Dobrý vedoucí připomíná fotbalového rozhodčího - sleduje průběh hry a citlivě používá pravidla tak, aby hra probíhala v rozumném tempu a kvalitě.
Existuje velký rozdíl mezi pravidly „napsanými na papíře“ a pravidly skutečně vyžadovanými a hlídanými v reálném životě. Každý vedoucí by si měl uvědomovat, která pravidla svým jednáním podporuje a která naopak zůstávají jen kdesi v šuplíku a vytáhnou se teprve při velkém průšvihu, aby se mohlo zkoumat, „kdo to zavinil“.
Živá pravidla je třeba jasně sdělovat, připomínat a zahrnout při dávání zpětné vazby pracovníkům. Řada vedoucích dělá chybu, že nekomunikuje pravidla jasně, anebo je svým chováním nejasně potvrzuje. Takže jednou nechá jejich výrazné narušení benevolentně projít, jindy za jejich malé porušení někoho seřve jako psa. To vede k tomu, že podřízení si více než dodržování pravidel hledí toho, jakou má jejich šéf náladu.
V ideálním případě by měla být pravidla jasná, srozumitelná, rozumná a početně omezená. Deset základních pravidel si zapamatujeme, ve 250 se nevyzná ani odborník, navíc se mezi nimi…