlouvě, nejvýše 52 týdnů),
-
při odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání se použijí dvě rozhodná období (předchozí čtvrtletí a předchozí kalendářní rok) a výhodnější průměrný výdělek se použije pro odškodnění,
-
základní způsob zjišťování průměrného výdělku se stanoví jako hodinový,
-
je-li vyplácena odměna za delší časové období, než je kalendářní čtvrtletí, určí se její poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí, která se dále upraví podle odpracované doby v tomto čtvrtletí; zbývající části odměny se započtou stejným způsobem do dalších období,
-
průměrný výdělek nesmí být nižší než minimální mzda nebo příslušná nejnižší úroveň zaručeného platu,
-
stanovený způsob výpočtu průměrného výdělku platí i pro odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr s tím, že je-li sjednáno zúčtování odměny z dohody až po vykonání celého úkolu, je rozhodným obdobím celá doba, na kterou je dohoda uzavřena,
-
při souběhu více zaměstnání, ať u téhož nebo u jiného zaměstnavatele, se zjišťuje průměrný výdělek samostatně.
Příklad č. 1 - rozhodné období
Zaměstnanec nastoupí do zaměstnání dne 15. 11. a do konce roku odpracuje 192 hodin v rámci 24 pracovních dnů. Výše mzdy bez náhrad činí za celé období 42 000 Kč.
Průměrný hodinový výdělek k 1. 1. následujícího roku 42 000 : 192 = 218,75 Kč.
Příklad č. 2 - rozhodné období
Zaměstnanec nastoupil do pracovního poměru 1. 6. a v září mu byl určen nástup na dovolenou. Potřeba zjistit jeho průměrný výdělek vznikla k 1. 9., takže rozhodným obdobím je druhé čtvrtletí. V tomto čtvrtletí však byl zaměstnán jen v červnu, kdy dosáhl hrubé mzdy 38 000 Kč při odpracování 168 hodin (při směnách po 8 hodinách je splněna podmínka odpracování alespoň 21 dnů).
Jeho průměrný hodinový výdělek činí 226,19 Kč (38 000 : 168). Pokud by tomuto zaměstnanci byl určen nástup na dovolenou až v říjnu, bylo by rozhodným obdobím třetí čtvrtletí.
Příklad č. 3 - konto pracovní doby
Zaměstnavatel rozhodl o uplatnění konta pracovní doby na dobu 26 týdnů s účinností od 1. 3.
Pro stanovení výše stálé mzdy jednotlivých zaměstnanců bude rozhodným obdobím doba od 1. 3. předchozího roku do 28. 2. (příp. do 29. 2.) běžného roku.
Příklad č. 4 - dohoda o pracovní činnosti
Dohoda o pracovní činnosti byla sjednána na dobu od 1. 1. do 31. 5. s výší měsíční odměny 15 000 Kč a rozsahem pracovní doby 20 hodin týdně. V jednotlivých měsících bylo odpracováno a vyplaceno:
K 31. 5. bude potřeba zjistit průměrný hodinový výdělek. Ten bude vypočten z rozhodného období I. čtvrtletí kalendářního roku.
Výpočet: (15 000 × 3) : 248 = 181,45 Kč/hod.
Příklad č. 5 - dohoda o pracovní činnosti
Dohoda o pracovní činnosti byla sjednána stejně jako v předchozím příkladu na dobu od 1. 1. do 31. 5. Se zaměstnancem však byla sjednána jednorázová odměna ve výši 75 000 Kč.
Průměrný výdělek k 31. 5. bude vypočten z rozhodného období od 1. 1. do 31. 5. a bude činit: 75 000 : 412 = 182,04 Kč/hod.
Rozdíl mezi průměrnými hodinovými výdělky v tomto a předchozím příkladu (182,04 – 181,45 = 0,59 Kč) je způsoben různou délkou rozhodného období v důsledku jiné splatnosti odměny.
Příklad č. 6 – náhrada mzdy za dovolenou
Zaměstnanec, který byl v pracovním poměru po celé předchozí čtvrtletí, odpracoval 501,5 hodiny včetně práce přesčas, dovolenou čerpal ve výši 32 hodin, 1 den měl omluvené neplacené volno. Za odpracovanou dobu dostal mzdu ve výši 109 520 Kč a náhrada mzdy za dovolenou činila 5 810 Kč.
Výpočet průměrného hodinového výdělku: 109 520 : 501,5 = 218,38 Kč/hod.
Příklad č. 7 – mzda za práci přesčas
Zaměstnanec je odměňován měsíční mzdou a odpracoval v březnu kalendářního roku práci přesčas v rozsahu 32 hodin, přičemž souhlasil s poskytnutím náhradního volna. Z provozních důvodů však nebylo možné náhradní volno poskytnout, a tak byl zaměstnavatel povinen za práci přesčas poskytnout mzdu včetně příplatku za práci přesčas do tří měsíců po vykonání práce přesčas, pokud se se zaměstnancem nedohodl jinak, tedy na jiné době zúčtování mzdy za práci přesčas. Mzdový nárok zúčtoval zaměstnavatel zaměstnanci v červnu.
Mzda za práci přesčas včetně odpracovaných hodin za práci přesčas (32 hodin) bude započtena při výpočtu průměrného výdělku k 1. 7. kalendářního roku.
Zaměstnavatel je povinen za práci přesčas, za kterou bude posléze poskytnuto náhradní volno, poskytnout v měsíci výkonu práce přesčas jen mzdu bez příplatku a v době čerpání náhradního volna neposkytnout nic. Jde v podstatě o kompenzaci výkonu práce v jednom časovém období a náhradního volna v jiném časovém období. Pokud se však smluvní strany dohodnou, lze v měsíci výkonu práce přesčas neposkytnout mzdu za práci přesčas a v měsíci čerpání náhradního volna mzdu nekrátit. V dané situaci se kopíruje postup povinně aplikovaný při odměňování platem v případě, kdy za práci přesčas se poskytuje náhradní volno v jiném měsíci než v tom, v němž byla práce přesčas vykonána. V případě hodinové mzdy problém nevzniká. V měsíci výkonu práce přesčas se zúčtují odpracované hodiny bez práce přesčas a v měsíci čerpání náhradního volna obdrží mzdu za hodiny práce přesčas, ovšem bez příplatku.
U měsíční formy odměňování:
V měsíci výkonu práce přesčas nebude poskytnuto žádné plnění týkající se práce přesčas a v měsíci čerpání náhradního obdrží mzdu jako by pracoval. K tomuto postupu je však nutná písemná dohoda mezi smluvními stranami.
Pokud dohoda není uzavřena, musí zaměstnavatel v měsíci výkonu práce poskytnout mzdu za práci přesčas bez příplatku a v měsíci, kdy čerpá náhradní volno, neposkytne nic. Ačkoliv se teoreticky jedná o kompenzaci, početně k vyrovnání nedochází, jak dokazuji v příkladu č. 8.
Upozornění: Nejde o náhradní volno za výkon práce ve svátek, kde se poskytuje náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
Příklad č. 8 – práce přesčas a čerpání náhradního volna v jiném měsíci
V měsíci lednu zaměstnanec odpracoval 176 hodin dle harmonogramu směn a 15 hodin práce přesčas. Jeho měsíční mzda činila 48 000 Kč. Náhradní volno čerpal v měsíci únoru, kdy měl odpracovat 160 hodin. Mezi smluvními stranami nebyla uzavřena dohoda (viz § 353 odst. 3 ZP).
Mzda v lednu: 48 000 : 176 x (176 + 15) = 52 091 Kč
Mzda v únoru: 48 000 : 160 x (160 – 15) = 43 500 Kč
Zvýšení mzdy o práci přesčas v lednu: 52 091 – 48 000 = 4 091 Kč
Snížení mzdy o práci přesčas v únoru: 48 000 – 43 500 = 4 500 Kč
Pokud by byla uzavřena dohoda ve smyslu § 353 odst. 3 ZP, pak v lednu obdrží mzdu ve výši 48 000 Kč a v měsíci únoru také.
Příklad č. 9 – dva pracovněprávní vztahy
Zaměstnanec odpracoval v pracovním poměru u zaměstnavatele ve druhém čtvrtletí celkem 401 hodin a dosáhl mzdy 90 000 Kč. Vedle toho sjednal se zaměstnavatelem dohodu o pracovní činnosti na zcela jinou funkci, než která je uvedena v pracovní smlouvě, při níž odpracoval ve druhém čtvrtletí celkem 120 hodin, a jeho odměna za tuto činnost činila 18 000 Kč. V rámci pracovního poměru bylo odpracováno více než 21 směn, a proto se jedná o skutečný průměrný hodinový výdělek.
U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je zaměstnavatel od 1. 10. 2023 povinen rozvrhnout pracovní dobu a seznámit zaměstnance s harmonogramem směn nejpozději 3 dny před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak, nebo se zaměstnancem uzavře dohodu o samorozvrhování pracovní doby. V rámci DPČ bylo odpracováno 30 směn po 4 hodinách a je splněna podmínka pro zjištění skutečného hodinového výdělku.
Průměrný výdělek se vypočítá zvlášť v pracovním poměru a zvlášť u dohody o pracovní činnosti:
-
průměrný výdělek z pracovního poměru: 90 000 : 401 = 224,44 Kč/hod.
-
průměrný výdělek z DPČ: 18 000 : 120 = 150 Kč/hod.
Tyto průměrné výdělky nelze v žádném případě sčítat. Pokud by zaměstnanec čerpal dovolenou v obou činnostech současně, je zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu mzdy/odměny ve výši průměrného výdělku.
ODMĚNY VYPLÁCENÉ ZA DELŠÍ NEŽ ČTVRTLETNÍ OBDOBÍ
Při započítávání odměn vyplácených za delší než čtvrtletní období je nejdůležitější správně určit počet období, za které byla tato mzda vyplacena. Jedná se například o pololetní odměny, roční bonusy, odměnu na dovolenou, odměnu na Vánoce, tzv. další mzda apod. Počet dalších období se určí podle celkové doby, za kterou se mzda nebo plat poskytuje.
Zjištěná poměrná část odměny připadající na kalendářní čtvrtletí (dílčí odměna) se zahrne do výpočtu průměrného výdělku v inkriminovaném čtvrtletí (kdy byla vyplacena) a zbývající část (části) této odměny se zahrne do hrubé mzdy při zjištění průměrného výdělku v dalším (dalších) období (obdobích).
Do hrubé mzdy nebo platu se pro účely zjištění průměrného výdělku zahrne "dílčí odměna" odpovídající odpracované době v jednotlivých čtvrtletích.
Příklad č. 10 – pololetní odměna
Zaměstnanec odpracoval ve čtvrtletí, v němž jeho plánovaný harmonogram směn (fond pracovní doby zaměstnance) činil 520 hodin, pouze 480 hodin. Základní mzda činila 78 500 Kč. Zúčtovaná pololetní odměna byla vyplacena ve výši 36 400 Kč.
Výpočet průměrného výdělku:
78 500 + (36 400 : 2 x 480 : 520) = 78 500 + 16 800 = 95 300 Kč
95 300 : 480 = 198,54 Kč
Druhá část odměny (36 400 : 2 = 18 200 Kč) se zahrne do výpočtu průměrného výdělku v dalším čtvrtletí s ohledem na odpracovanou dobu v tomto dalším čtvrtletí. Pokud zaměstnanec v dalším čtvrtletí odpracuje pouze 250 hodin z plánovaných směn v rozsahu 520 hodin a obdrží mzdu ve výši 38 960 Kč, bude průměrný výdělek činit:
38 960 + (18 200 × 250 : 520) = 38 960 + 8 750 = 47 710
47 710 : 250 = 190,84 Kč
Příklad č. 11 – roční odměna
V prosinci byla vyplacena roční odměna ve výši 90 000 Kč. Poměrná část činí 22 500 Kč a bude započtena při výpočtu průměrného hodinového výdělku k 1. 1., 1. 4., 1. 7. a 1. 10. Ve 4. čtvrtletí dosáhl zaměstnanec mzdy bez náhrad ve výši 152 000 Kč. Z toho mzda za práci přesčas činila 6 000 Kč. Podle harmonogramu směn měl odpracovat 520 hodin, odpracoval však 560 hodin. Jak spočítat průměrný výdělek 1. 1.?
Poměrná část odměny: (22 500 : 520) x 560 = 24 230,77 Kč
(146 000 + 6 000 + 24 230,77) : 560 = 314,70 Kč
Pokud by odpracoval jen plánovaný počet hodin (520), průměrný výdělek by činil: (152 000 – 6 000 + 22 500) : 520 = 324,04 Kč.
PRŮMĚRNÝ VÝDĚLEK , MINIMÁLNÍ MZDA A NEJNIŽŠÍ ÚROVEŇ ZARUČENÉHO PLATU
K 1. 1. 2025 došlo ke zrušení nejnižších úrovní zaručené mzdy a vzniku 4 nejnižších úrovní zaručeného platu. Tato změna se týká i ochrany průměrného výdělku. Jestliže je průměrný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda nebo příslušná nejnižší úroveň zaručeného platu, na kterou by zaměstnanci vzniklo právo v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba průměrný výdělek uplatnit, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě nebo příslušné nejnižší úrovni zaručeného platu; to platí také při uplatnění pravděpodobného výdělku.
Příklad č. 12 – minimální výše průměrného hodinového výdělku
Zaměstnanec pracuje v nepřetržitém provozu jako frézař. Týdenní pracovní doba činí 37,5 hodin týdně. Je odměňován formou hodinové mzdy. Do 31. 12. 2024 činila jeho hodinová mzda 125 Kč. Jeho průměrný hodinový výdělek zjištěný za 4. čtvrtletí 2024 dosáhl výše 126,20 Kč za hodinu.
Protože od 1. 1. 2025 činí hodinová minimální mzda 124,40 Kč za hodinu při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin, je nutné upravit minimální hodinovou mzdu ke stanovené týdenní pracovní době 37,5 hod.: 124,40 x 40 : 37,5 = 132,70 Kč/hod.
Od 1. 1. 2025 musí zaměstnavatel zvýšit jeho hodinovou mzdu na částku alespoň 132,70 Kč/hod., neboť jde o nejnižší přípustnou výši odměny za práci zaměstnance. Současně musí od 1. 1. 2025 zvýšit jeho průměrný hodinový výdělek na 132,70 Kč/hod., protože průměrný hodinový výdělek nesmí být nižší než minimální mzda.
Příklad č. 13 – zvýšení odměny u DPP
Podle ustanovení § 111 odst. 1 ZP nesmí být odměna z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nižší než minimální mzda. Zaměstnanec je poživatelem starobního důchodu a v rámci dohody o provedení práce vykonává jednoduché administrativní práce od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2025. Sjednaná odměna v roce 2024 činila 120 Kč za hodinu.
Od 1. 1. 2025 musí být zvýšena alespoň na 124,40 Kč za hodinu.
Příklad č. 14 – příplatkové odměny u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
Zaměstnavatel poskytuje příplatkové odměny v minimálních výších stanovených zákoníkem práce. V lednu 2025 zaměstnanec odpracoval v rámci DPP, která je uzavřena od 2. 1. 2025 do 30. 11. 2025, v noční době 28 hodin. Sjednaná hodinová odměna je ve výši 130 Kč.
Zaměstnavatel je povinen poskytnout příplatek alespoň ve výši 10 % průměrného hodinového výdělku. Protože DPP plyne až od 2. 1. 2025, bude nutné použít pravděpodobný výdělek, kterým bude sjednaná hodinová odměna. Příplatek za práci v noci bude ve výši 13 x 28 = 364 Kč.
POUŽITÍ PRŮMĚRNÉHO VÝDĚLKU PO SKONČENÍ PRACOVNĚPRÁVNÍHO VZTAHU
Změnou zákoníku práce k 1.6.2025 se doplňuje ustanovení § 360 ZP a výslovně se uvádí, že má-li být průměrný výdělek použit po skončení pracovněprávního vztahu, použije se průměrný výdělek zjištěný naposledy v průběhu trvání pracovněprávního vztahu.
Příklad č. 15 – průměrný výdělek při skončení PPV
Pracovní poměr končí 15. 10. Průměrný výdělek pro účely odstupného se bude standardně zjišťovat z rozhodného období, kterým je III. kalendářní čtvrtletí.
Příklad č. 16 – průměrný výdělek a konkurenční doložka
Se zaměstnancem byla uzavřena konkurenční doložka, že se zdrží výkonu práce, která by měla vůči zaměstnavateli soutěžní povahu, po dobu jednoho roku. Pracovní poměr byl ukončen k 31. 9. daného roku.
Peněžité vyrovnání bude vypočteno z průměrného hodinového výdělku k 1. 7. (rozhodné období 2. čtvrtletí).
Příklad č. 17 – průměrný výdělek a náhrada za ztrátu na výdělku po dobu trvání DPN
Zaměstnanec byl v dočasné pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu od 3. 3. do 26. 7. roku.
Pro náhradu za ztrátu na výdělku budou zjištěny dva průměrné hodinové výdělky k 1. 1. (256,55 Kč) a z celého předchozího roku 259,20 Kč). Pro náhradu za ztrátu na výdělku bude použit průměrný hodinový výdělek 259,20 Kč.
Příklad č. 18 – průměrný výdělek a náhrada za ztrátu na výdělku po ukončení DPN
Zaměstnanec měl uzavřen pracovní poměr na dobu určitou do 30. 6. roku. V rámci tohoto roku vznikla dočasná pracovní neschopnost (DPN) z důvodu pracovního úrazu od 3. 3. do 26. 7. roku. Náhrada za ztrátu na výdělku byla poskytována do 26. 7. Na základě lékařského posudku byl prokázán i nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po ukončení DPN.
Pro účely náhrady za ztrátu na výdělku po ukončení DPN prokázané po ukončení pracovního poměru bude použit průměrný výdělek naposledy zjištěný v době trvání pracovního poměru. Pracovní poměr byl ukončen 30. 6. u a průměrný výdělek naposledy…
