Změny účinné od 1. ledna 2023 mají přímý vliv na placení pojistného jednotlivými skupinami plátců.
Těmi skupinami ve zdravotním pojištění (mimo státu) jsou:
a) hromadní plátci pojistného, tedy zaměstnavatelé (za sebe a za své zaměstnance),
b) samoplátci, mezi které řadíme:
-
osoby samostatně výdělečně činné
-
osoby bez zdanitelných příjmů
S účinností od 1. ledna 2023 dochází ke změně v platbách u všech skupin plátců pojistného.
DOPAD ZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍ MZDY PRO ZAMĚSTNAVATELE A ZAMĚSTNANCE
Minimální mzda představuje ve zdravotním pojištění především minimální vyměřovací základ zaměstnance při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2023 se v souvislosti s placením pojistného zaměstnavatelem projeví především při:
a) provádění dopočtu (a následného doplatku) pojistného do minimálního vyměřovacího základu u těch zaměstnanců, jejichž příjem je nižší než minimální mzda 17 300 Kč. Doplatek do minima platí standardně zaměstnanec (vždy prostřednictvím zaměstnavatele).
Naopak, minimální vyměřovací základ nemusí být dodržen u osob – zaměstnanců, vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZPZP"):
b) provádění dopočtu a doplatku pojistného do minima, kdy doplatek plně hradí zaměstnavatel ve smyslu ustanovení § 207 až § 209 ZP z těchto důvodů:
-
-
přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,
-
zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách,
c) provádění dopočtu za situace, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů a úhrn příjmů nedosahuje minima 17 300 Kč.
Dopočet a doplatek pojistného provádí ten zaměstnavatel, kterého zaměstnanec k tomuto účelu pověří, tato okolnost může být případně i součástí pracovní smlouvy. Pro zajištění odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu si "pověřený" zaměstnavatel vyžádá doklad o výši příjmu zaměstnance u dalšího zaměstnavatele (dalších zaměstnavatelů) za příslušný kalendářní měsíc.
d) dopočtu do poměrné části minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 9 a odst. 10 ZPZP.
Pokud zaměstnanec ukončí zaměstnání například dne 20. 1. 2023, musí jeho vyměřovací základ za leden činit alespoň 11 161,29 Kč [(20:31) x 17 300], jinak provádí zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části minima. V takových případech může být vyměřovací základ zaměstnance relevantně i nižší než 17 300 Kč.
Podle ustanovení § 25 odst. 3 ZZ je u pojištěnce ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát – uchazeč o zaměstnání. Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání:
a) výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo
b) výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na jeden měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy
V rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání již nelze sjednávat dohody o provedení práce.
V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku jednotlivé měsíční výdělky (odměny) sčítají. To znamená, že v tzv. nekolidujícím zaměstnání mohl mít zaměstnanec do prosince 2022 příjem maximálně ve výši 8 100 Kč, od 1. 1. 2023 se tato horní hranice zvyšuje na 8 650 Kč.
ZVÝŠENÍ ROZHODNÉ ČÁSTKY PŘÍJMU
Pro účely zdravotního pojištění se stanovuje od 1. 1. 2023 částka tzv. započitatelného příjmu na 4 000 Kč. Doprovodně je tato změna podpořena Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 320/2022 Sb., kde je s účinností od 1. ledna 2023 částka 4 000 Kč…
