V oblasti plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením došlo k legislativním změnám, které mohou ovlivnit způsob, jakým se tato povinnost v praxi plní.
Novela zákona o zaměstnanosti provedená zákonem č. 470/2024 Sb. přinesla mnoho změn týkajících se povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením s účinností od 1. 1. 2025.
Ustanovení o tom, kdo je osobou se zdravotním postižením (dále jen "OZP"), zůstalo beze změny. Nadále platí, že za osoby se zdravotním postižením se považují i fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní, a to po dobu dalších 12 měsíců ode dne tohoto posouzení, pokud jsou nadále zaměstnáni formou pracovního poměru. Stejně tak je možné do 4% podílu započítávat i zaměstnance, u nichž došlo k transformaci invalidního důchodu na starobní dosažením 65 let věku, jsou-li tyto skutečnosti doloženy rozhodnutí posudkové komise ÚSSZ o tom, že je zaměstnanec nadále osobou invalidní. Pokud je pro uplatnění daňové slevy z titulu invalidity vydáno potvrzení finančním úřadem, lze jej použít i pro účely započtení takové osoby do 4% podílu OZP.
Průměrný přepočtený počet zaměstnanců ve sledovaném roce se stanoví stejně jako dosud dle vyhlášky č. 518/2004 Sb. Jde o:
-
podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném kalendářním roce zvýšeného o neodpracované hodiny,
-
v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské,
-
v důsledku čerpání dovolené na zotavenou,
-
z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele,
-
z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu nebo mu podle § 192 odst. 1 ZP část věty druhé za středníkem náhrada mzdy nebo platu nepřísluší,
-
v důsledku ošetřování dítěte nebo péče o ně nebo ošetřování jiného člena domácnosti, za které náleží ošetřovné,
a celkové stanovené týdenní pracovní doby bez svátků připadající v daném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu.
Do počtu odpracovaných hodin se tedy započtou všechny neodpracované hodiny z důvodu ošetřovného, za které náleží ošetřovné. Započtou se i neodpracované hodiny z důvodu karantény, při kterých náleží náhrada mzdy/platu. Do počtu odpracovaných hodin se nezapočtou neodpracované hodiny z důvodu dlouhodobého ošetřovného a otcovské poporodní péče, přestože dávka náleží.
Nezapočte se doba pracovní neschopnosti, za kterou nejsou poskytovány dávky nemocenského pojištění (rozumějme i náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti). Jedná se o případy, kdy zaměstnanci v rámci pracovního poměru nevznikla účast na nemocenském pojištění (zaměstnání malého rozsahu – § 7 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, dále jen "ZNP") nebo pracovní neschopnost vznikla v době neplaceného volna. Nezahrne se též doba, za kterou jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, ale které nejsou pracovní neschopností (tj. mateřská dovolená), důležité osobní překážky v práci podle § 191 ZP, za které není poskytována náhrada mzdy (sem patří např. doba rodičovské dovolené), další důležité osobní překážky v práci uvedené v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., při kterých není poskytována náhrada mzdy (např. pracovní volno bez náhrady mzdy poskytnuté při stěhování) atd.
Fondem pracovní doby, kterým se dělí součet všech výše uvedených odpracovaných a neodpracovaných hodin, se rozumí roční fond pracovní doby bez svátků stanovený u zaměstnavatele nebo vyplývající z obecně závazných právních předpisů. K individuálním úpravám pracovní doby se nepřihlíží a použije se při nich celkový roční fond pracovní doby odpovídající fondu pracovní doby zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu v příslušném pracovním režimu. Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby a u domáckých zaměstnanců se vychází z nominálního fondu pracovní doby bez svátků.
V případě zkrácení stanovené týdenní pracovní doby kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem bez snížení mzdy zjišťuje zaměstnavatel fond pracovní doby dle počtu pracovních dnů v kalendářním roce. Kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis doloží zaměstnavatel při kontrole. Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby nemůže být uplatněno organizační složkou státu, ani orgánem místní samosprávy.
Provozuje-li zaměstnavatel svou činnost pouze po část kalendářního roku, součet odpracovaných a neodpracovaných hodin se dělí pouze poměrnou částí celkového ročního fondu pracovní doby připadající na ty měsíce, ve kterých byla činnost vykonávána. Došlo-li k zahájení nebo ukončení činnosti v průběhu kalendářního měsíce, započítává se tento měsíc do poměrné části celkového ročního fondu pracovní doby jako celý. Počátkem provozování činnosti zaměstnavatele se rozumí přijetí prvního zaměstnance do pracovního poměru.
U zaměstnavatelů, kteří jsou agenturou práce, se do celkového počtu zaměstnanců v pracovním poměru nezapočítají zaměstnanci, kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce k uživateli.
Ministerstvo vede v elektronické podobě evidenci plnění povinného podílu zaměstnávání OZP a je také jejím správcem. Evidence obsahuje tyto údaje:
-
identifikační údaje dodavatele,
-
identifikační údaje zaměstnavatele, kterému bylo náhradní plnění poskytnuto,
-
cenu výrobků, služeb nebo realizovaných zakázek bez daně z přidané hodnoty započitatelnou do plnění povinného podílu,
-
datum dodání výrobků, služeb nebo realizace zakázek,
-
číslo dokladu, jímž byla vyúčtována dodávka výrobků, služeb nebo realizovaná zakázka,
-
datum zaplacení odebraných výrobků, služeb nebo realizovaných zakázek započitatelných do plnění povinného podílu,
-
roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou OZP.
Přepočet odebraných výrobků nebo služeb nebo zadaných zakázek se provede podle § 18 vyhlášky tak, že se cena všech skutečně zaplacených výrobků nebo služeb nebo zadaných zakázek (vše bez DPH) vydělí sedminásobkem průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. – 3. čtvrtletí daného kalendářního roku. Výsledná částka se rovná počtu OZP, které je možno započítat do plnění povinného podílu.
Cenu nezaplacených výrobků nebo služeb nebo zadaných zakázek lze započítat pouze tehdy, pokud byly odebrány ve sledovaném roce a byly zaplaceny nejdéle do 15. 2. následujícího roku. V případě placení ve splátkách se započítají částky skutečně zaplacené v každém kalendářním roce nebo nejpozději do 15. 2. následujícího roku.
Všechny dílčí výpočty se provádějí na dvě platná desetinná místa, ke třetímu desetinnému místu se nepřihlíží. Pouze výše odvodu do státního rozpočtu se zaokrouhluje na celou korunu nahoru.
NAPLNĚNÍ 4% PODÍLU OZP
Povinný podíl je možné nadále naplňovat samotným zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, náhradním plněním, odvodem do státního rozpočtu a kombinací těchto způsobů.
K podstatné změně došlo omezením náhradního plnění u dodavatelů náhradního plnění z 28násobku průměrné mzdy za každého přepočteného zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, na 14násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první tři čtvrtletí roku.
Dodavatel náhradního plnění byl povinen údaj o výši svého limitu v roce 2025 zaevidovat do konce ledna do elektronické evidence náhradního plnění, kterou vede MPSV. Od roku 2025 se rozšířil okruh dodavatelů náhradního plnění, kterým je integrační sociální podnik zřízený podle zákona č. 468/2024 Sb. Integrační sociální podnik musí zaměstnávat v průměrném čtvrtletním přepočteném počtu nejméně 30 % osob se specifickými potřebami podle § 3 z celkového počtu svých zaměstnanců. Rozhodnutí o přiznání statusu integračního sociálního podniku vydává MPSV, které vede registr těchto subjektů.
Na druhé straně došlo k vyloučení dodávek náhradního plnění, jde-li o spojené osoby podle zákona č. 586/1992 Sb., zákona o daních z příjmů (dále je "ZDP"). Spojené (spřízněné) osoby lze rozdělit do dvou kategorií, a to na kapitálově spojené osoby (§ 23 odst. 7 písm. a) ZDP) a jinak spojené osoby (§ 23 odst. 7 písm. b) ZDP).
Mezi kapitálově spojené osoby patří:
-
přímo kapitálově spojené osoby – situace, kdy se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby (více osob), a přitom tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob,
-
nepřímo kapitálově spojené osoby – situace, kdy se jedna osoba nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby (více osob), a přitom tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob.
Za jinak spojené osoby se považují situace, kdy se jedna osoba podílí na vedení nebo kontrole jiné osoby nebo, kdy se shodné osoby nebo osoby blízké podílejí na vedení či kontrole jiných osob. Za jinak spojené osoby se považují ovládající a ovládaná osoba a také osoby ovládané stejnou ovládající osobou, osoby blízké a osoby, které vytvořily právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty.
K zásadní změně došlo ve výši odvodu do státního rozpočtu. Cílem diferenciace výše odvodu do státního rozpočtu je motivovat zaměstnavatele k širšímu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Výše odvodu do státního rozpočtu podle § 81 odst. 2 písm.…
