dnes je 21.4.2024

Input:

NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK A ZÁKONÍK PRÁCE 2014 POD LUPOU - Vnitřní předpis, přechodná ustanovení ZP

25.3.2014, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 6 minut
VNITŘNÍ PŘEDPIS

     Novela zákoníku práce doplňuje § 305 odst. 1 o výslovný zákaz ukládání povinností zaměstnanci ve vnitřním předpisu, ve kterém ani nelze práva zaměstnanců upravená zákonem zkracovat. Pro pracovněprávní vztahy platí zásada obsažená v § 1 odst. 2 NOZ „co není zakázáno, je dovoleno“. Osoby si mohou ujednat, nezakazuje-li to zákon výslovně, práva a povinnosti od zákona odchylně. Zakázána jsou podle NOZ ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

     Další omezení pro pracovněprávní vztahy upravuje § 4a odst. 1 ZP. Odchylná úprava v pracovněprávních vztazích nesmí být nižší nebo vyšší, než je právo nebo povinnost, které stanoví zákoník práce nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustné. Zaměstnavatel a zaměstnanec si vzájemná práva a povinnosti mohou upravit odchylně v kolektivních smlouvách, v individuálních smlouvách mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (v pracovní smlouvě nebo v jiné smlouvě, např. i v nepojmenované smlouvě podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku) a ve vnitřních předpisech. Některé odchylné úpravy je možné provést pouze některým ze způsobů, pokud to jednotlivá úprava zákoníku práce určuje. Např. delší vyrovnávací období v případě uplatnění konta pracovní doby podle § 86 odst. 3 ZP lze sjednat jen v kolektivní smlouvě, odchylnou úpravu nelze provést ani vnitřním předpisem, ani individuální smlouvou se zaměstnancem. Je-li v konkrétním ustanovení uvedena jen kolektivní smlouva a vnitřní předpis, např. zkrácení stanovené týdenní pracovní doby bez snížení mzdy podle § 79 odst. 3 ZP, nelze toto zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy sjednat v individuální smlouvě se zaměstnancem. Konto pracovní doby podle § 86 odst. 1 ZP smí zavést jen kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis u zaměstnavatele, u kterého nepůsobí odborová organizace. Bude-li u zaměstnavatele působit odborová organizace, nemůže zaměstnavatel zavést konto pracovní doby vnitřním předpisem.

     K úpravě povinností zaměstnance však může dojít pouze smlouvou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem (§ 4a odst. 2 ZP). Kolektivní smlouva ani vnitřní předpis nemůže zaměstnanci uložit povinnosti, pouze v pracovním řádu je možné rozvést ustanovení zákoníku práce, případně zvláštních právních předpisů podle zvláštních podmínek u zaměstnavatele, pokud jde o povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance vyplývající z pracovněprávních vztahů. Vnitřní předpis může stanovit mzdová nebo platová práva a ostatní práva v pracovněprávních vztazích, z nichž je oprávněn zaměstnanec i v případě, že u něj působí odborová organizace. Zaměstnavatel může vnitřním předpisem stanovit práva v pracovněprávních vztazích, z nichž je oprávněn zaměstnanec výhodněji, než stanoví zákoník práce. Zakazuje se ale, aby vnitřní předpis ukládal zaměstnancům povinnosti nebo zkracoval jejich práva stanovená zákoníkem práce. Aby bylo účinně zabráněno tomu, že bude vnitřní předpis zakládat zaměstnancům právní povinnosti nebo krátit jejich práva, na která mají podle zákoníku práce právo, je třeba tomu zabránit zákazovou právní normou. V případě porušení tohoto zákazu bude negativním právním následkem to, že vadné právní jednání bude právně bezvýznamné. Odchýlí-li se zaměstnavatel od tohoto zákazu, nepřihlíží se k tomu.

     Výslovné vyjádření zákazu ukládat zaměstnanci povinnosti ve vnitřním předpisu novelizací § 305 odst. 1 ZP není obsahově novým řešením. Obdobný zákaz obsahoval i text zákoníku práce platný do 31. 12. 2013, protože vnitřním předpisem nešlo zaměstnancům ukládat další povinnosti, které nejsou stanoveny zákony. Určitou výjimku stále představuje pracovní řád, který je zvláštním druhem vnitřního předpisu, který se vydává podle § 306 ZP. Ani pracovní řád nemůže upravovat nové povinnosti, ale pouze ty, které jsou stanoveny zákonem anebo z něj obecně vyplývají, může konkretizovat podle konkrétních podmínek u zaměstnavatele.

     Úpravu § 305 ZP je však nutné vztáhnout výhradně na vnitřní předpis, kterým se navyšuje minimální sociální standard nebo se upravují další práva zaměstnancům. Vnitřním předpisem v tomto směru nejsou byť i tak označené „vnitřní předpisy“, které upravují pracovní a technologické postupy. Zaměstnavatel je oprávněn zaměstnancům ukládat pokyny k výkonu práce, zaměstnanec je povinen tyto pokyny plnit (§ 38 odst. 1 písm. b) ZP) a není pochyb, že pokyny k výkonu konkrétní činnosti mohou být učiněny i pro více případů vnitřním předpisem, který bude vydán pro určité pracovní procesy. Nejedná se o nové ukládání povinností, ale o ukládání pokynů k výkonu konkrétní práce. Pouze za této podmínky se však na ně hledí jako na úpravu pracovních či technologických postupů.

BĚH DOBY

     V §

Nahrávám...
Nahrávám...