Zdá se však, že v Česku, které nedostatečně využívá pracovní schopnosti lidí ve vyšším věku, je tomu spíš naopak.
Demografické údaje přitom naznačují, že během 20 let bude polovina populace v důsledku stárnutí závislá na práci lidí v produktivním věku. Řešením je zvýšit zaměstnanost těch starších, což se v Česku ve srovnání se zahraničím příliš nedaří. Odborníci v Brně zveřejnili dosavadní výsledky svého bádání. Další, rozsáhlejší výzkum pracovních schopností je nyní v plném proudu.
Zdravotní stav Čechů je srovnatelný s jejich vrstevníky v Nizozemsku a Finsku. Ještě v 65 letech mají muži i ženy šanci na osm až devět let života bez omezení běžných činností ze zdravotních důvodů. "Při srovnání míry zaměstnanosti ve věkové skupině 50 až 64 let ovšem ČR na Nizozemsko a Finsko viditelně ztrácí. V míře zaměstnanosti u skupiny 60 až 64 let se Česko propadá až na 17. místo v EU," uvedl vedoucí expertního týmu Petr Novotný z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
Pro měření pracovní schopnosti používají odborníci index, jenž odráží například zdraví, dovednosti, postoje a motivaci člověka. V Česku dosud vědci zkoumali jen malý vzorek, i ten však ukázal, že téměř 40 procent nezaměstnaných starších 50 let vykazuje dobrou, a téměř 20 procent dokonce vynikající hodnotu indexu pracovní schopnosti. Obecně jsou na tom hůře lidé, jejichž povolání klade fyzické nároky.
Větší vzorek zaměstnanců nyní odborníci zkoumají v projektu Implementace age managementu v ČR. Vzejdou z něj návrhy konkrétních opatření a referenční hodnoty…
