Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Změny v nemocenském pojištění a pojistném na sociální pojištění po 31. 12. 2017

5.10.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2017.21.01
Změny v nemocenském pojištění a pojistném na sociální pojištění po 31. 12. 2017

Ing. Marta Ženíšková

V roce 2017 byly schváleny tři zákony, které mají významný dopad do sociálního pojištění. Tyto zákony mění a doplňují zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zavádějí se dvě nové dávky nemocenského pojištění, a to otcovskou a dlouhodobé ošetřovné, a na základě zkušeností z praxe byla v tzv. technické novele schválena řada opatření ve prospěch pojištěnců i zaměstnavatelů.

1. OTCOVSKÁ

Zákonem č. 148/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se rozšiřuje okruh dávek nemocenského pojištění o novou dávku nazvanou „dávka otcovské poporodní péče” v oficiálně zavedené zkratce „otcovská”. Poslaneckým návrhem byla do návrhu tohoto zákona doplněna změna ve výši nemocenského u dobrovolných členů složek integrovaného záchranného systému (hasičů, horské služby, vodních záchranářů, nejsou-li k této složce v pracovněprávním nebo služebním vztahu). Nemocenské bude u dobrovolných členů těchto složek činit 100 % redukovaného denního vyměřovacího základu, jestliže u nich uznání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény bude bezprostředním následkem úrazu nebo nemoci, popřípadě karantény, které utrpěli při aktivním podílení se na záchranných nebo likvidačních pracích. Tento zákon nabývá účinnosti 1. 2. 2018.

Kdo má na otcovskou nárok

Nárok na otcovskou má pojištěnec, to znamená osoba, která je v době přiznání dávky účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), byla-li jako OSVČ účastna nemocenského pojištění po dobu alespoň 3 měsíců před nástupem na otcovskou. U této dávky neplyne ochranná lhůta. Pojištěnec musí být otcem dítěte anebo osobou, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů. Při převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů oběma manželi může být otcovská poskytována i ženě; v takovém případě už muži nemůže být otcovská přiznána.

Doba poskytování otcovské, nástup na otcovskou a její výše

Otcovská se poskytuje po dobu 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích. Poskytování otcovské se nepřerušuje například ani uznáním dočasné pracovní neschopnosti v průběhu jejího čerpání nebo úmrtím dítěte. Na otcovskou se musí nastoupit v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče; při převzetí do péče musí pojištěnec nastoupit na otcovskou nejpozději do 7 let věku dítěte. Na otcovskou bude nárok na dítě, které se narodilo nebo bude převzato do péče dnem 21. 12. 2017 a později. Jestliže se dítě narodilo nebo bylo převzato do péče dnem 21. 12. 2017, musí k nástupu na otcovské dojít dne 1. 2. 2018, aby vznikl na tuto dávku nárok.

Výše otcovské činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu, to znamená, že náleží ve stejné výši, v jaké se poskytuje peněžitá pomoc v mateřství.

Poskytování otcovské má přednost před poskytováním ošetřovného a nemocenského, a tedy i před náhradou mzdy náležející v období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti.

2. TECHNICKÁ NOVELA

Zákonem č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony se novelizují všechny zákony upravující sociální pojištění. Poslaneckými návrhy bylo do návrhu tohoto zákona doplněno zvýšení nemocenského při déletrvající dočasné pracovní neschopnosti, zavedení e-neschopenky a změna jednotného informačního systému práce a sociálních věcí. Zákon obsahuje mnoho legislativně technických úprav. V tomto článku se zmíním jen o těch změnách, které mají vliv na účast na nemocenském pojištění, poskytování dávek nemocenského pojištění, odvod pojistného a provádění sociálního pojištění. Zákon má dělenou účinnost, přehled změn je zpracován podle data účinnosti.

Účinnost od 1. 1. 2018

Výše nemocenského

Podle současné úpravy činí výše nemocenského 60 % denního vyměřovacího základu. Od 1. 1. 2018 zůstává sazba 60 % pro období od 15. do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, poté se zvyšuje na 66 % od 31. do 60. dne a na 72 % od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Vyšší sazby budou platit od 1. 1. 2018 i pro nemocenské, které přechází z roku 2017 do roku 2018. K 1. 1. 2018 se bude vyplácené nemocenské přepočítávat nejen podle nové výše redukčních hranic, ale i podle nových sazeb.

Účinnost od 1. 2. 2018 - Změny v nemocenském pojištění

Nárok na dávku

Podle současné úpravy nemá zaměstnanec, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu nebo je činný na základě dohody o provedení práce, nárok na dávku nemocenského pojištění, pokud v tom měsíci, v němž měl nárok vzniknout, není účasten nemocenského pojištění, to znamená, že nebyl do tohoto měsíce zúčtován započitatelný příjem alespoň 2 500 Kč nebo více než 10 000 Kč. Podle nové úpravy bude-li zaměstnanec v posledních třech kalendářních měsících před vznikem sociální události účasten nemocenského pojištění v takovém zaměstnání, vznikne mu nárok na nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství i v kalendářním měsíci, v němž není účasten nemocenského pojištění.

Výpočet dávky

Pravděpodobný příjem, z něhož se vychází při výpočtu denního vyměřovacího základu pro stanovení výše dávek nemocenského pojištění, se v současné době stanoví v případě, není-li v rozhodném období započitatelný příjem nebo alespoň 7 započitatelných kalendářních dnů. Podle nové úpravy se pravděpodobný příjem bude stanovovat, pokud v rozhodném období nebude alespoň 30 započitatelných dnů.

Režim práceneschopného

Podle současné úpravy musí dodržovat režim dočasně práceneschopného všichni pojištěnci, kteří byli uznáni dočasně práceneschopnými. To znamená, že pro všechny pojištěnce platí omezení vycházek na maximálně 6 hodin v kalendářním dnu. V případech, kdy pojištěnec má sice nárok na nemocenské, ale není nemocný, nemá takové omezení smysl. Tak například práceneschopnou je uznávána pojištěnka, protože jí nevznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, práceneschopným je uznáván pojištěnec po dobu, po kterou nemůže pracovat pro poškození nebo ztrátu ortopedické pomůcky. I těmto osobám musí být v současné době stanoveny vycházky. Podle nové úpravy se nebude na takové osoby vztahovat režim práceneschopného, nebude se jim proto určovat ani doba vycházek.

Změna stupně invalidity v době trvání dočasné pracovní neschopnosti

Pojištěnec, který byl uznán invalidním, končí podle současné úpravy dočasná pracovní neschopnost 30. dnem ode dne následujícího po dni, v němž byl uznán invalidním, a to i v případě, kdyby ji ošetřující lékař neukončil. Výplata nemocenského tímto dnem končí, od 31. dne po uznání invalidity se nemocenské nevyplácí bez ohledu na to, jestli lékař ukončil či neukončil pracovní neschopnost. To však neplatí, mění-li se pouze stupeň invalidity. V tomto případě se trvání dočasné pracovní neschopnosti neukončuje 30. dnem po uznání změny stupně invalidity. Nově bude výplata nemocenského ukončena 30. dnem též při změně stupně invalidity, ale jen na vyšší stupeň, například z prvního na druhý nebo na třetí stupeň anebo z druhého na třetí stupeň.

Poskytování nemocenského v poloviční výši

Pojištěnec, který si přivodil dočasnou pracovní neschopnost zaviněnou účastí