Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Srážky ze mzdy od 1. 1. 2014

7.4.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer
PRÁVNÍ ÚPRAVA

     Srážky ze mzdy jsou od roku 2014 upraveny několika právními předpisy. Jedná se především o:

  • § 145 až 150 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,

  • § 2045 až 2047 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „NOZ“,

  • § 276 - 302 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů,

  • nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách),

  • zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí. Citovaný zákon upravuje postup soudů, soudních exekutorů, správců daně a orgánů veřejné správy při provádění exekucí v případě, jsou-li exekucemi nařízenými soudem, správcem daně nebo orgánem veřejné správy souběžně postiženy tytéž věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty.

  • zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů,

  • zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů,

  • zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů,

  • zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů,

  • zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů,

  • § 551 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinný do 31.12.2013,


VYMEZENÍ POJMU

     Srážky z příjmu jsou srážky ze mzdy nebo platu (§ 276 OSŘ) a z jiných příjmů zaměstnance z pracovněprávního vztahu (§ 299 OSŘ). Sem patří:

  • odměny z dohod o pracovní činnosti,

  • odměny za pracovní nebo služební pohotovost, odměny poskytnuté při pracovních výročích a jubilejní a stabilizační odměny, odstupné, odchodné, odbytné,

  • mzdové vyrovnání vyplácené při uplatnění konkurenční doložky,

  • peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním,

  • náhrady mzdy a platu (sem patří i náhrada mzdy při DPN po dobu prvních 14 kalendářních dnů DPN),

  • náhrady za ztrátu na výdělku po dobu PN i po skončení PN,

  • nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství,

  • důchody, stipendia, podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,

  • úrazový příplatek, úrazové vyrovnání a úrazová renta (od 1.1.2015 - v souvislosti s účinností zákona č. 266/2006 Sb.).

     Srážky se neprovádějí ze sociálních výpomocí poskytnutých při živelních událostech a jiných mimořádných událostech, z darů a jiných plnění ze sociálního fondu nebo FKSP.

     Srážky z dohody o provedení práce se provedou jen v případě, nejedná-li se o exekuční srážky, tj. v případě srážek na základě dohody o srážce ze mzdy s výjimkou dohody uzavřené dle § 551 zákona č. 40/1964 Sb. Tyto dohody (dle § 551) však musí být uzavřeny do konce roku 2013. Od roku 2014 se příjem z DPP použije na všechny dohody o srážce ze mzdy, které byly uzavřeny po 31. 12. 2013.

     V souladu s § 146 zákoníku práce mohou být srážky provedeny jen:

  1. v případech stanovených zákoníkem práce nebo zvláštním zákonem,

  2. na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo k uspokojení závazků zaměstnance,

  3. k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace, bylo-li to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a souhlasí-li s tím zaměstnanec, který je členem odborové organizace.

     Srážky ze mzdy lze rozdělit do dvou skupin, a to bez souhlasu zaměstnance a s jeho souhlasem. Srážky ze mzdy se souhlasem zaměstnance může zaměstnavatel provádět jen na základě dohody o srážkách ze mzdy. Dohoda musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Srážky ze mzdy k náhradě škody jsou možné jen na základě dohody o srážkách ze mzdy.

     Bez souhlasu zaměstnance může zaměstnavatel provádět srážky ze mzdy na účely taxativně uvedené v zákoníku práce v § 147. Jedná se o tyto srážky:

  1. daň z příjmů fyzických osob a pojistné na důchodové spoření,

  2. pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění,

  3. záloha na mzdu, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy nebo platu,

  4. nevyúčtovaná záloha na cestovní náhrady, popřípadě jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci k plnění jeho pracovních úkolů,

  5. náhrada mzdy nebo platu za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil nárok, popřípadě na niž mu nárok nevznikl, náhrada mzdy nebo platu podle § 192 ZP. Jedná se o náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti, na niž zaměstnanci právo nevzniklo,

  6. částky postižené výkonem rozhodnutí (exekuce) nařízeným soudem, soudním exekutorem, správcem daně, orgánem správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku.

     Srážky daní a pojistného nazýváme zákonnými srážkami a jejich provádění se řídí příslušnými zákony. Srážky uvedené pod písmeny c) až f) se řídí zvláštním zákonem - zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Srážky na základě dohody uzavřené po 31.12.2013 se řídí ustanoveními § 2045 až 2047 NOZ.

POŘADÍ A POSTUP PŘI PROVÁDĚNÍ SRÁŽEK

     Ze mzdy se přednostně srazí daň z příjmu a pojistné na sociální zabezpečení a záloha na důchodové spoření (čistá mzda). Další postup je závislý na pořadí srážky a druhu srážky.

POŘADÍ SRÁŽEK ZE MZDY

     Pořadí srážek ze mzdy je upraveno těmito obecně závaznými právními předpisy:

  • § 280 a násl. OSŘ,

  • § 147 a násl. zákoníku práce,

  • § 2045 NOZ.

     Exekuční srážky získávají pořadí doručením exekuce prvnímu plátci. Zákon stanoví, že pohledávky, pro které byl soudem nebo správním orgánem nařízen výkon rozhodnutí (exekuce), nabývají pořadí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení obsahující toto vyrozumění. Toto ustanovení platí i v případě, že rozhodnutí o výkonu rozhodnutí nenabylo právní moci. Znamená to, že zaměstnavatel musí zahájit srážky ze mzdy a závazky zaměstnance nepoukazuje věřiteli, ale ponechává je na účtu organizace do doby nabytí právní moci rozhodnutí. Po nabytí právní moci odesílá sražené částky věřiteli.

     Pokud bylo zaměstnavateli doručeno v jeden den více takových rozhodnutí, získávají všechna stejné pořadí. U peněžitých trestů (pokut) a náhrad uložených vykonatelnými rozhodnutími příslušných orgánů a u přeplatků a neprávem přijatých částek na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a státní sociální podpory a u přeplatků a neprávem přijatých částek dávek sociálního zabezpečení, podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se řídí pořadí dnem, kdy zaměstnavateli bylo doručeno vykonatelné rozhodnutí příslušného orgánu.

     Jestliže zaměstnanec nastoupí do pracovního poměru k jinému zaměstnavateli, zůstává pořadí, které získaly pohledávky u předchozího zaměstnavatele, zachováno i u nového plátce mzdy. Nový plátce mzdy začne provádět srážky dnem, ve kterém se od zaměstnance, dosavadního plátce mzdy nebo věřitele dozví, že byly prováděny srážky ze mzdy a pro jaké pohledávky.

     Srážky ze mzdy ve prospěch zaměstnavatele získávají pořadí dnem, kdy byla dohoda o srážkách ze mzdy uzavřena.

     U srážek ze mzdy prováděných na základě dohody o srážkách ze mzdy k uspokojení závazků zaměstnance se řídí pořadí dnem, kdy byla dohoda, k níž dal zaměstnavatel předem souhlas, zaměstnavateli předložena.

     U srážek týkajících se členských příspěvků odborové organizaci vzniká pořadí okamžikem, kdy zaměstnanec vyslovil souhlas se srážením.

     U srážek ze mzdy, které se týkají nevyúčtované zálohy na mzdu, zálohy na cestovní náhrady, přečerpaného nároku na dovolenou a neoprávněné náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, se řídí pořadí dnem, kdy bylo započato s prováděním srážek. V praxi se může vyskytnout situace, kdy nelze zahájit provádění těchto srážek proto, že vůči zaměstnanci jsou uplatňovány jiné srážky, které mají dřívější pořadí a navíc mají opakující se charakter. Dále mohou být doručeny i další exekuce, které pohledávku zaměstnavatele budou stále odsouvat dozadu, a znemožní tak její úhradu. Aby tato pohledávka získala pořadí (zákonem stanovené pořadí získat nemůže, protože nelze zahájit provádění této srážky), je vhodné uzavřít dohodu o srážkách ze mzdy, kterým pohledávka zaměstnavatele získá pořadí a může být v budoucnu uspokojena.

     Srážky ze mzdy zaměstnance ve prospěch zaměstnavatele za přijetí do zaměstnání jsou zakázány, stejně tak jako k úhradě peněžních pokut. Srážky ze mzdy k náhradě škody jsou možné pouze na základě dohody o srážkách mzdy.

POVINNOSTI PLÁTCŮ

     V souladu s § 313 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen při skončení zaměstnání v potvrzení o zaměstnání uvést, zda jsou ze zaměstnancovy mzdy prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky.

     Vůči soudu, který nařídil výkon rozhodnutí, má zaměstnavatel oznamovací povinnost. Při nástupu zaměstnance do pracovněprávního vztahu musí bez odkladu soudu oznámit, že u něho nastoupil povinný jako nový zaměstnanec. Při ukončení pracovněprávního vztahu musí do jednoho týdne soudu oznámit, že u něho povinný přestal pracovat. Současně zaměstnavatel zašle soudu vyúčtování všech srážek ze mzdy, které provedl a vyplatil oprávněnému a pro které pohledávky byl výkon nařízen a jaké mají tyto pohledávky pořadí. Oznamovací povinnost má také povinný. Ten musí do jednoho týdne oznámit, že přestal u dosavadního plátce mzdy pracovat a že nastoupil u jiného plátce mzdy. Jak plátce mzdy, tak povinný mohou být za nesplnění oznamovací povinnosti sankcionováni pořádkovou pokutou. Plátci mzdy může být uložena pokuta až do výše 50 000 Kč.

     Jestliže zaměstnanec nastoupí do pracovního poměru k jinému zaměstnavateli, zůstává pořadí, které získaly pohledávky u předchozího zaměstnavatele, zachováno i u nového plátce mzdy. Nový plátce mzdy začne provádět srážky dnem, ve kterém se od zaměstnance, dosavadního plátce mzdy nebo věřitele dozví, že byly prováděny srážky ze mzdy a pro které pohledávky.

     Vůči zaměstnavateli, který provádí srážky, pro které je nutný písemný souhlas zaměstnance, a zaměstnavatel souhlas nemá, může inspektorát práce uplatnit sankci až do výše 2 mil. Kč. (viz § 13 odst. 2 zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů).

MZDA OD VÍCE PLÁTCŮ, SOUBĚH EXEKUCÍ A ZVLÁŠTNOSTI PŘI VÝKONU ROZHODNUTÍ

     Pobírá-li povinný mzdu nebo jiný příjem od více plátců mzdy, vztahuje se nařízená exekuce na všechny jeho příjmy. Znamená to, že v případě druhého pracovního poměru musí další zaměstnavatel od nového zaměstnance vyžádat potvrzení o tom, zda byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy. Další zaměstnavatel musí též soudu oznámit, že u něj povinný nastoupil do práce. Srážky však začne provádět až ode dne, kdy mu bude doručeno nařízení výkonu rozhodnutí.

     Nařizuje-li soud provádění srážek několika plátcům mzdy, určí jim jednotlivě, jakou část nezabavitelné částky nemají srážet, popř. kolik mají na pohledávku srážet. Kdyby příjem povinného nedosahoval u některého plátce ani uvedené části nezabavitelné částky, je plátce mzdy povinen tuto skutečnost oznámit soudu, který pak nezabavitelnou částku mezi ostatní plátce mzdy přerozdělí.

     Požádá-li o to plátce mzdy, oprávněný nebo povinný, určí soud sám, jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného sražena, a je-li více oprávněných, kolik z ní připadne na každého z nich.

     Provádí-li srážky zároveň několik plátců mzdy, zašlou sražené částky vždy soudu, který prověří správnost provedených srážek a sám je vyplatí oprávněnému. Bylo-li sraženo více, než činí pohledávka, vrátí soud přeplatek povinnému.

     Je-li nařízení výkonu rozhodnutí doručeno plátci mzdy až po tom, kdy již byla část měsíční mzdy povinnému vyplacena, nepřihlíží se k provedené výplatě a srážky se provedou tak, jakoby povinný měl za celý měsíc právo jen na mzdu, která mu ještě vyplacena nebyla.

     Dochází-li k výplatě dlužné mzdy za několik měsíců najednou, je třeba vypočítat srážky za každý měsíc zvláště.

     Dohodne-li se oprávněný s povinným, že se spokojí s nižšími srážkami, než které by jinak oprávněnému náležely, a oznámí-li to oba soudu, vyzve soud plátce mzdy, aby srážel ze mzdy povinného měsíčně jen částku, se kterou se oprávněný spokojí, nepřesáhne-li tato částka v příslušném výplatním období přípustnou výši srážek. Přesáhne-li ji, provede plátce mzdy v příslušném výplatním období srážky jen v rozsahu dovoleném zákonem.

     Oprávněný může vůči plátci mzdy uplatnit u soudu právo na výplatu částek, které měl obdržet, jestliže:

  • plátce mzdy neprovedl srážky řádně a včas,

  • srážky ze mzdy byly provedeny v menším rozsahu, než měly být,

  • plátce mzdy nevyplatil sražené částky bez odkladu po tom, kdy mu bylo doručeno nabytí právní moci daného rozhodnutí, respektive po tom, kdy se staly splatnými další měsíční části mzdy.

VÝKON SOUDNÍHO ROZHODNUTÍ

     Jestliže soud nařídí výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, je zaměstnavateli přikázáno, aby po doručení tohoto nařízení prováděl ze mzdy srážky a tyto částky nevyplácel povinnému. Zaměstnavatel sražené částky deponuje do doby, než je mu doručeno rozhodnutí o nabytí právní moci.

VÝKON JINÝCH ROZHODNUTÍ

     Nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy může být nařízeno též správními orgány - orgány státní správy a územní samosprávy. Při provádění těchto exekucí se přiměřeně použijí příslušná ustanovení OSŘ, dále zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, a zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti. Zákon č. 119/2001 Sb. se použije v případech, kdy je souběžně prováděna exekuce více rozhodnutí - soudů nebo jiných orgánů a kdy je zapotřebí rozhodnout o postupech při jejich výkonu. K takovému rozhodnutí je oprávněn obecný soud povinného, a to i když rozhodnutí o výkonu rozhodnutí nevydal. Soud tak na žádost zaměstnavatele (plátce mzdy) rozhodne, jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy sražena a kolik z ní připadne na každou vymáhanou pohledávku.

     Exekuční zákon umožňuje další formu vymáhání pohledávek. Na návrh oprávněného a na základě usnesení soudu jsou exekutoři oprávněni vydat exekuční příkaz, a to k vykonání příslušného exekučního titulu. Jde-li o nařízení srážek ze mzdy, je exekuční příkaz zaslán plátci mzdy a ten jej musí provést tak, jako by exekuci nařídil soud. Plátce mzdy musí vůči exekutorovi plnit své povinnosti obdobně jako vůči soudu, a musí mu proto poskytovat příslušnou součinnost. Některé podrobnosti stanoví vyhláška č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti.

ROZSAH EXEKUČNÍCH SRÁŽEK ZE MZDY

     Srážky ze mzdy je možné provádět jen do výše pohledávky s příslušenstvím. Příslušenstvím se rozumí úroky, úroky z prodlení, poplatky z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky u soudu. Způsob provádění srážek stanoví § 276 a násl. OSŘ a nařízení vlády č. 595/2006 Sb. a vztahuje se na všechny srážky ze mzdy prováděné na základě vykonatelného rozhodnutí.

     Srážky ze mzdy se provádějí z čisté mzdy a též z příjmů, s nimiž se zachází jako se mzdou. Jedná se o dávky nemocenského pojištění s výjimkou ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, důchody, stipendium, podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, vrácenou daň vyplývající z ročního zúčtování, popřípadě další příjmy (odstupné, odchodné, atd.). Srážky se provádějí i z odměny poskytnuté zaměstnanci na základě dohody o pracovní činnosti. Srážky ze mzdy nelze provádět z náhrad cestovních výdajů nebo obdobných náhrad (náhrada za opotřebení vlastního nářadí).

     Čistou mzdou rozumíme hrubou mzdu sníženou o daň a pojistné na sociální a zdravotní pojištění a zálohy na důchodové spoření. Dle judikátu číslo jednací 3 VSOL 852/2011-A-10 vydaného Vrchním soudem v Olomouci dne 11. 5. 2012 není daňový bonus součástí zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti. Je zvláštním plněním poskytovaným poplatníkovi státem a výpočet čisté mzdy (pro srážky ze mzdy) neovlivňuje. Čistou mzdou rozumíme hrubou mzdu sníženou o daň a pojistné (včetně zálohy na důchodové spoření).

     Zcela jiný závěr je uveden v judikátu Krajského soudu v Ostravě KSOS 25 INS 13945/2011-B5 ze dne 16. 2. 2012 a ve stanovisku Generálního finančního ředitelství ze dne 2. 4. 2012.

     Ani jedno z citovaných usnesení nebylo zveřejněno ve Sbírce judikatury, a je tedy otázkou, zda vůbec, případně kterému přikládat větší důležitost a při výpočtu srážek se jím řídit. Nadále není výkladová praxe v této oblasti jednoznačná. K uvedené problematice se na dotaz některých soudních exekutorů vyjádřilo v roce 2012 i Ministerstvo spravedlnosti ČR s tím, že daňový bonus součástí čisté mzdy i přes shora citované rozhodnutí VS v Olomouci být má, když říká: "... pokud přiznáním daňového bonusu fakticky dochází ke zvýšení čisté mzdy, lze s touto částkou kalkulovat jako se základem pro výpočet srážek ze mzdy, když ochrana osob vyživovaných povinným je zajištěna institutem nezabavitelné částky."

     Z čisté mzdy se odečte nezabavitelná částka podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., která se vyplácí povinnému. Nezabavitelná částka, která musí být dlužníkovi vždy vyplacena, je odvozena:

  • ze životního minima jednotlivce, které je určeno v § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a činí 3 410 Kč,

  • z normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy a stanovených pro obec, která má 50 000 až 99 999 obyvatel.

     Nařízením vlády, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2014 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, se zvyšuje částka na bydlení ze stávající částky 5 687 Kč na 5 873 Kč.

     Částka, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, činí součet částky životního minima a shora uvedených nákladů na bydlení: 3 410 + 5 873 = 9 283 Kč. Nejvyšší výše třetin činí 3 094 Kč. (Výpočet: 9 283 Kč se sníží na dělitelnost třemi, sníží se o 1 Kč, 9 282 : 3 = 3 094 Kč.)

     Nezabavitelná částka na osobu povinného činí 2/3 z částky 9 283 Kč, tj. 6 188,67 Kč. Nezabavitelná částka na každou osobu, které je dlužník povinen poskytovat výživné, činí 1/4 z částky 6 188,67 Kč, tj. 1 547,17 Kč (dále jen „dílčí nezabavitelná částka“). Při výpočtu nezabavitelné částky se započte tato dílčí nezabavitelná částka tolikrát, kolika osobám je dlužník povinen poskytovat výživné. Vyživovací povinnost upravuje zákon o rodině. Vyživovací povinnost vůči dětem se týká pouze dětí vlastních, osvojených, adoptovaných a úředním rozhodnutím svěřených do péče. Vyživovací povinnost dětí není omezena věkem 26 let, jak tomu je u daňového zvýhodnění na dítě v oblasti daní a jak tomu je u studentů - pojištěnců státu v oblasti zdravotního pojištění.

     Nařízení vlády č. 595/2006 Sb. stanoví, na které osoby se dílčí nezabavitelná částka započte. Podle ustanovení § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se na manžela (nebo registrovaného partnera) dlužníka započte dílčí nezabavitelná částka, i když má samostatný příjem. Na dítě, které manželé společně vyživují, se započítává nezabavitelná částka každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Nezabavitelná částka se nezapočte na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Jinak je tomu v případě, je-li uzavřena dohoda o úhradě výživného podle § 2045 NOZ a zaměstnavatel souhlasí s prováděním takové srážky, nebo je výživné uhrazováno dobrovolně samotným dlužníkem nebo se jedná o dohodu mezi rodiči uzavřenou před rokem 2014 podle § 551 zákona č. 40/1964 Sb. (starý občanský zákoník). V takovém případě se nezabavitelná částka na tyto vyživované osoby započte.

     Součet všech dílčích nezabavitelných částek a nezabavitelná částka na dlužníka činí nezabavitelnou částku, která se zaokrouhluje na celou korunu nahoru. Nezaokrouhlují se tedy jednotlivé dílčí částky, ale až jejich konečný součet. Jedná-li se o povinného, který má jen nezabavitelnou částku na svou osobu, zaokrouhluje se tato nezabavitelná částka na povinného nahoru.

     Podle § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se uplatní nová nezabavitelná částka poprvé za zúčtovací období, do něhož připadne den, od něhož se tato částka zvyšuje. Protože ke zvýšení normativních nákladů na bydlení dochází k 1. 1. 2014, použije se nová výše nezabavitelné částky poprvé při zúčtování mezd za leden 2014, tedy ve výplatním termínu v únoru 2014.

     Nezabavitelná částka se uplatní pouze jednou v měsíci, a to u prvního plátce, případně u plátce určeného soudem. U dalších plátců se k nezabavitelné částce nepřihlíží, pokud soud nebo jiný správní orgán neurčí každému plátci, kolik z nezabavitelné částky uplatní každý z nich.

     Zbytek čisté mzdy se porovná s částkou, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, tj., od 1. 1. 2014 se porovná s částkou 9 283 Kč. Pokud je však zbytek čisté mzdy roven částce 9 283 Kč, nebo je nižší než částka 9 283 Kč, sníží se tento zbytek na číslo dělitelné třemi a vypočítají se třetiny. Nejvyšší výše třetiny činí v r. 2014:

9 283 - 1 = 9 282 Kč

9 282 : 3 = 3 094 Kč

1. třetina je určena k vydobytí pohledávek přednostních i nepřednostních podle svého pořadí,

2. třetina je určena k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud má dlužník jen nepřednostní pohledávky, vyplatí se druhá třetina dlužníkovi,

3. třetina se vyplatí vždy dlužníkovi.

     Bez omezení se srazí zbytek čisté mzdy přesahující částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, tj. nad částku 9 283 Kč. Jde o plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy. Tato částka se nejprve připočítává ke druhé třetině, aby došlo k přednostní úhradě přednostních pohledávek. Pokud však dlužník nemá přednostní pohledávky, použije se tato plně zabavitelná částka na krytí nepřednostních pohledávek.

Příklad č. 1

Čistá mzda činí 23 895 Kč. Zaměstnanec je ženatý a má 3 děti (s manželkou se jedná o 4 vyživované osoby). Nezabavitelná částka činí: 6 188,67 + (4 × 1 547,17) = 12 377,35 Kč, po zaokrouhlení 12 378 Kč. Je nařízena přednostní exekuce ve výši 45 300 Kč, která byla doručena do datové schránky dne 10. 2. 2014. Nepřednostní exekuce ve výši 25 000 Kč byla doručena již v r. 2011, ale nebyla uhrazena plně a nesplacený zůstatek činí 18 600 Kč.

Čistá mzda v daném měsíci snížená o nezabavitelnou částku: 23 895 - 12 378 = 11 517 Kč.

Část mzdy zabavitelná bez omezení: 11 517 - 9 283 =2 234 Kč.

Snížení na dělitelnost třemi: 9 283 - 1 = = 9 282 Kč.

Výše třetin: 9 282 : 3 = 3 094 Kč.

Z první třetiny bude uhrazena část nepřednostní pohledávky ve výši 3 094 Kč, protože má dřívější pořadí než přednostní pohledávka. V dalších měsících se uhradí zbytek.

Ke druhé třetině se přičte část mzdy zabavitelné bez omezení: 3 094 + 2 234 = 5 328 Kč a uhradí se přednostní pohledávka ve výši 5 328 Kč.

Zaměstnanci se vyplatí: 3 094 (třetí třetina) + 1 (snížení na dělitelnost třemi) + + 12 378 (nezabavitelná částka) = 15 473 Kč.

Kontrola: 3 094 + 5 328 + 15 473 = 23 895 Kč.

     Z první třetiny jsou uspokojovány všechny pohledávky (přednostní i ostatní) podle svého pořadí. Znamená to, že pohledávky, na které v důsledku jejich horšího pořadí nezbudou peníze, musejí vyčkat, až jim v následujících výplatních obdobích uvolní místo některá již uhrazená pohledávka, nebo až je bude možné srazit díky vyššímu příjmu povinného.

     Je-li pro pořadí více pohledávek rozhodující stejný den, mají pohledávky stejné pořadí.

 
 Napište nám
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: