Co přináší Směrnice EU o transparentnosti v odměňování

Méně tajemství, férovější odměny za práci. Nové povinnosti zaměstnavatelů a nová práva zaměstnanců. A především nutnost důkladné revize stávajících systémů odměňování. To vše přichází s novou evropskou směrnicí.

CÍL SMĚRNICE A ŠIRŠÍ SOUVISLOSTI

Směrnice Evropské unie (EU) o ) 2023/970 o posílení zásady stejné odměny za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty pro muže a ženy prostřednictvím transparentnosti odměňování a donucovacích mechanismů transparentnosti v odměňování, přijatá v roce 2023, představuje zásadní krok k odstranění přetrvávajících mzdových rozdílů mezi pohlavími, ale i k celkové podpoře rovného zacházení na pracovišti.

Jejím primárním cílem směrnice je zajistit, aby všichni pracovníci v EU měli přístup k transparentním údajům o odměňování, což jim umožní identifikovat a napadnout případy neodůvodněných rozdílů v odměňování, resp. mzdové diskriminace.

Členské státy EU musí tuto novou směrnici implementovat do vnitrostátního práva do 7. 6. 2026. Směrnice vychází z principů zakotvených ve Smlouvě o fungování Evropské unie (SFEU) a Listině základních práv EU, zejména z práva na rovné odměňování za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Vztahuje se na všechny zaměstnavatele v EU, tedy zaměstnavatelské subjekty veřejného i soukromého sektoru, a platí pro zaměstnance pracující na částečný úvazek nebo na dobu určitou.

NOVÁ PRÁVA A POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ A ZAMĚSTNAVATELŮ

Ustanovení směrnice nově upravují řadu vzájemných práv a povinností zaměstnanců a zaměstnavatelů. Pro zaměstnavatele nově zahrnují mimo jiné povinnost:

• poskytnout uchazečům o zaměstnání zavčas informace o nástupní mzdě či platu nebo o výchozím mzdovém (platovém) rozpětí pro danou pozici,

• informovat své zaměstnance, aniž by o to byli požádáni, o kritériích používaných ke stanovení jejich platů, úrovní platů a platových trendů. Tato kritéria přitom musí být objektivní a genderově neutrální.

• zavést podrobnější systémy pro shromažďování a analýzu údajů o platech podle různých demografických skupin svých zaměstnanců,

• vykazovat poměrně podrobné statistické údaje o mzdových rozdílech mezi pohlavími, a u zaměstnavatelů s významnými mzdovými rozdíly (5 % a více) mezi zaměstnanci, vykonávajícími stejnou práci, i povinnost provádět podrobné audity platů a zjištěné nesrovnalosti řešit,

• implementovat transparentní mzdové politiky, jejichž cílem je nejen předcházet diskriminaci, ale i sladit mzdy či platy s objektivními kritérii hodnocení zaměstnanců, jako jsou kvalifikace, zkušenosti a výkonnost.

Zaměstnancům přináší směrnice právo požadovat od svého zaměstnavatele informace o průměrných úrovních platů svých spolupracovníků, vykonávajících stejnou práci, a tím i širší možnosti identifikovat a řešit rozdíly v platech na základě pohlaví či dalších diskriminačních okolností.

Setkají-li se zaměstnanci se mzdovou diskriminací, mají možnost hledat nápravu právní cestou, přičemž důkazní břemeno v takových případech je na straně zaměstnavatele.

DOPADY SMĚRNICE

Směrnice ukládá zaměstnavatelům nové povinnosti,…