č. 88/1968 Sb., Zákon o prodloužení mateřské dovolené o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění účinném k 1.1.2007, platné do 31.12.2008
ZÁKON
ze dne 27. června 1968
o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění
Ve znění:
| Předpis č. | K datu | Poznámka | 
|  98/1971 Sb. | (k 1.10.1971) | mění, nepřímo, nové sazby | 
|  99/1972 Sb. | (k 1.1.1973) | mění, doplňuje | 
|  77/1979 Sb. | (k 1.8.1979) | mění, nepřímo, nové sazby | 
|  106/1979 Sb. | (k 1.10.1979) | mění, nepřímo, nové sazby | 
|  9/1982 Sb. | (k 1.2.1982) | mění, nepřímo, nové sazby | 
|  73/1982 Sb. | (k 1.7.1982) | doplňuje | 
|  57/1984 Sb. | (k 1.9.1984) | mění, doplňuje | 
|  109/1984 Sb. | (k 1.1.1985) | mění | 
|  112/1984 Sb. | (k 1.1.1985) | mění nepřímo, nové sazby | 
|  51/1987 Sb. | (k 1.7.1987) | mění, doplňuje | 
|  103/1988 Sb. | (k 1.10.1988) | mění, doplňuje | 
|  ÚZ 189/1988 Sb. |   |   | 
|  180/1990 Sb. | (k 1.7.1990) | mění, doplňuje | 
|  306/1991 Sb. | (k 1.8.1991) | mění | 
|  582/1991 Sb. | (k 1.1.1992) | ruší § 32 odst. 3 | 
|  37/1993 Sb. | (k 1.1.1993) | mění, doplňuje | 
|  154/1993 Sb. | (k 27.5.1993) | mění nepřímo, nové sazby | 
|  266/1993 Sb. | (k 1.11.1993) | mění, doplňuje | 
|  308/1993 Sb. | (k 1.1.1994) | mění, doplňuje | 
|  143/1994 Sb. | (k 1.10.1994) | mění nepřímo, nové sazby | 
|  182/1994 Sb. | (k 1.10.1994) | mění | 
|  241/1994 Sb. | (k 1.1.1995) | mění, doplňuje | 
|  118/1995 Sb. | (k 1.10.1995) | mění, doplňuje | 
|  113/1997 Sb. | (k 1.7.1997) | doplňuje | 
|  61/1999 Sb. | (k 1.10.1999) | ruší § 5 odst. 2 větu druhou | 
|  238/2000 Sb. | (k 1.1.2001) | mění § 33 odst. 1 a 4 | 
|  258/2000 Sb. | (k 1.1.2001) | mění § 5 odst. 4 písm. a) | 
|  362/2003 Sb. | (k 1.1.2007) | mění § 33 | 
|  421/2003 Sb. | (k 1.1.2004) | mění § 5 a 8 | 
|  169/2005 Sb. | (k 1.5.2005) | nové znění § 13, v § 33 odst. 2 vkládá slova | 
|  115/2006 Sb. | (k 1.7.2006) | vkládá slova v § 10 odst. 2 a § 12a odst. 1 | 
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
DÉLKA MATEŘSKÉ DOVOLENÉ
§ 1
(zrušen)
ČÁST DRUHÁ
PENĚŽITÉ DÁVKY Z DŮVODU TĚHOTENSTVÍ A MATEŘSTVÍ
§ 2
(1)
 
Z důvodu těhotenství a mateřství se v nemocenském pojištění poskytují tyto dávky (dále jen dávky v mateřství”):
a) 
vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,
b) 
peněžitá pomoc v mateřství.
(2) 
Dávky podle odstavce 1 jsou peněžitými dávkami nemocenského pojištění.
§ 3
(1) 
Dávky v mateřství podle tohoto zákona náleží zaměstnankyním a dalším osobám účastným nemocenského pojištění podle zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o nemocenském pojištění”) a předpisů podle něho vydaných.
(2) 
Kde se v tomto zákoně mluví o zaměstnankyni, rozumí se tím i další osoba uvedená v odstavci 1.
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
§ 4
(1) 
Zaměstnankyni, která konala práci, jež je těhotným ženám zakázána nebo jež podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, a je proto v těhotenství dočasně převedena na jinou práci, při níž dosahuje bez svého zavinění nižšího započitatelného příjmu než na dosavadní práci, náleží vyrovnávací příspěvek z prostředků nemocenského pojištění. K poklesu započitatelného příjmu, který vznikl v důsledku kratšího pracovního úvazku po převedení zaměstnankyně na jinou práci, se však nepřihlíží.
(2) 
Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně o matkách do konce devátého měsíce po porodu.
§ 5
(1) 
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (dále jen vyrovnávací příspěvek”) se poskytuje za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení zaměstnankyně na jinou práci, s výjimkou dnů, po které trvaly důvody uvedené v odstavci 4 písm. a) až d). Vyrovnávací příspěvek se poskytuje v těhotenství nejdéle do nástupu mateřské dovolené a po ukončení mateřské dovolené nejdéle do konce devátého měsíce po porodu.
(2) 
Vyrovnávací příspěvek se stanoví jako rozdíl denního vyměřovacího základu zaměstnankyně zjištěného ke dni jejího převedení na jinou práci a průměru jejích započitatelných příjmů připadajícího na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. Ustanovení § 4 odst. 1 věty druhé platí i zde.
(3) 
Denní vyměřovací základ se stanoví stejným způsobem jako se stanoví při výpočtu nemocenského od patnáctého kalendářního dne pracovní neschopnosti s tím, že se zjišťuje ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím.
(4)
 
Průměr započitatelných příjmů zaměstnankyně připadající na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po jejím převedení na jinou práci se zjistí tak, že její započitatelný příjem v kalendářním měsíci se dělí počtem kalendářních dnů v tomto měsíci, s výjimkou dnů, po které
a) 
trvala její pracovní neschopnost nebo karanténa nařízená podle…