Po více než rok trvajícím legislativním procesu byla vyhlášena ve Sbírce zákonů v částce 77 pod číslem 176/2019 Sb. novela zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů (dále jen "zákon"). Tato novela je velmi významná zejména z pohledu jejího dopadu na současné existující procesy, v rámci kterých cizinci legalizují svůj výkon práce na území ČR.
KVÓTY PRO EKONOMICKOU MIGRACI
Zákon upravuje nové zmocnění vládě ČR ke stanovení kvót pro ekonomickou migraci. Jakmile bude stanovená kvóta naplněna, dojde k aplikaci ustanovení § 169h odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., podle něhož bude v takovém případě jakákoliv další žádost nepřijatelná. Prostřednictvím nařízení vlády ČR tak budou stanoveny přesné kvóty pro nabírání žádostí o udělení pobytových oprávnění za výdělečnými účely, kterými jsou:
-
vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání,
-
povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování a
-
zaměstnanecká karta.
Kvóta bude definovat maximální počet žádostí o uvedená pobytová oprávnění nabraných v rámci období 1 roku na zastupitelských úřadech ČR v zahraničí, rozvržených rovnoměrně na jednotlivé kalendářní měsíce. Zavedení kvót se tak uplatní pouze vůči cizincům žádajícím ze zahraničí. Informaci o maximálním počtu žádostí, které lze pro jednotlivé druhy oprávnění k pobytu podat, bude příslušný zastupitelský úřad zveřejňovat na své úřední desce a svých internetových stránkách.
Příslušné nařízení vlády ČR již bylo vydáno pod č. 220/2019 Sb. a je již účinné. Toto nařízení nicméně zavádí kvóty pouze ve vztahu k zaměstnaneckým kartám a dlouhodobým pobytům za účelem podnikání (v případě účelu investování nejsou tedy v současnosti kvóty využívány). V přílohách nařízení jsou uvedeny jednotlivé zastupitelské úřady a příslušné kvóty jak maximální, tak pro jednotlivé vládní programy.
INTEGRACE CIZINCŮ
Nové posílení integračních prvků pro cizince přináší dva nové aspekty:
- převedení již dnes existujících center na podporu integrace cizinců do systému řízeného a financovaného státem a to s účinností od 1. července 2020,
- zavedení povinnosti absolvovat adaptačně-integrační kurz s účinností od 1. ledna 2021.
Povinnost absolvování adaptačně-integračního kurzu pro nově příchozí cizince je stanovena nejdéle do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vydání povolení k jejich dlouhodobému či trvalému pobytu na území ČR. Tato povinnost se bude obdobně vztahovat i na cizince, kterému bylo vydáno nové povolení k dlouhodobému pobytu z důvodu změny účelu pobytu na území. Povinnost absolvovat kurz se týká výhradně cizinců z tzv. třetích zemí, nevztahuje se tedy na občany členských států EU, EHP či Švýcarska. Konkrétní obsahovou náplň a časový rozsah adaptačně-integračního kurzu a podmínky jeho absolvování, požadavky na organizační zajištění adaptačně-integračního kurzu, povinné náležitosti dokladu o absolvování adaptačně-integračního kurzu a paušální částku, kterou bude hradit cizinec, bude teprve specifikovat Ministerstvo vnitra ČR vyhláškou. Za nesplnění povinnosti absolvovat adaptačně-integrační kurz může být cizinci udělena pokuta až do výše 10 000 Kč.
Výjimku z povinnosti absolvovat adaptačně-integrační kurz má pouze cizinec, který:
- pobývá na území ČR na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia, investování a ochrany na území či karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance,
- v den nabytí právní moci rozhodnutí o vydání povolení k dlouhodobému či trvalému pobytu buď nedovršil věk 15 let, nebo naopak dovršil věk 61 let, nebo
- již adaptačně-integrační kurz absolvoval. Přechodná ustanovení ohledně povinnosti absolvovat adaptačně-integrační kurz stanoví, že tato povinnost se nevztahuje na cizince, kterému bylo povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu vydáno přede dnem 1. ledna 2021 za podmínky, že toto povolení je ke dni 1. ledna 2021 platné.
ZMĚNY V ZÁKONĚ O ZAMĚSTNANOSTI
V zákoně o zaměstnanosti dochází ke změně subjektů informační povinnosti dle § 87 zákona č. 326/1999 Sb., v tom smyslu, že tuto povinnost bude mít napříště již jen zaměstnavatel, a to i s ohledem na zaměstnance vysílané na území ČR (tedy zahraniční zaměstnavatel). Touto změnou tedy prakticky odpadá povinnost tuzemským osobám (zaměstnavatelům) hlásit počátek výkonu práce cizinců vysílaných na jejich pracoviště na území ČR ze strany zahraničních zaměstnavatelů, resp. zaměstnavatelů sídlících mimo území ČR. Zahraniční zaměstnavatel, vysílající cizince na území ČR, je dále povinen vést i evidenci vysílaných cizinců. V případě porušení obou výše uvedených povinností tak zahraničním zaměstnavatelům nově hrozí pokuta do výše 100 000 Kč v případě, že své zaměstnance (cizince) vyslané k výkonu práci na území ČR neohlásí místně příslušné krajské pobočce Úřadu práce, či nepovedou evidenci v požadovaném rozsahu.
Dále je jakýkoliv zahraniční zaměstnavatel (nikoliv pouze zaměstnavatel usazený v jiném členském státě EU, jak platilo doposud), který vyslal svého zaměstnance (cizince) k výkonu práce na území ČR, povinen mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu. Zákon o zaměstnanosti v tomto případě ještě vyžaduje, aby doklady, jimiž je plněna tato povinnost, byly přeloženy do českého jazyka. V případě, že by zahraniční zaměstnavatel tuto povinnost nesplnil, hrozí mu dle zákona o zaměstnanosti pokuta až do výše 500 000 Kč.
Zákon o zaměstnanosti obecně stanoví lhůtu tzv. testu trhu práce v délce 30 dnů. Až po uplynutí této lhůty se volné pracovní místo určené k obsazení cizincem eviduje v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké či modré karty. Na základě zákona o zaměstnanosti však může nyní krajská pobočka Úřadu práce s ohledem na situaci na trhu práce zkrátit dobu testu trhu práce pouze na 10 dnů.
ŘÍZENÍ O…
