V zákoně č. 586/1992 Sb., o daních  z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP") došlo k rozšíření ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP upravujícího příspěvek na  stravování a též  ke změně v bodě 4 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP, jde-li o daňově účinné výdaje. 
 Od daně je osvobozena hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění  zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů nebo peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.
 Od daně  je osvobozena hodnota stravování poskytovaného  zaměstnancům jako  plnění:
  -   ke spotřebě na pracovišti, nebo 
-   v rámci  stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů (obvykle stravenky), nebo  
-   peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.   
V § 3 písm. a) vyhlášky č. 511/2021 Sb. účinné od 1. 1. 2022 je uvedena  horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, ve výši 118 Kč. Maximální výše peněžitého příspěvku  v r. 2022 činí  118 x 70 % = 82,60 Kč za jednu směnu.  
 Zaměstnavatel je oprávněn volit formy poskytování tohoto benefitu, avšak vždy je nutné  poskytovat jen jedno plnění. Nelze tudíž zaměstnanci ve vztahu k jeho směně poskytnout  stravenku a současně peněžitý příspěvek na stravování. Od daně je osvobozeno vždy jen  jedno plnění. Nepeněžní (naturální) forma příspěvku na stravování je  u zaměstnance osvobozena  bez  omezení. Limitována je ale daňová  uznatelnost     nepeněžního plnění u zaměstnavatele dle bodu 4 § 24 odst. 2  písm. j) ZDP – viz dále. 
 Stravenkový  paušál  je   u zaměstnance osvobozen v r. 2022 od daně do výše 82,60 Kč  za jednu  směnu. V souladu s bodem 4 § 24 odst. 2  písm. j) ZDP jde o  daňově účinný výdaj,   jedná-li se   o   výdaje na: 
  -  provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin, nebo 
-  příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované jako nepeněžní plnění až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu podle zákoníku práce, maximálně však do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, nebo 
-  na peněžitý příspěvek na stravování.  
 Příspěvek na stravování (nepeněžní i peněžité plnění) lze uplatnit jako výdaj, pokud přítomnost zaměstnance v práci během jeho směny trvá aspoň 3 hodiny.  
  STRAVENKOVÝ  PAUŠÁL  A  SMĚNA  
 Dne 29. 4. 2021 zveřejnilo Ministerstvo financí ČR formou dotazů a odpovědí zásadní stanovisko k posuzování   směny   v závislosti na poskytnutí stravenkového paušálu jakožto příjmu od   daně osvobozeného.
 V případě kratší směny, resp. při přítomnosti během směny pouze po dobu její blíže neurčené části, je peněžitý příspěvek na stravování také osvobozen. Nelze tak vyloučit situaci, kdy přítomnost zaměstnance během stanovené směny v délce 8 hodin bude trvat pouze 2 hodiny, 6 hodin bude nepřítomen z důvodu lékařského ošetření či vyšetření. V daném případě nebude peněžitý příspěvek na stravování na straně zaměstnavatele daňově účinným  výdajem, ale u zaměstnance bude do stanoveného limitu  (v r. 2022 až do  výše 82,60 Kč)  příjmem od daně osvobozeným.
  Příklad č. 1 
  Zaměstnanec má  plánovanou směnu v délce   12 hodin bez přestávek na oddech, s přestávkou na oddech  v rozsahu 30 minut 12,5 hodiny. Po odpracování 30 minut půjde k lékaři a bude uznán dočasně práceneschopným.  Stravenkový  paušál bude i v takovém případě  do limitu 82,60 Kč osvobozen. Dočasná pracovní neschopnost bude plynou  od tohoto dne s tím, že za první den  obdrží   mzdu za  ½ hodiny,  za 11,5 hodiny obdrží náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti. U zaměstnavatele se bude jednat o daňově neúčinný výdaj, protože  účast zaměstnance  ve směně netrvala alespoň 3 hodiny.  
  Příklad č. 2 
  Zaměstnanec má plánovanou směnu v délce 5 hodin.  Odpracuje 2,5 hodiny a další  2,5 hodiny (půl směny) bude po dohodě se zaměstnavatelem čerpat dovolenou. Stravenkový  paušál bude  do limitu 82,60 Kč osvobozen od zdanění, nebude  však daňově účinným výdajem.  
  Příklad č. 3 
  S ohledem na dovolenou v hodinách může nastat i situace, kdy zůstatek nevyčerpané dovolené  bude činit 7,75  hodin, zatímco délka plánované směny bude 8 hodin.  Zaměstnanec bude čerpat dovolenou  v rozsahu 7,75 hodin, obdrží náhradu mzdy za dovolenou. Za čtvrt hodiny, kterou odpracuje, zúčtuje zaměstnavatel mzdu. Stravenkový  paušál bude   do limitu 82,60 Kč osvobozen. Na straně zaměstnavatele se bude jednat o  daňově neuznatelný výdaj.  
  Příklad č. 4  
  Zaměstnavatel poskytuje stravenkový paušál ve výši 86 Kč  za plánovanou  směnu.  U  zaměstnance je částka do výše 82,60 Kč osvobozeným příjmem, pokud odpracoval jakoukoliv část ze své plánované směny.  
  -  Plánovaná  a odpracovaná směna je v rozsahu 2,5 hodiny.  Stravenkový paušál je na straně zaměstnance osvobozen do výše 82,60 Kč,  zdanitelným příjmem je  rozdíl 86 – 82,60 =  3,40 Kč. Na straně  zaměstnavatele  není  částka 82,60 Kč daňově účinným výdajem, neboť  účast       ve směně není alespoň 3 hodiny.   Zdanitelný příjem ve výši 3,40 Kč je  daňově účinným výdajem.  
-  Plánovaná směna je v délce  6 hodin, z níž odpracoval  jen 3 hodiny. Stravenkový  paušál je na    straně  zaměstnance osvobozen do výše 82,60 Kč,  zdanitelným příjmem je  rozdíl  86 – 82,60 =  3,40 Kč. Na straně  zaměstnavatele   je celá částka  86 Kč daňově účinným výdajem, protože účast zaměstnance ve směně je alespoň 3 hodiny. 
 PRACOVNÍ CESTA A PŘÍSPĚVEK NA STRAVOVÁNÍ 
 Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné  při pracovní cestě dle zákoníku práce (viz bod 4 § 24 odst. 2  písm. j) ZDP čtvrtá věta). 
  Příklad č. 5 
  Zaměstnavatel poskytuje  peněžitý příspěvek  v maximální výši.  Zaměstnanec má pracovní dobu stanovenou od 7 do 16 hodin včetně přestávky na oddech v rozsahu 60 minut.  Je vyslán  na pracovní cestu po odpracování  5 hodin, tedy ve 12 hodin.  Do konce směny zbývají  jen 4 hodiny. Pracovní cesta  končí tento den ve 24 hodiny. Nárok na stravné při pracovní cestě mu vzniká až po ukončení směny. Zaměstnanci  vzniká nárok na stravenkový paušál a  současně mu vznikne nárok na  stravné při pracovní cestě. 
  Druhý zaměstnanec, který má  stejnou pracovní dobu, bude vyslán na pracovní cestu již v 9 hodin. Do konce  směny zbývá 7 hodin a  v rámci této směny mu vznikne nárok na stravné při pracovní cestě  (zákonný nárok).  Nevznikne mu nárok na stravenkový paušál. 
  PLÁNOVANÁ SMĚNA A SMĚNA MIMOŘÁDNÁ 
 Podle § 78 odst. 1) písm. c) ZP se směnou   rozumí  část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat. Délka směny  bez přestávek na oddych nesmí přesáhnout 12 hodin. Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby  (harmonogram směn) a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. 
 Harmonogram směn  tvoří jen plánované směny, nikoliv  směny mimořádné,  neboť ty   jsou vždy prací přesčas. Pokud  v souvislosti s mimořádnou směnou zaměstnanci vznikly mimořádné cestovní výdaje, je zaměstnavatel povinen poskytnou náhradu všech cestovních výdajů (viz písm. c) § 152  ZP)  a nelze tento právní nárok  nahrazovat stravenkovým  paušálem. 
  Příklad č. 6 
  Zaměstnanec pracuje ve třísměnném provozu od  pondělí do pátku s délkou směny  7,5    hodiny. Zaměstnavatel nařídí  na neděli mimořádnou směnu z důvodu mimořádných okolností. Vzhledem k tomu, že limit práce přesčas v rámci kalendářního roku  (do 150 hodin) není překročen, je zaměstnanec  povinen  do práce přijít.   Zaměstnanci vznikly mimořádné cestovní výdaje a zaměstnavatel je povinen   uhradit veškeré cestovní výdaje, tj.  cestu do práce, cestu z práce a stravné při pracovní cestě.  Tyto  zákonné nároky  zaměstnance  nelze   nahrazovat stravenkovým paušálem.  
  Příklad č. 7 
  Zaměstnanec pracuje ve 3směnném provozu  jako skladník od pondělí do pátku s délkou směny  7,5    hodiny.   Zaměstnavatel nařídí   práci přesčas v rozsahu 3 hodin  po ukončení  úterní  směny.   Ačkoliv  přesčasová práce   je mimořádnou směnou,  zaměstnanci nevzniknou mimořádné cestovní výdaje a  zaměstnavatel nemůže  poskytnout náhradu cestovních výdajů.  Dodejme, že  nemůže  poskytnout  v rámci této mimořádné směny ani  stravenkový paušál. Ten se váže jen k plánované směně. 
  STRAVENKOVÝ PAUŠÁL A DOHODY O PRACÍCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR 
 U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen  rozvrhovat pracovní dobu a dobu odpočinku. Má-li však být stravenkový paušál  od daně osvobozen,  musí zaměstnavatel pro tyto účely stanovit pevný (nikoliv fiktivní) harmonogram směn. Pokud  zaměstnanec odpracuje jakoukoliv blíže neurčenou část  ze své plánované směny, byť jen 1/2 hodiny,  bude stravenkový paušál příjmem osvobozeným.  Ovšem pro posuzování daňově účinných výdajů je nutná účast zaměstnance ve směně alespoň 3 hodiny.  Pokud plánovaná směna bude kratší než 3 hodiny,  nebude se jednat o  daňově účinný výdaj.  V případě, kdy bude  plánovaná směna v délce 4 hodin, z nichž zaměstnanec odpracuje alespoň 3 hodiny, bude stravenkový paušál  daňově účinným výdajem.
  PRÁCE PŘESČAS A NÁHRADNÍ VOLNO, PRÁCE  VE SVÁTEK A NÁHRADNÍ VOLNO 
  Příklad  č. 8 
  Zaměstnanec  vykoná práci přesčas   a po dohodě se zaměstnavatelem   bude čerpat náhradní volno   za práci přesčas.  Lze  v době čerpání náhradního volna za práci přesčas   poskytnout stravenkový paušál? 
  Náhradní volno je čerpáno  v souvislosti s prací přesčas,  která byla vykonávána v rámci mimořádné směny.  S ohledem na tuto skutečnost  nelze  poskytnout  stravenkový paušál. Pokud by byl poskytnut, jednalo by se o  zdanitelný příjem. Na straně zaměstnavatele by šlo o  daňově účinný výdaj  (vazba na zdanitelný příjem). 
  Příklad č. 9 
  Zaměstnanec pracující v nepřetržitém provozu  má plánovanou směnu na den státního svátku v rozsahu 11 hodin. Pokud  zaměstnavatel poskytuje   stravenkový paušál a zaměstnanec odpracuje  alespoň část  ze své plánované směny, půjde o příjem   od daně osvobozený.  Na straně zaměstnavatele bude  stravenkový  paušál daňově účinným výdajem, pokud bude  zaměstnanec účasten ve směně alespoň 3 hodiny. 
  V souladu s právní úpravou je však zaměstnavatel povinen za práci ve svátek poskytnout náhradní volno v rozsahu práce  vykonané v den svátku, pokud se  smluvní strany nedohodnou na poskytnutí  příplatku za práci ve svátek namísto náhradního  volna.  
  V případě, že  zaměstnanec bude čerpat náhradní volno za  výkon práce ve svátek, nelze v den čerpání náhradního volna poskytnout stravenkový paušál, protože  v době náhradního volna zaměstnanec nepracuje.  Pokud  by přesto  zaměstnavatel  stravenkový paušál poskytl,   jednalo by se o  příjem podléhající zdanění a na straně zaměstnavatele  by se jednalo  o  daňově účinný výdaj.  
 Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle zákoníku práce, bude delší než 11 hodin.
  Příklad č. 10 
  Zaměstnavatel poskytuje  stravenkový paušál do…