dnes je 28.3.2024

Input:

Dopady zvýšení minimální mzdy od 1. 8. 2013 do zdravotního pojištění

12.9.2013, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 11 minut

     Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance představuje ve zdravotním pojištění důležitou hodnotu, od které se v mnoha dále popsaných situacích odvíjí placení pojistného jak zaměstnavatelem, tak zaměstnancem. S účinností od 1. srpna 2013 se zvyšuje minimální mzda na 8 500 Kč, proto při stanovení vyměřovacího základu a navazujícího výpočtu výše pojistného vycházejí zaměstnavatelé po datu 1. 8. 2013 z této nové částky.

     V souvislosti s odvodem pojistného z minimálního vyměřovacího základu je třeba vzít v úvahu zejména tyto důležité okolnosti:

  • pokud se na zaměstnance ze zákona (§ 3 odst. 6 zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoPVZP“) vztahuje povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění nejméně z minimálního vyměřovacího základu, musí být zajištěn odvod pojistného alespoň v minimální povinné výši zaměstnavatelem, který je plátcem pojistného za zaměstnance;

  • nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, provádí zaměstnavatel dopočet (a následný doplatek) do minimálního vyměřovacího základu, je-li zaměstnancem pro tento účel pověřen;

  • tento doplatek hradí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec. Pokud by byl vyměřovací základ nižší než minimální mzda zapříčiněn z důvodu překážek na straně organizace (§ 207 až 209 zákoníku práce), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele.

  • doplatek pojistného, tedy 13,5 % z rozdílu vyměřovacích základů, platí v plné výši buď zaměstnanec, nebo zaměstnavatel. Tuto částku pojistného nelze „klasicky“ dělit na jednu třetinu sraženou zaměstnanci a dvě třetiny placené zaměstnavatelem.

  • má-li zaměstnanec ve více zaměstnáních příjmy nižší než minimální mzda, pak se tyto pro účely placení pojistného sčítají. Je-li součet hrubých příjmů (vyměřovacích základů) zaměstnance v daném kalendářním měsíci nižší než minimální vyměřovací základ (minimální mzda), pověřuje zaměstnanec za účelem doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu toho zaměstnavatele, kterého si zvolí. V případě posuzování (sčítání) příjmů z více zaměstnání je nutná spolupráce příslušných zaměstnavatelů. Pro daný účel však nelze brát v úvahu příjmy na základě dohody o pracovní činnosti nižší než 2 500 Kč a příjmy na dohodu o provedení práce nepřevyšující 10 000 Kč.

  • odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu musí být zabezpečen i v případech, kdy zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní úvazek;

  • pokud se ze zákonných důvodů snižuje minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část, musí být odvedeno pojistné z tohoto sníženého vyměřovacího základu, tedy i včetně případného doplatku do této poměrné části;

  • doplatky do minimálního vyměřovacího základu, resp. do jeho poměrné části nemůže hradit sám pojištěnec, ty se platí zásadně prostřednictvím zaměstnavatele;

  • jestliže se na zaměstnance naopak nevztahuje povinnost placení pojistného alespoň ze zákonného minima (§ 3 odst. 8 ZoPVZP), odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše zúčtovaného příjmu bez ohledu na minimální mzdu, dobu trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci, případnou nemoc, vykázané neplacené volno apod.

     Zvýšení minimální mzdy od 1. 8. 2013 se v souvislosti s placením pojistného projeví především v dále uvedených situacích.

1. Provádění dopočtu (a následného doplatku) pojistného do minimálního vyměřovacího základu u těch zaměstnanců, jejichž příjem je nižší než minimální mzda 8 500 Kč

     To znamená, že se nejedná o zaměstnance, u kterých není stanoven minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 8 ZoPVZP. Doplatek do minima platí zaměstnanec.

Příklad č. 1

Zaměstnanec pracující na zkrácený pracovní úvazek má uzavřen jeden pracovní poměr na dobu neurčitou (pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní činnosti) s měsíčním hrubým příjmem 5 400 Kč.

Ve vazbě na aktuální výši minimální mzdy odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z částky: (8 500 - 5 400) × 0,135 = 419 Kč.

Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 × 8 500 = 1 148 Kč.

Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu:

(5 400 × 0,135) : 3 = 243 Kč a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 243 + 419 = 662 Kč.

Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 1 148 - 662 = 486 Kč.

2. Provádění dopočtu a doplatku pojistného do minima, kdy doplatek hradí zaměstnavatel, v tomto případě podle § 209 odst. 1 zákoníku práce

Příklad č. 2

Hrubý příjem zaměstnance činí 12 000 Kč. Z důvodu výrazného poklesu odbytu se zaměstnavatel dohodl s odborovou organizací o poskytování náhrady mzdy od září 2013 ve výši 60 % průměrného výdělku. Z tohoto důvodu činí hrubá mzda zaměstnance 7 200 Kč.

Vztahuje-li se na zaměstnance povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, je postup zaměstnavatele následující. Prostřednictvím zaměstnavatele se odvede doplatek pojistného ve výši 13,5 % z částky 1 300 Kč (8 500 - 7 200) × 0,135 = 176 Kč (hradí dle výše uvedeného zaměstnavatel).

Zaměstnavatel odvede pojistné v celkové výši: 0,135 × 8 500 = 1 148 Kč

Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu.

( 7 200 × 0,135 ) : 3 = 324 Kč,

což představuje celkovou platbu zaměstnance.

Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel: 2/3 pojistného z hrubé mzdy 7 200 Kč, tj. 648 Kč, a dále doplatek pojistného 176 Kč, tj. celkem 824 Kč

3. Provádění dopočtu za situace, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů

Příklad č. 3

Hrubý příjem zaměstnance u zaměstnavatele A, kterého zaměstnanec pověřil pro účely dopočtu do minimálního vyměřovacího základu, činil v měsíci srpnu 2013 částku 3 000 Kč. U zaměstnavatele B dosáhl zaměstnanec v tomto měsíci hrubého příjmu 2 200 Kč a u zaměstnavatele C pak 2 000 Kč. Vzhledem k tomu, že součet hrubých příjmů nedosahuje v úhrnu minimální mzdy, musí zaměstnavatel A na základě zaměstnancova pověření provést doplatek pojistného tak, aby byl zabezpečen odvod pojistného z minimálního vyměřovacího základu. Postup zaměstnavatele A je následující:

Z hrubého příjmu ve výši 3 000 Kč vypočte 13,5 %, což představuje částku pojistného 405 Kč. Jednu třetinu (135 Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnanci z platu, zbývající dvě třetiny, neboli rozdíl ve výši 270 Kč, zaplatí zaměstnavatel ze svých zdrojů. Protože zaměstnanec pověřil zaměstnavatele A doplatkem pojistného do minimálního vyměřovacího základu, odvede zaměstnavatel A současně i částku pojistného 176 Kč, sraženou zaměstnanci, která představuje 13,5 % z částky 1 300 Kč, což je rozdíl vyměřovacích základů: 8 500 - (3 000 + 2 200 + 2 000).

Zaměstnanec zaplatí: 135 + 176 = 311 Kč

Zaměstnavatel odvede: 270 Kč

Celkem: 581 Kč

Zaměstnavatel B odvede: 297 Kč
(99 + 198)

Zaměstnavatel C odvede: 270 Kč
(90 + 180)

S ohledem na výši pojistného u zaměstnavatelů B a C je za této situace již zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima. V takových případech musí mít zaměstnavatel provádějící dopočet a doplatek pojistného do minima k dispozici doklad o výši příjmů u ostatních zaměstnavatelů v příslušném kalendářním měsíci.

4. Dopočet do poměrné části minimálního vyměřovacího základu

Příklad č. 4

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání dne 13. 8. 2013. Poměrná část minimálního vyměřovacího základu a minimální pojistné se vypočítají následovně:

PČminVZ = (19 : 31) × 8 500 =
= 5 209,67 Kč

P = 5 209,67 × 0,135 = 704 Kč

kde:

PČminVZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu

P = (minimální) pojistné

19 = počet kalendářních dnů, ve kterých zaměstnanec v měsíci srpnu pracoval

31 = počet kalendářních dnů v měsíci

8 500 = výše minimální mzdy od 1. 8. 2013

0,135 = sazba pojistného

Pojistné na zdravotní pojištění musí být za měsíc srpen 2013 odvedeno alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu ve výši 5 209,67 Kč, tj. nejméně v částce 704 Kč. Pokud by byl zaměstnanci za uvedených 19 kalendářních dnů, ve kterých v měsíci srpnu pracoval, zúčtován příjem vyšší než 5 209,67 Kč, k takto vypočtené poměrné části minimálního vyměřovacího základu se nepřihlíží a pojistné se odvádí ze skutečně dosaženého příjmu bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.

Naopak, kdyby zúčtovaný příjem za měsíc srpen nedosáhl 5 209,67 Kč, provedl by zaměstnavatel doplatek do minima s tím, že částku doplatku by prostřednictvím zaměstnavatele uhradil zaměstnanec za předpokladu, že by se nejednalo o důvody podle § 207 až 209 zákoníku práce (viz výše).

Minimální vyměřovací základ zaměstnance se dle § 3 odst. 9 ZoPVZP snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud:

  1. zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období (tj. po celý kalendářní měsíc),

  2. zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci,

  3. zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období osobou:

    • za kterou platí pojistné i stát,

    • s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P,

    • která dosáhla věku potřebného pro

Nahrávám...
Nahrávám...