dnes je 28.3.2024

Input:

Zvýšení vyměřovacího základu u osob, za které platí pojistné stát od 1. 1. 2016

9.10.2015, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 4 minuty

2015.20.21.9
Zvýšení vyměřovacího základu u osob, za které platí pojistné stát od 1. 1. 2016

Ing. Antonín Daněk

Diskuse týkající se zvýšení vyměřovacího základu u osob, za které platí pojistné stát, se již staly víceméně pravidelnou součástí života naší politické scény. Za účelem zajištění ekonomické stability systému veřejného zdravotního pojištění deklarovala  vláda ve svém programovém prohlášení návrat ke koncepci pravidelné valorizace platby pojistného za "státní pojištěnce", od níž bylo ustoupeno v roce 2009 přijetím zákona č. 362/2009 Sb., kterým došlo na dlouhou dobu ke zmrazení výše platby za státní pojištěnce na 723 Kč za osobu a kalendářní měsíc tím, že byl vyměřovací základ stanoven na 5 355 Kč. Výpadek příjmů, které dříve zajišťovala valorizace platby za státní pojištěnce, činil jen za roky 2011 až 2013 cca 19 miliard Kč a byl částečně nahrazen opatřeními v rámci systému.

ZVÝŠENÍ MĚSÍČNÍ PLATBY POJISTNÉHO

Nařízením vlády č. 158/2015 Sb. ze dne 24. 6. 2015 se od 1. ledna 2016 zvyšuje vyměřovací základ u osob, za které platí pojistné stát, na částku 6 444 Kč. To znamená, že každého tzv. "státního pojištěnce" obdrží příslušné zdravotní pojišťovny od 1. ledna 2016 měsíčně 870 Kč, což je o 25 Kč více než dosud. Tento postup je legislativně v souladu s ustanovením § 3c odst. 2 zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, kdy částku vyměřovacího základu může vláda vždy do 30. června změnit svým nařízením, a to s účinností k 1. lednu roku následujícího, přičemž se přihlíží k vývoji průměrné mzdy zveřejňované Českým statistickým úřadem, k možnostem státního rozpočtu a k vývoji finanční bilance veřejného zdravotního pojištění.

ZA KOHO PLATÍ POJISTNÉ STÁT?

I když se to nezdá, osoby, za které platí pojistné stát, představují více než polovinu populace, proto má každé zvýšení částky vyměřovacího základu přímý dopad na výdajovou stránku státního rozpočtu. Mezi tyto osoby řadíme například nezaopatřené děti, poživatele důchodu, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, příjemce rodičovského příspěvku, uchazeče o zaměstnání a další. Kompletní výčet všech těchto osob naleznete v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Musíme si však uvědomit, že u těchto osob je pojistné placeno státem pouze tehdy, pokud tyto osoby nejsou výdělečně činné. Jestliže jsou však zaměstnány nebo podnikají, pak platí pojistné (zálohy na pojistné u OSVČ) za podmínek stanovených zákonem č. 592/1992 Sb. s tím zvýhodněním, že ani zaměstnavatelé a ani osoby samostatně výdělečně činné nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ.

SROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH SKUPIN PLÁTCŮ

Budeme-li problematiku naplňování příjmové stránky systému posuzovat i z prostého pohledu výše částek, které

Nahrávám...
Nahrávám...