Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Poskytování náhrady mzdy a nemocenského od 1. 1. 2014 z pohledu zdravotního pojištění

10.12.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     V období let 2011-2013 platilo, že zaměstnavatel poskytoval, a to v duchu ustanovení § 192 odst. 1 zákoníku práce, zaměstnanci náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě po dobu prvních 21 kalendářních dnů. Protože v období účinnosti této výjimky nebyl projeven záměr prodloužit její platnost na delší dobu, navrací se právní stav od data 1. 1. 2014 zpět k poskytování této náhrady mzdy po dobu prvních 14 kalendářních dnů, což platilo v letech 2009 a 2010.

     Tato změna se však týká jen osob, kterým vznikla dočasná pracovní neschopnost až po 31. prosinci 2013. Přechází-li pracovní neschopnost z roku 2013 do roku 2014, poskytuje se náhrada mzdy v období prvních 21 kalendářních dnů a nemocenské až od 22. kalendářního dne trvání pracovní neschopnosti. To znamená, že v případě dočasné pracovní neschopnosti na přelomu let 2013/2014 se postupuje podle předpisů platných v době vzniku pracovní neschopnosti. Obdobné pravidlo platí i v případě nařízení karantény. Tento postup vychází z přechodného ustanovení článku VI zákona č. 364/2011 Sb., podle kterého platí, že vznikne-li dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa před 1. lednem 2014, bude náhrada mzdy od zaměstnavatele příslušet do 21. kalendářního dne nemoci, nemocenské pak od 22. kalendářního dne. Například kdyby byl zaměstnanec uznán práceneschopným v úterý 31. prosince 2013, náleží náhrada mzdy až do 20. ledna 2014, od 21. ledna 2014 náleží nemocenské. Od 1. ledna 2014 proto opět náleží nemocenské od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény a náhrada mzdy jen v období prvních 14 kalendářních dnů jejich trvání.

     Tato (staro)nová okolnost se návazně promítá například do zákazu zrušit ze strany zaměstnavatele se zaměstnancem pracovní poměr ve zkušební době (§ 66 odst. 1 věta druhá zákoníku práce), v oprávnění zaměstnavatele snížit nebo nepřiznat zaměstnanci náhradu mzdy při porušení povinnosti dočasně práceneschopného zaměstnance zdržovat se v místě pobytu, který uvedl ošetřujícímu lékaři, a dodržovat dobu a rozsah popřípadě povolených vycházek ve smyslu § 301a zákoníku práce, jakož i v oprávnění zaměstnavatele provádět kontrolu dodržování povinnosti zaměstnancem dle § 192 odst. 6 zákoníku práce.

JAK VE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ?

     Pokud je zaměstnanec nemocen v době trvání zaměstnání, tak tuto skutečnost zaměstnavatel zdravotní pojišťovně neoznamuje a nemoc jako důležitá osobní překážka v práci na straně zaměstnance má případně vliv na dodržení poměrné části minimálního vyměřovacího základu zaměstnance podle § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoPVZP“). Jiný režim však platí v situaci, kdy zaměstnání končí.

     Jestliže zaměstnanec pobírá dávky nemocenského pojištění a ukončí zaměstnání v době nemoci, případně v době nemoci bude mít nadále uzavřen pouze takový pracovněprávní vztah, ze kterého účast na zdravotním pojištění neplyne (například dohoda o pracovní činnosti při příjmu nižším než 2 500 Kč), použije zaměstnavatel na jednom řádku kód „O“, kterým oznámí ukončení zaměstnání, a na dalším řádku kód „N“. U Kódu „N“ je však důležité, aby bylo uvedeno datum v návaznosti na počátek pobírání nemocenských dávek, což může být pro účel použití tohoto kódu již ode dne následujícího po skončení zaměstnání nebo později (viz dále).

     Může rovněž nastat situace, kdy jsou zaměstnanci vypláceny nemocenské dávky na základě onemocnění v ochranné lhůtě. Pro tento případ se používají taktéž kódy „N“ (počátek vyplácení dávek nemocenského pojištění) a „K“ (ukončení vyplácení těchto

 
 Napište nám
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: