dnes je 28.9.2022

Input:

ZVÝŠENÍ NEZABAVITELNÉ ČÁSTKY U SRÁŽEK ZE MZDY OD 1. 1. 2012 V PŘÍKLADECH

1.1.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     Nařízením vlády (pozn.: k datu redakční závěrky dosud nebylo známé číslo Sbírky zákonů) dochází od 1. 1. 2012 ke zvýšení nezabavitelné částky, která musí být povinnému vyplacena při provádění srážek z jeho mzdy, a to podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení.

     Nezabavitelná částka je odvozena:

  • ze životního minima jednotlivce, které je určeno v § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a činí od 1. 1. 2012 částku 3 410 Kč,

  • z normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy a stanovených pro obec, která má 50 000 až 99 999 obyvatel.

     Nařízením vlády č. 408/2011 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2012 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, se zvyšuje částka na bydlení na 5 352 Kč. V roce 2011 činila tato částka 4 863 Kč .

     Částka, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, činí součet částky životního minima a shora uvedených nákladů na bydlení: 3 410 + 5 352 = 8 762 Kč. Nejvyšší výše třetin činí 2 920 Kč [(8 762 - 2) : 3 = 2 920 Kč]. Nezabavitelná částka na osobu povinného činí 2/3 z částky 8 762 Kč, tj. 5 841,33 Kč.

     Nezabavitelná částka na každou osobu, které je dlužník povinen poskytovat výživné, činí z částky 5 841,33 Kč, tj. 1 460,33 Kč (dále jen dílčí nezabavitelná částka). Při výpočtu nezabavitelné částky se započte tato dílčí nezabavitelná částka tolikrát, kolika osobám je dlužník povinen poskytovat výživné. Vyživovací povinnost upravuje zákon o rodině. Vyživovací povinnost vůči dětem se týká pouze dětí vlastních, osvojených, adoptovaných a úředním rozhodnutím svěřených do péče. Vyživovací povinnost dětí není omezena věkem 26 let, jak tomu je u daňového zvýhodnění na dítě v oblasti daní a jak tomu je u studentů - pojištěnců státu v oblasti zdravotního pojištění.

     Nařízení vlády č. 595/2006 Sb. stanoví, na které osoby se dílčí nezabavitelná částka započte. Podle ustanovení § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se na manžela dlužníka započte dílčí nezabavitelná částka, i když má samostatný příjem. Na dítě, které manželé společně vyživují, se započítává dílčí nezabavitelná částka každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Dílčí nezabavitelná částka se nezapočte na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Jinak je tomu v případě, je-li uzavřena dohoda o úhradě výživného podle § 551 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. V takovém případě se dílčí nezabavitelná částka na tyto vyživované osoby započte.

     Součet všech dílčích nezabavitelných částek a nezabavitelná částka na dlužníka činí základní nezabavitelnou částku, která se zaokrouhluje na celou korunu nahoru. Nezaokrouhlují se tedy jednotlivé dílčí částky, ale až jejich konečný součet. Jedná-li se o povinného, který má jen nezabavitelnou částku na svou osobu, zaokrouhluje se tato nezabavitelná částka na povinného nahoru.

     Podle § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se uplatní nová nezabavitelná částka poprvé za zúčtovací období, do něhož připadne den, od něhož se tato částka zvyšuje. Protože ke zvýšení normativních nákladů na bydlení dochází k 1. 1. 2012, použije se nová výše nezabavitelné částky poprvé při zúčtování mezd za leden 2012, tedy ve výplatním termínu v únoru 2012.

Příklad č. 1

Zaměstnanec je ženatý, má jedno vlastní dítě. Další 2 děti, které s ním bydlí ve společné domácnosti, jsou děti manželky z prvního manželství. V případě provádění srážek ze mzdy bude činit nezabavitelná částka: 5 841,33 + (2 x 1 460,33) = 8 761,99 Kč, po zaokrouhlení 8 762 Kč.

Jako vyživovaná osoba je započtena manželka dlužníka a vlastní dítě. Děti manželky nejsou jeho vlastní, a proto se nemohou započítat při výpočtu základní nezabavitelné částky.

Příklad č. 2

Zaměstnanec je ženatý a na základě dohody uzavřené podle § 551 občanského zákoníku platí výživné na 2 děti z předchozího manželství. S novou manželkou se stará též o její 2 děti. V případě exekuční srážky bude činit nezabavitelná částka: 5 841,33 + (3 x 1 460,33) = 10 222,32 Kč, po zaokrouhlení 10 223 Kč.

V základní nezabavitelné částce se objeví výživné na současnou manželku a na jeho 2 vlastní děti, jimž poskytuje výživné dobrovolně na základě dohody rodičů. V nezabavitelné částce se neobjeví děti manželky, ačkoliv s nimi žije ve společné domácnosti, protože se nejedná o jeho vlastní děti, ani osvojené, ani adoptované, ani o děti svěřené soudním rozhodnutím do jeho péče.

     Dále uvádíme postup při výpočtu srážek ze mzdy. Nejprve je nutné vypočítat čistou mzdu, od níž se odečte základní nezabavitelná částka, na níž má dlužník nárok jen jednou v měsíci. Základní nezabavitelná částka se uplatní u prvního plátce a u dalších souběžných plátců již nikoliv. Upozorňujeme, že součástí čisté

Nahrávám...
Nahrávám...