Změny se od 1. ledna nevyhnou ani osobám samostatně výdělečně činným.
V důchodovém pojištění OSVČ nastává od 1. 1. 2014 zásadní změna při posuzování výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti (SVČ). Ta je nově považována za vedlejší v těch kalendářních měsících, v nichž byla SVČ vykonávána aspoň po část měsíce, a přitom alespoň po část této doby trvaly skutečnosti považované za důvody pro výkon vedlejší SVČ. Stane-li se OSVČ v roce 2014 zaměstnancem (zákonem uznatelný důvod pro výkon vedlejší činnosti) od 15. ledna, může být podle nových předpisů považována za OSVČ vedlejší už od 1. 1. 2014, pokud vedlejší činnost od tohoto data oznámí. Za OSVČ vykonávající vedlejší činnost může být považována i OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění OSVČ. Podmínka, která určovala, že OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění, nemůže být považována za OSVČ vykonávající vedlejší činnost, přestože trvaly důvody pro vedlejší činnost, je od 1. 1. 2014 zrušena.
S účinností od 1. 1. 2014 se mění podmínky pro stanovení maximálního měsíčního základu nemocenského pojištění. OSVČ si i nadále určuje měsíční základ nemocenského pojištění svou platbou. Podle § 5b odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění platném od 1. 1. 2014, však měsíční základ nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (5 000 Kč) a zároveň nemůže být vyšší než částka rovnající se průměru, který z určeného (vypočteného) vyměřovacího základu na posledním přehledu o příjmech a výdajích (dále jen „přehled“) připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti, přičemž k přehledu staršímu tří let se nepřihlíží. Je-li vypočtený průměr nižší než minimální měsíční základ, je měsíční základ roven minimálnímu měsíčnímu základu, tzn. 5 000 Kč a platba pojistného na nemocenské pojištění nemůže být vyšší, než 115 Kč. Byla-li v kalendářním roce, za který je naposledy podán přehled, činnost zahájena (znovuzahájena), lze průměr určeného (vypočteného) vyměřovacího základu použít jen v případě, že činnost byla vykonávána alespoň ve čtyřech kalendářních měsících. Nelze-li určit maximální měsíční vyměřovací základ z naposledy podaného přehledu ani ze dvou předcházejících let, rovná se polovině průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok. V roce 2014 je to částka 12 971 Kč a platba pojistného stanovená sazbou 2,3 % činí 299 Kč.
Výše uhrazených záloh na důchodové pojištění v roce 2014 nemá již vazbu na výši měsíčního základu nemocenského pojištění ani na výši ročního vyměřovacího základu za rok 2014.
Příklad č. 1
OSVČ vykonává hlavní činnost nepřetržitě od 1. 1. 2000, v roce 2012 nebyla žádný měsíc nemocná a podle podaného přehledu za rok 2012 byla ve ztrátě. Určený vyměřovací základ za rok 2012 si stanovila pouze v minimální výši 75 420 Kč. Maximální měsíční základ nemocenského pojištění (NP) od ledna 2014 činí 6 285 Kč (75 420 : 12 = 6 285) a maximální měsíční platba pojistného činí 145 Kč.
V březnu 2014 podala tato OSVČ přehled za rok 2013 a určila si vyměřovací základ za rok 2013 ve výši 120 000 Kč. Z tohoto určeného vyměřovacího základu je povinna zaplatit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Od března 2014 činí maximální…
