dnes je 5.2.2026

Input:

Změny v oblasti sociálního zabezpečení 2026

2.1.2026, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 19 minut

1.4.4
Změny v oblasti sociálního zabezpečení 2026

Ing. Růžena Klímová, Verlag Dashöfer

Zaměřujeme se na změny důležité pro zaměstnavatele, které byly provedeny:

  • v zákoně č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (ZOPSZ),

  • v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (ZPSZ),

  • v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (ZNP).

Upozorňujeme, že změny v zákoně o nemocenském pojištění jsou účinné až od 1. 4. 2026.

Údaje o počtu směn

(zrušený § 37a ZOPSZ, přechodná ustanovení)

Prostřednictvím JMHZ sděluje zaměstnavatel měsíčně údaje o počtu směn, jde-li o zaměstnání v hornictví. Stejně tak tomu je i v případě rizikové činnosti a u zdravotnických záchranářů nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru. To však neplatí v případě zaměstnance, který je příslušníkem ozbrojených sil, kde se postupuje jako dosud. Působí-li při výkonu práce na zaměstnance současně více faktorů pracovních podmínek, pro které se práce považuje za rizikovou práci, hodnotí se tato doba pouze jednou.

Na základě výše sdělených údajů sestaví ČSSZ potvrzení o počtu směn v kalendářním roce; počet směn se stanoví tak, že se úhrn hodin výkonu rizikové práce nebo práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku v jednotlivých kalendářních měsících vydělí číslem 8, přičemž zbytek hodin nižší než 8 se považuje za 1 směnu. Potvrzení o těchto údajích zpřístupní ČSSZ zaměstnancům prostřednictvím elektronické aplikace portálu ČSSZ stejným způsobem a ve stejných lhůtách jako ELDP.

Jde-li o příslušníka ozbrojených sil, vyhotoví potvrzení zaměstnavatel s tím, že toto potvrzení předloží orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva obrany spolu s ELDP jako dosud; zaměstnavatel je nadále povinen vyhotovit stejnopisy těchto potvrzení a předat jeden stejnopis příslušníku ozbrojených sil.

Zaměstnavatelé jsou nadále povinni vystavit na předepsaných tiskopisech potvrzení o počtu směn v rizikovém zaměstnání (zdravotničtí záchranáři a člen hasičského záchranného sboru) vykonávaném v období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2024 a toto potvrzení zaslat do 31. prosince 2026 příslušnému orgánu sociálního zabezpečení (uvedeno přechodným ustanovením).

Evidenční listy důchodového pojištění (ELDP)

Zaměstnavatel nebude od roku 2026 zpracovávat ELDP a také je nebude uchovávat. Zaměstnavatel nadále vede záznam, zda občan pobírá starobní důchod přiznaný podle § 31 ZDPo nebo starobní důchod se sníženým důchodovým věkem a o tom, kdo jej vyplácí; vyplácí-li důchod orgán sociálního zabezpečení Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra, eviduje též datum vzniku nároku na tento důchod a číslo rozhodnutí o jeho přiznání.

ELDP zašlou zaměstnavatelé naposled za kalendářní rok 2025 a za rok 2026 a následující roky bude ELDP sestavovat ČSSZ na základě měsíčně reportovaných dat. ELDP bude po skončení roku 2025 zaměstnavatel vyhotovovat jen u zaměstnanců, jimž skončila účast na důchodovém pojištění před 1. 4. 2026. V ojedinělých případech chybějících informací bude na případnou výzvu ÚSSZ nebo ČSSZ zaměstnavatel povinen vyhotovit ELDP s údaji za celý kalendářní rok.

Sdělování údajů a evidenční listy důchodového pojištění (§ 38 ZOPSZ)

ELDP bude vytvářet ČSSZ z měsíčních údajů uvedených v JMHZ (účast na pojištění, doba pojištění, vyměřovací základ, vyloučená doba, tzv. odečítané doby). ELDP se nevede na občana, který má nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši, pokud tento občan nebyl nebo není účasten důchodového pojištění v cizině.

Evidenční list se vede pro každého občana za jednotlivý kalendářní rok. Do evidenčního listu se zapisují údaje (stejné jako doposud) za každý kalendářní rok, nejpozději však do 30. dubna následujícího kalendářního roku, a v případě skončení účasti na důchodovém pojištění před 31. prosincem do 31. ledna následujícího kalendářního roku.

Evidenční listy se zaměstnancům zpřístupňují prostřednictvím elektronické aplikace portálu ČSSZ s využitím elektronické identifikace určené ČSSZ. Na žádost občana zašle ČSSZ evidenční list do datové schránky fyzické osoby, nebo na adresu elektronické pošty, kterou občan pro tento účel sdělil na předepsaném tiskopise; je-li žádost podána v listinné podobě, musí být jeho podpis úředně ověřen nebo ověřen územní správou sociálního zabezpečení.

Archivace ELDP podle § 35a odst. 4 zrušené písm. a) ZOPSZ

V souvislosti se zrušením povinnosti zaměstnavatele vést ELDP se ruší také povinnost uschovávat jeho stejnopis po předepsanou dobu pro kontrolní účely. Uvedená povinnost nadále platí jen pro ELDP týkající se období před rokem 2026, což je uvedeno v přechodném ustanovení [čl. VI bod 2 písm. a)].

Zaměstnanec, který je příslušníkem ozbrojených sil

Jde-li o zaměstnance, který je příslušníkem ozbrojených sil, je zaměstnavatel nadále povinen vyhotovit evidenční list sám se splněním všech následujících povinností, jako je tomu nyní. Jeden stejnopis je povinen předložit zaměstnanci k podpisu, založit do své evidence a uschovávat jej po dobu 3 kalendářních roků po roce, kterého se týká. Druhý stejnopis, který opatří podpisem pověřeného zaměstnance nebo jiného oprávněného zástupce a svým razítkem, je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci, a to nejpozději v den, kdy předkládá evidenční list příslušnému orgánu sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel ELDP předkládá příslušnému orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra, a to na tiskopise vydaném tímto orgánem, do

  1. 30 dnů ode dne zápisu údajů do evidenčního listu; skončilo-li zaměstnání před 31. prosincem a je nepochybné, že příslušník ozbrojených sil nejpozději do 3 měsíců opět ve stejném kalendářním roce do zaměstnání u stejného zaměstnavatele vstoupí, nemusí být evidenční list předložen a lze pokračovat v záznamech na dřívějším evidenčním listu,
  2. 30 dnů ode dne svého zániku,
  3. 8 dnů ode dne obdržení výzvy orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra k jeho předložení,
  4. 3 měsíců od úmrtí příslušníka ozbrojených sil, nebyl-li evidenční list vyžádán podle písmene c).

Zůstane-li zaměstnanec, který je příslušníkem ozbrojených sil, v zaměstnání i poté, co požádal o invalidní důchod, založí pro něj zaměstnavatel nový evidenční list.

Evidence vyloučených dob a vystavování potvrzení

[ § 37 odst. 2 zrušené písm. c) ZOPSZ ]

Údaje potřebné pro účely postupu podle § 16 odst. 7 ZDPo (upřednostnění vyloučené doby před příjmem) získá ČSSZ měsíčně prostřednictvím JMHZ. Proto bylo zrušeno ustanovení ukládající zaměstnavateli povinnost vystavovat pro tento účel zvláštní potvrzení na žádost zaměstnance. Povinnost zaměstnavatele vystavit potvrzení o výši přijmu zúčtovaného v kalendářním měsíci, v němž po celý měsíc trvala souběžně vyloučená doba, zůstává zachována pouze pro období přede dnem nabytí účinnosti zákona o JMHZ, což je upraveno v přechodném ustanovení [čl. V bod 2 písm. b)]. V něm je upravena i povinnost vystavovat toto potvrzení příslušníkům ozbrojených sil.

Příklad:

Zaměstnanec byl po celý rok 2024 nemocen, ale zaměstnavatel mu každý měsíc přiznal plnění ve výši 100 Kč. Protože bylo nutné z této částky odvést pojistné na sociální zabezpečení, způsobily tyto příjmy vyloučení vyloučených dob pro účely důchodového pojištění. Ještě za rok 2025 je zaměstnavatel povinen vést evidenci o těchto příjmech a uchovávat je po stejnou dobu jako mzdové listy.

Příklad:

Zaměstnankyně nastoupila na mateřskou dovolenou a pobírala peněžitou pomoc v mateřství. Po ukončení MD požádala zaměstnavatele o rodičovskou dovolenou do věku tří let dítěte a pak ještě o pracovní volno bez náhrady příjmu až do věku 4 let dítěte z důvodu péče o ně. Po celou dobu jí zaměstnavatel poskytoval měsíčně částku ve výši 200 Kč. Z poskytnutého plnění bylo nutné odvést pojistné na sociální zabezpečení a pro účely důchodového pojištění platí přednost příjmů, z nichž bylo pojistné odvedeno, před započtením náhradních dob. Doba péče o dítě do 4 let je dobou náhradní, pokud v této době neplynuly příjmy, z nichž bylo odváděno pojistné na sociální zabezpečení.

Hlášení o zaměstnávání důchodců

[ § 37 odst. 1 písm. g), § 41 ZOPSZ ]

Se zavedením JMHZ dochází ke "zrušení" ohlašovací povinnosti zaměstnavatele hlásit, že k němu vstoupil do zaměstnání poživatel důchodu přiznaného podle § 31 ZDPo, resp. ve kterém měsíci mu vznikla účast na důchodovém pojištění. Nejde o zrušení povinnosti jako takové – zaměstnavatel má nadále povinnost tyto osoby oznamovat, ale nově bude údaj o přiznaném předčasném starobním důchodu hlášen při registraci zaměstnance v rámci JMHZ, popř. změnou registrace. Počet pojištěných dnů pak bude součástí měsíčního hlášení JMHZ. Stejné povinnosti má zaměstnavatel i co se týká poživatelů starobního důchodu se sníženým důchodovým věkem (tzv. náročné profese).

Jde-li o poživatele důchodu, který vyplácí orgán sociálního zabezpečení Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra, budou zaměstnavatelé plnit ohlašovací povinnost dosavadním způsobem, tedy prostřednictvím tiskopisu "Hlášení o zaměstnávání poživatele starobního důchodu", který obsahuje náležitosti uvedené v § 41 odst. 2 ZOPSZ: jméno, příjmení, rodné číslo, pod kterým je vyplácena dávka důchodového pojištění, číslo rozhodnutí o přiznání důchodu, místo trvalého pobytu občana a den, kdy došlo ke vstupu do zaměstnání, popřípadě kdy nastala jiná skutečnost zakládající ohlašovací povinnost.

Sdělování údajů o vyměřovacím základu a výši pojistného

(§ 7c, 9 a zrušený § 9a ZPSZ)

Předepsaný tiskopis "Přehled o výši vyměřovacího základu a o výši pojistného" již nebude dále existovat. Údaje z tohoto přehledu budou součástí hlášení JMHZ. Proto se mění ustanovení, ve kterých je založena povinnost zaměstnavatele sdělovat údaje o vyměřovacím základu stanoveném podle § 5a odst. 1 písm. a) až c) ZPSZ a o výši pojistného. Údaje z přehledu o pojistném včetně informace o uplatnění slevy na pojistném za zaměstnance budou nově součástí hlášení JMHZ. Zasláním JMHZ tak zaměstnavatel splní povinnost sdělit údaje z přehledu o pojistném vůči územní správě sociálního zabezpečení.

Zaměstnává-li zaměstnavatel zaměstnance vyjmenovaného v § 7a odst. 1 ZPSZ na kratší úvazek, má při splnění stanovených podmínek nárok na 5% slevu na pojistném, které za něho odvádí. Přitom je povinen sdělovat údaje pro uplatnění této slevy (§ 7c ZPSZ). Jak je výše uvedeno, přehled o pojistném, na kterém je sleva na pojistném za zaměstnance zaměstnavatelem uplatňována, resp. údaje z tohoto přehledu budou nově součástí JMHZ.

V rámci hlášení JMHZ budou poskytovány údaje o všech zaměstnancích, kteří vykonávají zaměstnání, tzn. nejen o zaměstnancích, kteří jsou účastni nemocenského a důchodového pojištění nebo jsou činní na základě dohody o provedení práce. Povinnost uvedená v § 9a ZPSZ sdělovat u DPP údaje o zúčtovaných příjmech za kalendářní měsíce je nově zakotvena v § 122 ZNP (a to u všech zaměstnanců bez ohledu na vznik účasti na pojištění). Proto se ruší § 9a ZPSZ ukládající povinnost hlásit všechny dohody o provedení práce a výše příjmů z nich plynoucí do 20. dne kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém zaměstnavatel zaměstnával zaměstnance činné na základě DPP. Příjmy se u jednotlivých zaměstnanců budou sledovat na základě JMHZ. Od ledna 2026 se nebude posílat "Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činných na základě DPP".

ČSSZ je povinna zajistit vydávání tiskopisů potřebných k hlášení údajů (ONZ, NEMPRI), s výjimkou údajů sdělovaných prostřednictvím JMHZ.

Útvary a orgány, které zajišťují výplatu nemocenských dávek (orgány Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany), odečtou úhrn zúčtovaných dávek nemocenského pojištění od pojistného a rozdíl odvedou na příslušný účet sdělený v oborech své působnosti. Stanoví-li se pojistné z více vyměřovacích základů zaměstnavatele, uvádí se i výše pojistného stanoveného z jednotlivých vyměřovacích základů zaměstnavatele. Tyto údaje se nesdělují prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení.

Sleva na pojistném zaměstnance v ovocnářství a při pěstování zeleniny

(§ 7f, 7g, 23n a 23o ZPSZ, § 6 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství)

Zaměstnanci v ovocnářství a zelinářství, kteří pracují na základě dohody o provedení práce, mají nově nárok na slevu na pojistném ve výši 7,1 % z vyměřovacího základu za kalendářní měsíc.

Je-li DPP sjednána výlučně k výkonu práce v období od 1. dubna do 30. listopadu kalendářního roku a tato práce spočívá ve sklizni, péči o porost včetně odstraňování nadbytečných částí rostlin, posklizňové úpravě, třídění, skladování, balení a přípravě k přepravě při produkci stanovených druhů ovoce a zeleniny, a nedochází-li na základě této dohody k výkonu i jiného druhu práce, může rozsah práce v tomto období činit nejvýše 1 280 hodin.

DPP může sjednat pouze zemědělský podnikatel, který byl v dotačním období předcházejícím kalendářnímu roku, na jehož stanovené období je DPP sjednána, příjemcem podpor vázaných na produkci

  1. ovocných druhů s velmi vysokou pracností,
  2. ovocných druhů s vysokou pracností,
  3. zeleninových druhů s velmi vysokou pracností nebo
  4. zeleninových druhů s vysokou pracností podle nařízení vlády
Nahrávám...
Nahrávám...