dnes je 17.8.2022

Input:

Změny zákoníku práce k 1. 1. 2014 a jejich dopady do oblasti zdravotního pojištění

13.1.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     V souvislosti s rozsáhlým procesem rekodifikace soukromého práva dochází zákonem č. 303/2013 Sb. s účinností od 1. 1. 2014 mj. ke změnám příslušných ustanovení zákoníku práce, které se ve svých důsledcích promítají i do oblasti zdravotního pojištění.

Smluvní strany a zúčtovaný příjem

     V ustanoveních § 6 a § 7 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), jsou s účinností od 1. 1. 2014 nově definovány smluvní strany základních pracovněprávních vztahů. Podle § 6 je zaměstnancem fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu. V navazujícím § 7 je pak uvedeno, že zaměstnavatelem je osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.

     Z pohledu zdravotního pojištění se osoba stává zaměstnancem tehdy, vykonává-li činnost podle § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoVZP“), ze které jí od zaměstnavatele plynou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“). Jinými slovy, pokud je zaměstnanci zúčtováno plnění zdaňované podle zmíněného § 6 zákona o daních z příjmů, podléhá toto povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění a naopak.

Pracovní smlouva a nástup zaměstnance do práce

     V § 34 zákoníku práce jsou nově formulovány odstavce 2 až 4, řešící nutnost písemné formy jednak u pracovní smlouvy, jednak při odstoupení od pracovní smlouvy, včetně možnosti a podmínek, za kterých může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit v případě nenastoupení zaměstnance do práce.

     Ve zdravotním pojištění se za nástup zaměstnance do zaměstnání považuje u pracovního poměru včetně pracovního poměru sjednaného podle cizích právních předpisů den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce (blíže viz ustanovení § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 zákoníku práce). Jak se postupuje ve zdravotním pojištění v případě, kdy je dnem nástupu do práce 1. leden 2014, přičemž zaměstnanec začne fakticky pracovat až dne 2. 1. 2014? Dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání je den, který je takto uveden v pracovní smlouvě. Jelikož lze jako den nástupu do práce sjednat i den pracovního klidu, považuje se pro účely zdravotního pojištění za den nástupu zaměstnance do zaměstnání den vzniku pracovního poměru, uvedený v pracovní smlouvě. To znamená, že v případě sjednání pracovního poměru se dnem nástupu do práce 1. 1. 2014 vzniká účast na zdravotním pojištění tímto dnem a k tomuto datu přihlašuje zaměstnavatel zaměstnance u zdravotní pojišťovny (prostřednictvím kódu „P“ na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele).

     Pokud by došlo k situaci, že by osoba do práce u zaměstnavatele v měsíci lednu vůbec nenastoupila, musela by si sama řešit v tomto měsíci svůj pojistný vztah, což znamená, že by v měsíci lednu (třeba i po část tohoto měsíce nebo i jen jeden den v tomto měsíci) musela být registrována u zdravotní pojišťovny jako zaměstnanec jiného zaměstnavatele, nebo OSVČ, nebo osoba, za kterou je plátcem pojistného stát.

Pokud by nebyla využita ani jedna z těchto tří možností, byl by pojištěnec v lednu 2014 osobou bez zdanitelných příjmů.

Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem

     Podle § 56zákoníkuodst. 1 písm. b) zákoníku práce může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti. Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Odvádí se z tohoto plnění pojistné na zdravotní pojištění?

     Do konce roku 2011 se z plnění této povahy pojistné neodvádělo, neboť v takovém případě měl zaměstnanec podle § 67 odst. 1 zákoníku práce nárok na odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku. S účinností od 1. 1. 2012 se však již nejedná o odstupné, ale o náhradu mzdy, zdaňovanou podle § 6 zákona o daních z příjmů. Protože toto plnění nelze zahrnout do některé ze zákonných výjimek, pojistné se odvede.

     V novelizovaném znění zákoníku práce je doplněn § 56a, který se týká okamžitého zrušení pracovního poměru zákonným zástupcem nezletilého zaměstnance. Zákonný zástupce nezletilého zaměstnance, který nedosáhl věku 16 let, může okamžitě zrušit pracovní poměr nezletilého zaměstnance, pokud je to nutné v zájmu vzdělání, vývoje nebo zdraví tohoto zaměstnance. K platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru nezletilého zaměstnance se vyžaduje přivolení soudu.

Společné ustanovení u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

     Ve společném ustanovení k dohodám se v § 77 zákoníku práce doplňují nové odstavce 4 až 6. Pro výpověď dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k ní nepřihlíží, což platí i pro okamžité zrušení těchto dohod.

     Zákonný zástupce nezletilého zaměstnance, který nedosáhl věku 16 let, může okamžitě zrušit dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti nezletilého zaměstnance, pokud je to nutné v zájmu vzdělání, vývoje nebo zdraví nezletilého zaměstnance. Pro platnost okamžitého zrušení dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti nezletilého zaměstnance se vyžaduje splnění stejných podmínek jako u okamžitého zrušení pracovního poměru zákonným zástupcem nezletilého zaměstnance (viz výše).

     Ve zdravotním pojištění není pro vznik zaměstnání u dohod o pracích konaných mimo

Nahrávám...
Nahrávám...