Změny v oblasti daně z příjmů ze závislé činnosti pro rok 2014

     V návaznosti na zamítnutí návrhu zákona o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého hmotného práva a dalších souvisejících změnách Senátem ČR dne 12. září 2013 předložila Vláda ČR ke schválení téměř identický návrh zákonného opatření Senátu. Předpokládané nabytí účinnosti zákonného opatření je 1. leden 2014. Vzhledem k nejasnostem ohledně dalšího politického vývoje nelze v současné době odhadnout výsledek legislativního procesu. Dle předpokladů však bylo dne 10. října 2013, tzn. do termínu voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, přijato zákonné opatření Senátem ČR. Následně by toto zákonné opatření mělo být schváleno i novou Poslaneckou sněmovnou na některém z jejích prvních zasedání tak, aby mohl zákon nabýt účinnosti od 1. ledna 2014.

     Zákonné opatření o změně daňových zákonů v souvislosti s novým občanským zákoníkem mění celou řadu daňových a souvisejících zákonů a obsahuje zejména terminologické změny související s rekodifikací soukromého hmotného práva. Nicméně zároveň zavádí i některé věcné změny jednotlivých předpisů. Např. zákon č. 458/2011 Sb. související se zřízením jednoho inkasního místa byl schválen v roce 2011, ale většina ustanovení má být účinná až od roku 2015. Nicméně v rámci návrhu zákona v souvislosti s rekodifikací soukromého hmotného práva byla provedena i změna účinnosti, resp. zkopírování některých ustanovení zákona č. 458/2011, která se tak mají aplikovat již od roku 2014. Mění se tak účinnost řady ustanovení z oblasti daně z příjmů. Změny předkládané v zákonném opatření jsou již částečnou přípravou také na budoucí nový zákon o veřejných pojistných a správě daní z příjmů fyzických osob, který by měl platit od roku 2015.

     Novela zákona o daních z příjmů obsažená v zákonném opatření je především tzv. legislativně technickou novelou, která přenáší do zákona o daních z příjmů pojmové změny vyplývající z nového občanského zákoníku („NOZ“) a zákona o obchodních korporacích („ZOK“). Pro oblast zdanění příjmů fyzických osob jsou důležité zejména dále uvedené změny.

     Původní návrh novely schválený Poslaneckou sněmovnou počítal se zavedením nového osvobození pro výplaty podílů na zisku a obdobných příjmů pro příjemce fyzické i právnické osoby plynoucí od plátců, kteří jsou daňovými rezidenty České republiky, jiného členského státu EU, Norska, Islandu nebo Švýcarska. Toto osvobození však bylo v mezidobí vypuštěno a v zákonném opatření již není obsaženo.

     Novela prodlužuje časový test pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů vlastněných v objemu nižším než 5 % podílu na společnosti déle než 24 měsíců z 6 měsíců na 3 roky. Časový test pro osvobození příjmů z převodu obchodních podílů či jiných cenných papírů nadále zůstává 5 let. Dle přechodných ustanovení se bude nový test uplatňovat na cenné papíry nabyté až po účinnosti zákona. Dle nového zákona o obchodních korporacích bude možné, za stanovených podmínek, vydat kmenový list na podíl ve společnosti s ručením omezeným, jako zvláštní druh cenného papíru. Novela zákona o daních z příjmů však výslovně uvádí, že časový test pro osvobození příjmů z prodeje kmenového listu činí 5 let.

     Pokud zaměstnavatel nabízí zaměstnanecké akciové či opční plány, lze doporučit s ohledem na přechodné ustanovení zvážit případný nákup cenných papírů ještě před koncem roku 2013 a následně správně vyhodnotit, na které transakce bude možné stávající podmínky osvobození ještě uplatnit např. zvolením vhodné metody alokace.

     Od daně z příjmů budou dále osvobozeny příjmy z prodeje cenných papírů, kde nebude splněn časový test pro osvobození, pokud úhrn hrubého příjmu (ne zisku) u jednoho poplatníka - fyzické osoby nepřesáhne ve zdaňovacím období částku ve výši 100 000 Kč a cenné papíry nebyly součástí obchodního majetku.

     Návrh novely zákona o daních z příjmů nově definuje příjmy ze závislé činnosti v § 6 odst. 1 ZDP, a to tak, že za příjmy ze závislé činnosti se považují:

1. plnění v podobě

   1. příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce,

   2. funkčního požitku,

2. příjmy za práci

   1. člena družstva,

   2. společníka společnosti s ručením omezeným,

   3. komanditisty komanditní společnosti,

3. odměny

   1. člena orgánu právnické osoby,

   2. orgánu právnické osoby,

   3. likvidátora,

4. příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého tuto činnost nevykonává.

     Pro praxi má nová definice pouze minimální dopad, nicméně je třeba zdůraznit, že funkční požitky se již plně podřadily pod definici příjmů ze závislé činnosti a nejsou vedeny samostatně jako druh příjmů dle § 6 ZDP. Zákonné opatření však již neřeší úpravu zdanění související s novými instituty soukromého práva, např. neřeší, zda správce svěřenského fondu či svěřenský fond je plátcem daně z příjmů ve smyslu § 38c ZDP, nebo zda odměna správce svěřenského fondu je příjmem zdaňovaným dle § 6 či § 7 ZDP.

     Novela zákona o daních z příjmů zvýšuje limit uplatnění srážkové daně (15 %) u příjmů ze závislé činnosti ze současných 5 000 Kč na 10 000 Kč. Vedle maximálního limitu zůstává další podmínkou, že poplatník nepodepsal „Prohlášení poplatníka“, a novinkou je možnost uplatnění srážkové daně pouze u příjmů plynoucích výhradně na základě dohody o provedení práce. Tato změna bude mít významný dopad na nastavení mzdových systémů stejně jako na uplatňování zálohové daně i u nízkých příjmů plynoucích mimo dohodu o provedení práce. Pozitivem však bude, že se zjednoduší režim pro dohodu o provedení práce, kdy příjmy podléhající srážkové dani nebudou podléhat ani odvodu na veřejnoprávní pojištění.

     Novela zároveň zavádí možnost u daňového rezidenta vypořádat svou roční daňovou povinnost podáním daňového přiznání i v případě příjmu z dohod o provedení práce zdaněného srážkovou daní.

     Od 1. ledna 2014 by měl být zrušen zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí a do zákona o daních z příjmů by měly být integrovány příjmy dnes podléhající dani dědické a darovací, přičemž by měly být obecně zachovány stávající podmínky pro osvobození od daně dědické i darovací. Obecně bude bezúplatný příjem podléhat zdanění jako tzv. ostatní příjem (§ 10 ZDP). Ve smyslu této úpravy tak zákon o daních z příjmů bude v § 4 osvobozovat celou řadu bezúplatných příjmů (např. z nabytí dědictví, nabytí vlastnictví nemovité věci v souvislosti s členstvím v právnické osobě/družstvu, příjem, který poplatník prokazatelně použije na zvýšení nebo změnu kvalifikace, studium, léčení nebo úhradu sociálních služeb) a neosvobozený bezúplatný příjem bude nově podléhat dani z příjmů místo např. dani darovací.

     Nová ustanovení osvobozující vybraná bezúplatná plnění mohou poskytovat určité možnosti pro daňové plánování u zaměstnavatele, a to i s ohledem na zrušení zákazu darování (nově bezúplatného plnění) mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem v § 3 odst. 4 písm. a) ZDP.

     Do § 6 odst. 9 ZDP se…