Zákonem č. 609/2020 Sb. došlo od 1. 1. 2021 k rozšíření ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP upravujícího příspěvek na stravování a též ke změně v bodu 4 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP, jde-li o daňově účinné výdaje. Podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP je od daně osvobozena: "hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů nebo peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin."
Podle tohoto ustanovení je od daně osvobozena hodnota stravování poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnancům jako plnění
-
ke spotřebě na pracovišti, nebo
-
v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů (obvykle stravenky), nebo
-
peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Maximální výše peněžitého příspěvku činí v r. 2021 částku 75,60 Kč za jednu směnu. 108 x 70% = 75,60 Kč (viz § 3 písm. a) vyhlášky č. 589/2020 Sb.).
Zaměstnavatel je oprávněn volit formy poskytování tohoto benefitu, avšak vždy je nutné poskytovat jen jedno plnění. Nelze tudíž zaměstnanci ve vztahu k jeho směně poskytnout stravenku a současně stravenkový paušál. Od daně je osvobozeno vždy jen jedno plnění. Nepeněžní (naturální) forma příspěvku na stravování je u zaměstnance osvobozena bez omezení. Limitována je ale daňová uznatelnost nepeněžního plnění u zaměstnavatele dle bodu 4 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP - viz dále.
Peněžitý příspěvek (stravenkový paušál) je u zaměstnance osvobozen v r. 2021 do výše 75,60 Kč za jednu směnu. Podle výkladů odborníků v oboru daní se jedná o odpracovanou směnu. Znamená to, že peněžitý příspěvek není osvobozen v případě, kdy je zaměstnanec dočasně práce neschopný, v případě, že čerpá ošetřovné nebo dovolenou nebo má pracovní volno bez náhrady příjmu a také pokud neodpracuje celou směnu.
V souladu s bodem 4 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP jde o daňově účinný výdaj, jedná-li se o výdaje na:
-
provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin, nebo
-
příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované jako nepeněžní plnění až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu podle zákoníku práce, maximálně však do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, nebo
-
na peněžitý příspěvek na stravování.
Příspěvek na stravování (nepeněžní i peněžité plnění = stravenkový paušál) lze uplatnit jako výdaj, pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny.
Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné při pracovní cestě dle zákoníku práce (viz § 152 ZP a násl.).
Příklad č. 1
Zaměstnavatel poskytuje peněžitý příspěvek (stravenkový paušál) v maximální výši, tedy za jednu směnu 75,60 Kč. Zaměstnanec má pracovní dobu stanovenou od 6 do 14,30 hodin. Je vyslán na pracovní cestu po odpracování 4 hodin, tedy v 10 hodin. Do konce směny zbývá jen 4,5 hodiny. Pracovní cesta končí tento den ve 22 hodiny. Nárok na stravné mu vzniká až po ukončení směny, a proto mu vznikne nárok na stravné při pracovní cestě a ještě nárok na stravenkový paušál.
Druhý zaměstnanec, který má stejnou pracovní dobu, bude vyslán na pracovní cestu již v 8 hodin. Do konce směny zbývá 6,5 hodiny a v rámci této směny mu vznikne nárok na stravné (zákonný nárok). Nevznikne mu nárok na stravenkový paušál.
Příklad č. 2
Zaměstnanec má plánovanou směnu v rozsahu 10 hodin. Do práce přijde o 1 hodinu později, protože byl na ošetření u lékaře. Pokud zaměstnavatel poskytne stravenkový paušál, půjde o zdanitelný příjem u poplatníka a na straně zaměstnavatele o daňově účinný výdaj, neboť podmínka "alespoň 3 hodiny ve směně" se váže na případy, kdy se jedná u poplatníka o příjem osvobozený, tedy kdy odpracoval celou svou směnu. Jde-li o zdanitelné plnění poplatníka, jedná se o daňově účinný výdaj zaměstnavatele.
Příklad č. 3
Zaměstnavatel poskytuje stravenkový paušál ve výši 80 Kč za odpracovanou směnu. U zaměstnance je částka do výše 75,60 Kč za odpracovanou směnu osvobozeným příjmem.
- Plánovaná směna a též odpracovaná směna je v rozsahu 2,5 hodiny. stravenkový paušál je na straně zaměstnance osvobozen do výše 75,60 Kč, zdanitelným příjmem je rozdíl 80 – 75,60 = 4,40 Kč. Na straně zaměstnavatele není částka 75,60 Kč daňově účinným výdajem, neboť účast ve směně není alespoň 3 hodiny. Zdanitelný příjem ve výši 4,40 Kč je daňově účinným výdajem.
- Plánovaná směna a též odpracovaná směna je v délce 6 hodin. stravenkový paušál je na straně zaměstnance osvobozen do výše 75,60 Kč, zdanitelným příjmem je rozdíl 80 – 75,60 = 4,40 Kč. Na straně zaměstnavatele je celá částka 80 Kč daňově účinným výdajem, protože účast ve směně je alespoň 3 hodiny.
Příklad č. 4
Zaměstnanec je vyslán na pracovnělékařskou prohlídku. Ze své plánované směny v rozsahu 8 hodin odpracuje jen 5 hodin. Doba v souvislosti s pracovnělékařskou prohlídkou je posuzována jako doba odpracovaná. Pokud zaměstnavatel poskytuje stravenkový paušál, jde o příjem osvobozený.
I v případě, kdy odpracuje ze směny v rozsahu 8 hodin jen 2 hodiny a další část své směny stráví pracovnělékařskou prohlídkou, půjde o příjem osvobozený a u zaměstnavatele o daňově účinný výdaj, neboť pracovnělékařská prohlídka se z pohledu pracovního práva považuje za dobu odpracovanou.
Příklad č. 5
Zaměstnanec má sjednanou kratší pracovní dobu v rozsahu 12,5 hodin týdně. Pracovní doba je rozvržena rovnoměrně od pondělí do pátku s délkou plánované směny v rozsahu 2,5 hodiny. Vždy směnu odpracuje.
Pokud zaměstnavatel poskytuje stravenkový paušál a vnitřním předpisem si zaměstnavatel nestanoví přísnější podmínky, bude mít zaměstnanec nárok na stravenkový paušál, který bude příjmem osvobozeným, protože odpracoval celou svou směnu.
U zaměstnavatele se bude jednat o daňově neúčinný výdaj. Není splněna podmínka účasti ve směně alespoň 3 hodiny.
Příklad č. 6
Zaměstnavatel chce poskytovat stravenkový paušál i u dohod o pracích mimo pracovní poměr. Za jakých podmínek se bude jednat o příjem osvobozený?
Zaměstnavatel bude povinen pro tyto účely stanovit pevný (nikoliv fiktivní) harmonogram směn. Pokud zaměstnanec odpracuje celou plánovanou směnu, byť jen 2 hodiny, bude stravenkový paušál příjmem osvobozeným. Ovšem pro posuzování daňově účinných výdajů je nutná účast zaměstnance ve směně alespoň 3 hodiny. Pokud plánovaná směna bude kratší než 3 hodiny, nebude se jednat o daňově účinný výdaj.
Směnou je část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat. Délka směny bez přestávek na oddych nesmí přesáhnout 12 hodin. Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby (harmonogram směn) a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.
Harmonogram směn obsahuje jen plánované směny, nikoliv směny mimořádné. Mimořádné směny jsou vždy prací přesčas. Pokud v souvislosti s mimořádnou směnou zaměstnanci vznikly mimořádné cestovní výdaje, je zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu všech cestovních výdajů (viz § 152 písm. c) ZP) a nelze zastírat tento právní nárok stravenkovým paušálem.
Příklad č. 7
Zaměstnanec pracuje ve třísměnném provozu od pondělí do pátku s délkou směny 7,5 hodiny. Zaměstnavatel nařídí na neděli mimořádnou směnu z důvodu mimořádných okolností (vysoké mrazy a v souvislosti s tím je nezbytný přesun některého zboží do vytápěných částí skladu). Vzhledem k tomu, že limit práce přesčas v rámci kalendářního roku (do 150 hodin) není překročen, je zaměstnanec povinen do práce přijít. Zaměstnanci vznikly mimořádné cestovní výdaje a zaměstnavatel je povinen uhradit veškeré cestovní výdaje, tj. cestu do práce, cestu z práce a stravné při pracovní cestě. Tyto zákonné nároky zaměstnance nelze zakrývat stravenkovým paušálem.
Příklad č. 8
Zaměstnanec pracuje ve třísměnném provozu jako skladník od pondělí do pátku s délkou směny 7,5 hodiny. Zaměstnavatel nařídí práci přesčas v rozsahu 4 hodin po ukončení pondělní směny. Ačkoliv přesčasová směna je mimořádnou směnou, zaměstnanci nevzniknou mimořádné cestovní výdaje a zaměstnavatel nemůže poskytnout náhradu cestovních výdajů. Dodejme, že nemůže poskytnout v rámci této mimořádné směny ani stravenkový paušál. Ten se váže jen k plánované směně.
Příklad č. 9
Zaměstnanec vykoná práci přesčas a po dohodě se zaměstnavatelem bude čerpat náhradní volno za práci přesčas. Lze legitimně v době čerpání náhradního volna za práci přesčas poskytnout stravenkový paušál?
Nutno si uvědomit, že náhradní volno je v souvislosti s prací přesčas, která…
