Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Nový občanský zákoník a zákoník práce 2014 pod lupou, Postavení zaměstnavatele, právní jednání

2.12.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     Novela zákoníku práce v návaznosti na nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“) je uveřejněna ve Sbírce zákonů pod č. 303/2013 Sb. Účinnosti změna zákoníku práce nabývá společně s NOZ 1. 1. 2014.

POSTAVENÍ ZAMĚSTNAVATELE

     Zákoník práce od 1. 1. 2014 nebude upravovat vůbec tzv. statusové věci upravující postavení osob, které budou sjednávat pracovněprávní vztahy podle zákoníku práce, a tato zásada se týká i postavení zaměstnavatele. Novelizovaný § 7 ZP vyjadřuje pouze, že zaměstnavatelem je osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v pracovněprávním vztahu.

     NOZ rozlišuje osoby fyzické a právnické. Právnická osoba je podle § 20 NOZ organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná. NOZ upravuje postavení pouze právnických osob soukromého práva. Právnické osoby veřejného práva podléhají zákonům, podle nichž byly zřízeny. Ustanovení NOZ se na ně použijí jen tehdy, slučuje-li se to s právní povahou těchto osob. Stát se podle § 21 NOZ v oblasti soukromého práva považuje za právnickou osobu. Jak stát právně jedná, upravuje zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Podle § 9 ZP za Českou republiku v pracovněprávních vztazích jedná a práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů vykonává organizační složka, která jménem státu v základním pracovněprávním vztahu zaměstnance zaměstnává.

JEDNÁNÍ ZA ZAMĚSTNAVATELE

     Právnické osoby upravuje NOZ v § 118 až § 418. Základem pro posuzování jednání právnických osob jsou především ustanovení § 118§ 167 NOZ, protože další upravují některé vnitřní poměry právnických osob. Právnická osoba má podle § 118 NOZ právní osobnost od svého vzniku do svého zániku a zapisuje se zpravidla do veřejných rejstříků. V § 120 NOZ je upraveno, jaké skutečnosti se do veřejného rejstříku o právnické osobě zapisují. Jsou to především den jejího vzniku, den jejího zrušení s uvedením právního důvodu a den jejího zániku, jakož i název, adresa sídla a předmět činnosti, jméno a adresa bydliště nebo sídla každého člena statutárního orgánu spolu s uvedením způsobu, jakým tento orgán právnickou osobu zastupuje, a údaje o dni vzniku nebo zániku jejich funkce.

     K tomu byl přijat i nový zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, který od 1. 1. 2014 upravuje, které právnické osoby se do nich zapisují a jak nebo které další údaje se do nich u právnických osob zapisují a jak se z nich vymazávají. Tyto veřejné rejstříky právnických osob jsou přístupné každému a každý do nich může nahlížet a pořizovat si z nich výpisy, opisy nebo kopie. K provedení zákona o veřejných rejstřících byla vydána vyhláška č. 323/2013 Sb., která stanoví náležitosti formulářů o podání návrhu zápisu, změn či výmazu do rejstříku. I ověření těchto skutečností je pro pracovněprávní vztahy významné, např. při sjednání pracovněprávního vztahu nebo při jednání za právnickou osobu.

     Zásadní pro pracovněprávní vztahy je úprava orgánů právnických osob, především základní úprava obsažená v § 151 NOZ, podle které zákon stanoví, popřípadě zakladatelské právní jednání určí, jakým způsobem a v jakém rozsahu členové orgánu právnické osoby za ni rozhodují a nahrazují její vůli.

     Do veřejných rejstříků se zapisují i funkce členů statutárních orgánů i způsob, jakým společnost zastupují. Obecná úprava jednání za právnickou osobu je upravena v § 161 NOZ. Kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, pokud tato skutečnost neplyne již z okolností. Kdo se za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení. Tento způsob jednání za právnické osoby se bude vztahovat i na pracovněprávní vztahy.

     Statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí nesvěří jinému orgánu právnické osoby. Tato zásada plyne i z § 164 odst. 1 NOZ, který stanoví, že člen statutárního orgánu může zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech. Ačkoliv úprava statutárních orgánů v NOZ a následně i v zákoně o obchodních korporacích je upravena podrobněji než doposud, nemění se nic na základní zásadě, kterou je to, že primárně všechna jednání (zastupování) právnické osoby činí její statutární orgán, jehož zastupování není omezeno a je na jeho rozhodnutí, jakou určí organizační strukturu a jaké organizační útvary, včetně jejich vedoucích zaměstnanců, vytvoří, protože tím rozhoduje i o tom, v jakém rozsahu a za jakých podmínek budou vedoucí a ostatní zaměstnanci oprávněni právnickou osobu zastupovat.

     Náleží-li působnost statutárního orgánu více osobám, tvoří tzv. kolektivní statutární orgán (nejčastěji u akciové společnosti). Pro pracovněprávní vztahy je významné ustanovení § 164 odst. 3 NOZ. Má-li právnická osoba s kolektivním statutárním orgánem zaměstnance, pověří jednoho člena statutárního orgánu právním jednáním vůči zaměstnancům. Pokud k tomuto pověření nedojde, platí, že tuto působnost vykonává předseda statutárního orgánu. Jedná se o novou zásadu, která vymezuje základní pravidlo jednání právnické osoby, tj. zaměstnavatele, vůči zaměstnancům. Vzhledem k obecně přijaté koncepci, že zákonná úprava se použije pouze v případě, že není rozhodnuto jinak, platí primárně rozhodnutí konkrétní právnické osoby, aby své vnitřní poměry upravila podle svého. Je proto možné, aby právním jednáním vůči zaměstnancům byl pověřen kterýkoliv člen statutárního orgánu. Pouze pro případ, že tak právnická osoba neučiní, má se za to, že tuto působnost vykonává předseda statutárního orgánu. Zaměstnavatel, který je právnickou osobou a má kolektivní statutární orgán, pokud bude považovat za potřebné, aby k právnímu jednání vůči zaměstnancům byl pověřen jiný člen než předseda statutárního orgánu, musí jej tímto jednáním pověřit. Pokud právnická osoba vystupující jako zaměstnavatel tento postup opomene anebo bude srozuměna s tím, že tuto působnost vykonává předseda statutárního orgánu, není potřebné nic činit.

     Základním ustanovením, které upravuje jednání za právnickou osobu, je § 166 NOZ. Právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci. I kdyby neexistovala vlastní úprava zaměstnavatele vyjádřená v organizačním řádu, v podpisových řádech nebo v jiných vnitřních předpisech a zaměstnavatel tak přímo nedá v písemné podobě najevo, kteří zaměstnanci mohou zastupovat právnickou osobu a právně jednat, tak jsou zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci k tomuto zastupování přímo na základě NOZ příslušní. Ochranou třetích osob přitom je dodatek, že rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Jedná se o výkladové pravidlo pro posuzování překročení oprávnění, které chrání stranu, které je právní jednání určeno nebo s níž se jedná. V pracovněprávních vztazích se to může např. projevit při sjednání pracovněprávních vztahů. Bude-li uchazeč o zaměstnání jednat s vedoucím personálního oddělení o sjednání pracovněprávního vztahu a bude s ním dohadovat podmínky, je na straně ucházející se fyzické osoby, tedy potenciálního zaměstnance, který představuje „veřejnost“, důvodná domněnka, že jedná se zaměstnancem, který vzhledem ke svému zařazení nebo funkci zastupovat právnickou osobu v této věci může.

     Oprávnění zaměstnance k zastupování zaměstnavatele bude vyplývat obecně z výkonu sjednaného druhu práce či ze jmenování, pokud se pracovní poměr jmenováním zakládá, a s nimi obvykle spojených činností. Zastupování zaměstnavatele zaměstnancem může vyplývat i z pracovní náplně či popisu pracovní činnosti zaměstnance, pokud je zaměstnavatel vydal.

     Ustanovení § 166 odst. 1 NOZ pro zastupování zaměstnanců nevyžaduje, aby bylo také zaměstnavatelem písemně vyjádřeno. Záleží proto na každém zaměstnavateli, především na počtu zaměstnanců a složitosti jeho organizační struktury, zda vydá organizační či podpisový řád, který bude upravovat způsob zastupování zaměstnavatele jeho zaměstnanci. Je však nutné upozornit na ustanovení § 166 odst. 2 NOZ, který stanoví, že omezení zástupčího oprávnění vnitřním předpisem má účinky vůči třetí osobě, jen pokud ji muselo být známo. Obecně při zastupování právnické osoby proto platí základní pravidlo, že rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Právnickou osobu zavazuje i protiprávní čin, kterého se při plnění svých úkolů dopustil zaměstnanec vůči třetí osobě. Tato zásada je obsažena v § 167 NOZ.

     V této souvislosti je také nutné zmínit zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), který nabude také účinnosti 1. 1. 2014 a který upravuje konkrétní pravidla vzniku jednotlivých společností (společnost s ručením omezeným v § 132 a násl. a akciovou společnost v § 243 a násl.).

ZASTOUPENÍ

     Zaměstnavatel se také může nechat zastoupit jinou osobou. Pravidla zastoupení obecně upravují § 436 až § 440 NOZ a pravidla týkající se smluvního zastoupení jsou obsažena v § 441 až § 449. NOZ upravuje i prokuru jako zvláštní způsob zastoupení. Nové je to, že prokura je upravena v NOZ (doposud je upravena v obchodním zákoníku) a oprávnění na jejím základě vzniká ihned jejím udělením, nikoliv až zápisem do veřejného rejstříku.

PRÁVNÍ JEDNÁNÍ

     Občanský zákoník opouští dosavadní pojetí právního úkonu, nahrazuje je novým pojmem právní jednání a právní jednání na rozdíl od dosavadního občanského zákoníku nedefinuje. Upravuje výhradně právní následky právního jednání. Podle § 545 NOZ právní jednání vyvolá právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. Základním obecným principem je tzv. bezformálnost právního jednání vyjádřená v § 559 NOZ. Každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, pokud není ve volbě forem omezen ujednáním anebo zákonem.

     Úpravu právního jednání a posuzování jeho vad a důsledků, které vady mají, obsahuje NOZ. Pro pracovněprávní jednání jsou v § 18§ 20 upraveny odchylky vyvolané povahou pracovněprávních vztahů. V ostatním se pracovněprávní jednání řídí, jak vyplývá ze subsidiarity občanského zákoníku, úpravou NOZ vykládanou v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů (§ 1a ZP). Právní jednání jsou obecně upravena v § 545 až § 599. Právní jednání se zařazuje do právních skutečností, mezi které kromě právního jednání patří i právní události, jako je čas a na něj navazující promlčení, prekluze a běh času. Právně lze jednat konáním nebo opomenutím, může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Jedná se o potvrzení tzv. konkludentního jednání, které má v pracovněprávních vztazích velký význam, protože ne všechna pracovněprávní jednání vyžadují písemnou formu. Právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

VADY PRÁVNÍHO JEDNÁNÍ

     NOZ a v návaznosti na něj i novela ZP zcela nově prohlašuje některá jednání za zdánlivá. Dosud sice právní teorie zdánlivé jednání znala, v právních předpisech však nebyla zvláště upravována a vada právního úkonu se projevila pouze v jeho „neplatnosti“. Zdánlivé právní jednání znamená, že na jednání se hledí, jako kdyby vůbec nebylo učiněno. Takové jednání je nicotné neboli nulitní, o právní jednání se nejedná, a nemá tak žádné právní účinky. NOZ i ZP zdánlivé právní jednání označují tak, „že se k nim nepřihlíží“. Obecnou úpravu obsahuje § 554 NOZ. Za zdánlivá právní jednání jsou v novele zákoníku práce označena především jednání, která nejsou učiněna v písemné formě, pokud se jimi končí pracovněprávní vztah nebo odstupuje od právního jednání, které mezi sebou strany sjednaly, anebo se tak označují jednání, která strany nejsou oprávněny sjednat.

Zdánlivá jednání podle novely zákoníku práce:

  • - ujednat odstoupení od kolektivní smlouvy podle § 28 odst. 3 ZP nelze. Je-li přesto sjednáno, nepřihlíží se k němu.
  • - pro odstoupení od pracovní smlouvy podle § 34 odst. 4 ZP se vyžaduje dodržení písemné formy, jinak se k němu nepřihlíží. Od pracovní
 
 Napište nám
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: