Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Změny v pracovním právu 2013-2014

25.11.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

0.6 Změny v pracovním právu 2013–2014

JUDr. Petr Bukovjan

Následující text Vám v přehledné a srozumitelné podobě shrnuje nejdůležitější změny, ke kterým dojde s účinností od 1. 1. 2014 v zákoníku práce a v zákoně o zaměstnanosti na základě zákona č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti přijetím rekodifikace soukromého práva, nebo které souvisejí s uplynutím přechodných období zakládajících jen dočasnou změnu právní úpravy. Pro srovnání jsou v levém sloupci uvedena stávající pravidla, v pravém pak novelizovaná ustanovení.

1. Zákoník práce

Právní úprava:

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (ZP)

  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ) – účinný od 1. 1. 2014

  • Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (ObčZ) – účinný do 31. 12. 2013

  • Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích – ZOK)

  • Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (ObchZ) – účinný do 31. 12. 2013

1.2 Změny provedené zákonem č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva

Základní zásady pracovněprávních vztahů

(§ 1a ZP)

2013   2014  
Zákoník práce obsahoval v § 1a ZP příkladmý výčet základních zásad pracovněprávních vztahů bez dalšího.   Základní zásady pracovněprávních vztahů uvedené v § 1a ZP jsou označeny jako ty, které vyjadřují smysl a účel ustanovení zákoníku práce a některé z nich
zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance,
uspokojivé a bezpečné podmínky pro výkon práce a
rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace
vyjadřují hodnoty, které chrání veřejný pořádek. Toto vymezení má význam jednak pro možnost odchylování se od zákona (§ 1 odst. 2 NOZ), jednak pro posouzení platnosti právního jednání (§ 580 a § 588 NOZ).  

Odchylování se od zákona

(§ 4a a § 4b ZP)

2013   2014  
Ustanovení § 4a ZP vylučovalo nebo omezovalo použití některých občanskoprávních institutů v pracovněprávních vztazích.   Nově jsou tato vyloučení nebo omezení součástí jiných, samostatných ustanovení ZP, např. § 144a ZP nebo § 346d ZP. Ustanovení § 4a ZP se nyní věnuje možnosti odchylné úpravy práv a povinností v pracovněprávních vztazích.  
Pravidla pro odchylnou úpravu práv nebo povinností v pracovněprávních vztazích byla obsažena v ustanovení § 4b ZP.   Ustanovení § 4b ZP bylo zrušeno a právní úprava odchylování se byla s jistými formulačními nebo věcnými změnami přesunuta do § 4a ZP (viz dále).  
Možnost odchylování se od zákona byla vázána na to, že to zákoník práce výslovně nezakazuje nebo z povahy jeho ustanovení nevyplývá, že se od něj není možné odchýlit.   Odchylování se od úpravy práv a povinností v pracovněprávních vztazích spadá pod pravidla obsažená obecně v § 1 odst. 2 NOZ. V tomto směru vypadla jakákoliv vazba na povahu ustanovení zákona, rozhoduje výslovný zákonný zákaz.  
Jedním z důvodů pro absolutní neplatnost právního úkonu byl případ, kdy se jím zaměstnanec předem vzdal svých práv – § 19 ZP písm. f).   Právní jednání, kterým se zaměstnanec vzdá (nejen předem) práva, které mu zákoník práce, kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis poskytuje, je podle § 4a odst. 4 ZP právním jednáním zdánlivým, nepřihlíží se k němu.  

Pracovní vztahy členů družstva

(§ 5 odst. 3 ZP)

2013   2014  
Pracovní vztahy mezi družstvem a jeho členy se řídily zákoníkem práce, nestanovil-li jiný právní předpis (obchodní zákoník) jinak.   Ustanovení § 5 odst. 3 ZP bylo zrušeno.  
Dle § 226 odst. 2 ObchZ platilo, že je-li podle stanov družstva podmínkou členství též pracovní vztah člena k družstvu, mohou stanovy obsahovat úpravu tohoto vztahu. Tato úprava nesměla ale odporovat pracovněprávním předpisům, ledaže byla pro člena výhodnější. Nebylo-li zvláštní úpravy ve stanovách družstva, platily pracovněprávní předpisy.   Obchodní zákoník byl zrušen a právní úpravu týkající se družstev obsahuje zákon o obchodních korporacích. Ten výslovně zmiňuje ve svém § 579 ZOK jen pracovní poměr mezi členem družstva a družstvem jako případnou podmínku vzniku členství. Žádná specifická úprava pro členy družstva již neexistuje.  

Zaměstnanec

(§ 6 ZP)

2013   2014  
§ 6 ZP upravoval podmínky způsobilosti fyzické osoby mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti, jakož i způsobilosti vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe uvedené povinnosti.   Statusové otázky (otázky týkající se osobního stavu osob v podobě právní osobnosti nebo svéprávnosti) jsou i pro pracovněprávní vztahy obsaženy v NOZ. Zaměstnanec je nově v § 6 ZP definován jen jako fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.  
K výkonu závislé práce jako zaměstnanec se mohla fyzická osoba zavázat dnem, kdy dosáhla 15 let věku. Zaměstnavatel s ní však nesměl sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy tato fyzická osoba ukončí povinnou školní docházku.   K výkonu závislé práce se může nezletilý zavázat nikoliv jen s dovršením věku 15 let, ale až s ukončením povinné školní docházky (§ 35 odst. 1 NOZ). Dříve nelze pracovněprávní vztah uzavřít.  

Zaměstnavatel

(§ 7 ZP a zrušený § 10)

2013   2014  
Podle § 10 ZP mohla jednat jako zaměstnavatel fyzická osoba nejdříve s dosažením věku 18 let.   Zaměstnavatelem může být i fyzická osoba mladší 18 let. Právní úprava totiž počítá s tím, že jí může být před dovršením tohoto roku věku přiznána soudem a se souhlasem zákonného zástupce svéprávnost (§ 37 NOZ), nebo jí může zákonný zástupce s přivolením soudu udělit souhlas k samostatnému provozování obchodního závodu či k jiné obdobné výdělečné činnosti (§ 33 NOZ).  

Právní jednání

(§ 18 až § 20 ZP)

2013   2014  
Zákoník práce počítal s pojmem „právní úkon” a obsahoval i úpravu některých aspektů jeho neplatnosti (§ 18 až § 20 ZP).   Pojem „právní úkon” byl nahrazen termínem „právní jednání” (to se promítlo terminologicky i do ustanovení § 42 odst. 2 ZP a § 43a odst. 4 ZP). Pokud jde o posuzování platnosti právních jednání, vychází se i v pracovněprávních vztazích z právní úpravy obsažené v novém občanském zákoníku (§ 555 až § 558 NOZ a § 574 a násl. NOZ). Na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. (§ 18 až § 20 ZP)  
Právní úprava neobsahovala žádnou výslovnou metodu výkladu právního jednání ve prospěch zaměstnance.   Ustanovení § 18 ZP obsahuje pravidlo, že je-li možné právní jednání vyložit různým způsobem, použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější. Jde o pravidlo, které se aplikuje jako krajní výkladová metoda, pokud všechny ostatní selžou a pochybnosti zůstanou.  

Kolektivní smlouva

(§ 23, § 27 a § 28 ZP)

2013   2014  
V zákoníku práce nebyla výslovná zmínka chránící zaměstnance před ukládáním nových povinností nebo zkracováním jejich práv v kolektivní smlouvě.   K ujednáním v kolektivní smlouvě, která zaměstnancům ukládají povinnosti nebo zkracují jejich práva stanovená tímto zákonem, se nepřihlíží (tato ujednání jsou právně bezvýznamná). (§ 23 ZP)  
Rozpor podnikové kolektivní smlouvy s kolektivní smlouvou vyššího stupně co do minimálního rozsahu práv řešil § 27 ZP neplatností.   K ujednáním podnikové kolektivní smlouvy, která upravují práva z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v menším rozsahu než kolektivní smlouvy vyššího stupně, se nepřihlíží (jako by jich nebylo). (§ 27 ZP)  
V ustanovení § 28 ZP byl obsažen zákaz nahradit kolektivní smlouvu jinou (nepojmenovanou) smlouvou a použít pro ni některá ustanovení občanského zákoníku (např. o odstoupení od smlouvy).   Tyto zákazy jsou v § 28 ZP přeformulovány. I nadále platí, že kolektivní smlouvu nelze nahradit jinou smlouvou (dle § 1746 odst. 2 NOZ), stejně jako ji není možné zrušit odstoupením od ní (sjednání takové možnosti by negativně ovlivnilo existenci kolektivní smlouvy, proto se k takové dohodě vůbec nepřihlíží). Nově je vyloučeno domáhat se relativní neúčinnosti kolektivní smlouvy (§ 589 a násl. NOZ).  

Pracovní smlouva

(§ 34 ZP)

2013   2014  
§ 34 ZP obsahoval požadavek na písemnou formu jak pracovní smlouvy, tak jejích případných změn.   Ve vztahu ke změnám obsahu pracovní smlouvy už § 34 ZP tento požadavek neobsahuje. To, že také ke změně obsahu pracovního poměru (pracovní smlouvy) musí dojít písemnou formou, se dovozuje přímo z ustanovení § 564 NOZ, dle kterého „vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě”.  
Požadavek písemné formy pro odstoupení od pracovní smlouvy nebyl výslovně spojen s následkem v případě jejího nedodržení. (§ 34 odst. 4 ZP)   Odstoupení od pracovní smlouvy musí být provedeno písemně, jinak se k němu nepřihlíží (postrádá právních účinků, jako by nebylo). (§ 34 odst. 4 ZP)  

Rozvázání pracovního poměru

(§ 50 odst. 1, § 56a, § 60 a § 66 odst. 2 ZP)

2013   2014  
Nedodržení povinnosti písemné formy pro výpověď z pracovního poměru (§ 50 odst. 1 ZP), pro jeho okamžité zrušení (§ 60 ZP) nebo zrušení ve zkušební době (§ 66 ZP) nebylo výslovně spojeno s konkrétním následkem.   Pokud tato právní jednání vedoucí k rozvázání pracovního poměru nebudou provedena v písemné podobě, nepřihlíží se k nim. To znamená, že jde jen o zdánlivá právní jednání, k nimž vlastně ani nedošlo a na jejich základě nemůže pracovní poměr skončit (jsou právně bezvýznamná).
(§ 50 odst. 1 ZP a § 60 ZP a § 66 odst. 2 ZP)  
Zákoník práce neumožňoval rozvázat pracovní poměr třetí osobě mimo zaměstnance nebo zaměstnavatele.   Zákonný zástupce nezletilého zaměstnance mladšího 16 let může okamžitě zrušit jeho pracovní poměr, pokud je to nutné v zájmu vzdělání, vývoje nebo zdraví tohoto zaměstnance (též § 35 odst. 2 NOZ). K platnosti tohoto způsobu rozvázání pracovního poměru se vyžaduje přivolení soudu. Toto přivolení a rovněž tak stejnopis okamžitého zrušení pracovního poměru musejí být nezletilému zaměstnanci doručeny. (nový § 56a ZP)  

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

(§ 77 odst. 4 až 6 ZP)

2013   2014  
U výpovědi nebo okamžitého zrušení dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (výslovně jen dohody o pracovní činnosti) nebyla zmíněna předepsaná forma.   Pro výpověď nebo okamžité zrušení dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se vyžaduje zásadně písemná forma, jinak se k nim nepřihlíží (jsou právně bezvýznamné). (§ 77 odst. 4 ZP)  
Zákoník práce neumožňoval rozvázat pracovněprávní vztah založený dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce někomu jinému než zaměstnanci nebo zaměstnavateli.   Zákonný zástupce nezletilého zaměstnance mladšího 16 let může okamžitě zrušit jeho dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce, a to za stejných podmínek jako pracovní poměr (viz výše). (§ 77 odst. 5 až 6 ZP)  

Odměňování

(nový § 144a ZP)

2013   2014  
Vyloučení aplikace institutu postoupení pohledávky (včetně pohledávky zaměstnance na mzdu, plat nebo odměnu z dohod) bylo obsaženo v § 4a odst. 1 ZP.   Výslovný zákaz postoupit právo na mzdu, plat, odměnu z dohod nebo jejich náhradu se nachází v § 144a odst. 1 ZP.