Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Zdravotní pojištění po 1. 1. 2018

4.1.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2018.01.01
Zdravotní pojištění po 1. 1. 2018

Ing. Antonín Daněk

Jako každoročně tak i tentokrát dochází ve zdravotním pojištění s účinností od 1. ledna 2018 ke změnám majícím vliv nejen na placení pojistného jednotlivými skupinami plátců. V tomto příspěvku si tyto změny blíže rozebereme a v závěru si ještě připomeneme novinky, které vstoupily v platnost v průběhu roku 2017.

MINIMÁLNÍ MZDA VE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ

Problematika odvodu pojistného za zaměstnance s ohledem na minimální vyměřovací základ je řešena zejména v ustanoveních § 3 odst. 4 až 10 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPZP”). Pokud není zaměstnanec vyjmenován mezi osobami nebo situacemi uvedenými v § 3 odst. 8 ZPZP (to znamená, že není povinností stanovené minimum v takových případech dodržet), musí být ze strany zaměstnavatele zajištěn odvod pojistného nejméně z vyměřovacího základu ve výši 12 200 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Jestliže je uplatňována některá z možností snižujících minimální vyměřovací základ na poměrnou část podle § 3 odst. 9 ZPZP, musí zaměstnavatel zabezpečit odvod pojistného alespoň z poměrné části minima podle počtu kalendářních dnů trvání některé z daných skutečností (například jde o případ, kdy zaměstnání netrvá po celý kalendářní měsíc).

Z pohledu zaměstnavatele a zaměstnance ovlivňuje minimální vyměřovací základ placení pojistného především v těchto situacích:

1. Zaměstnanci je zúčtován příjem nižší než 12 200 Kč - zaměstnavatel musí provést dopočet a doplatek pojistného tak, aby za rozhodné období kalendářního měsíce odvedl zdravotní pojišťovně pojistné v částce 1 647 Kč. Zaměstnavatel nejprve vypočte pojistné ze skutečně zúčtovaného hrubého příjmu a tuto částku zaokrouhlí na celou korunu směrem nahoru. Jednu třetinu takto vypočteného pojistného (rovněž případně zaokrouhlenou na celou korunu nahoru) srazí zaměstnanci, zbylé dvě třetiny, neboli rozdíl, hradí zaměstnavatel. Pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu mezi zúčtovanou hrubou mzdou a částkou minimální mzdy platí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec.

Pouze v případě, kdy je skutečná výše příjmu zapříčiněna překážkami v práci na straně zaměstnavatele podle § 207 až § 209 ZP, přechází povinnost úhrady předmětného doplatku v plné výši na zaměstnavatele.

2. Zaměstnanci je poskytnuto neplacené volno nebo má vykázánu neomluvenou absenci - platí zásada, že bez ohledu na počet kalendářních dnů takové nepřítomnosti v práci musí zaměstnavatel zabezpečit odvod pojistného z minimálního vyměřovacího základu, případně z jeho poměrné části, s výjimkou osob, pro které ustanovení o minimálním vyměřovacím základu neplatí dle § 3 odst. 8 ZPZP.

Trvají-li neplacené volno či neomluvená absence po celý kalendářní měsíc, je za účelem dodržení minima vyměřovacím základem zaměstnance minimální mzda. Pokud však tyto okolnosti trvají pouze po část kalendářního měsíce, je vyměřovacím základem zaměstnance zúčtovaný příjem:

  • s přihlédnutím k zákonnému minimu (případně k jeho poměrné části) u těch osob, pro které minimum platí,

  • bez ohledu na minimální vyměřovací základ u osob uvedených v § 3 odst. 8 ZPZP.

3. Zaměstnanec má současně více zaměstnání - pro placení pojistného na zdravotním pojištění se v rozhodném období kalendářního měsíce sčítají příjmy zaměstnance, zakládající účast na zdravotním pojištění. Pokud je v úhrnu příjmů od všech zaměstnavatelů dosaženo alespoň minimální mzdy, odvádí každý ze zaměstnavatelů pojistné ze skutečné výše příjmu (nutno přiložit doklad o výši příjmu u jiného zaměstnavatele či zaměstnavatelů nebo potvrzení o tom, že jiný zaměstnatel odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu). Naopak dopočet a doplatek pojistného se provádí tehdy, jestliže výše zúčtovaných příjmů nedosáhne za daný kalendářní měsíc v úhrnu alespoň 12 200 Kč. Za tohoto stavu, tedy v případě více souběžných zaměstnání s celkovou částkou příjmů nižší než 12 200 Kč, pověřuje zaměstnanec k provedení doplatku pojistného do zákonného minima toho zaměstnavatele, kterého si zvolí. Za těchto okolností je tedy průběžně nutná spolupráce příslušných zaměstnavatelů.

4. Vystavování potvrzení pro jiného zaměstnavatele - může nastat situace, kdy má pojištěnec současně dvě nebo více zaměstnání, přičemž v některém zaměstnání nedosahuje minima 12 200 Kč. Aby tento zaměstnavatel nemusel provádět dopočet pojistného do minimálního vyměřovacího základu, musí mít k dispozici potvrzení od jiného („hlavního”) zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Pokud takové potvrzení obdrží, odvádí pojistné ze skutečně dosaženého příjmu zaměstnance. V opačném případě, tedy pokud takové potvrzení nemá, dopočítává pojistné do vyměřovacího základu 12 200 Kč.

5. Při zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek - ve vazbě na placení pojistného nehraje ve zdravotním pojištění rozsah pracovního úvazku žádnou roli, jinými slovy, jestliže se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být zaměstnavatelem tento odvod zabezpečen.

6. U zaměstnané osoby ze zahraničí - minimální vyměřovací základ platí i pro osoby ze zahraničí, zaměstnané u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky v situaci, kdy zúčtovaný příjem zakládá svojí výší nebo povahou účast na zdravotním pojištění. To znamená, že tuto povinnost plní zaměstnavatelé při zaměstnávání osob ze států Evropské unie, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska ve smyslu koordinačních nařízení Evropské unie (883/2004 a 987/2009), nebo i tehdy, zaměstnávají-li osoby z tzv. „třetích” zemí, tedy mimo tyto státy.

Naopak, odvod pojistného nejméně z minimálního vyměřovacího základu nemusí být proveden například v těchto situacích:

1. Minimum nemusí být dodrženo ze zákona - právní úprava platná ve zdravotním pojištění pamatuje na určité skupiny osob (zaměstnanců) formou jistého zvýhodnění, kdy jejich zaměstnavatelé nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část, ale vyměřovacím základem je skutečně dosažený příjem, tedy v roce 2018 i částka nižší než 12 200 Kč. Tyto osoby jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 3 odst. 8 ZPZP, kdy se z hlediska četnosti jedná především o osoby, za které je plátcem pojistného současně i stát. Aby zaměstnavatel nemusel dopočítávat a doplácet pojistné do minima 12 200 Kč, musí mít k dispozici doklad, který jej bude k takovému postupu opravňovat (například rozhodnutí o přiznání důchodu zaměstnanci, rozhodnutí Úřadu práce o pobírání rodičovského příspěvku, potvrzení o studiu a další). Takový doklad předloží i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.

2. Souběh zaměstnání s evidencí na Úřadě práce - tento souběh dvou kategorií je ve zdravotním pojištění přípustný tehdy, pokud výše zúčtovaného příjmu nepřesáhne v kalendářním měsíci za podmínek stanovených v § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, polovinu minimální mzdy, tedy v roce 2018 částku 6 100 Kč. Při splnění této základní podmínky odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu.

SOUBĚH ZAMĚSTNÁNÍ SE SAMOSTATNOU VÝDĚLEČNOU ČINNOSTÍ

Pro placení pojistného a dodržení minimálního vyměřovacího základu je důležité, kterou činnost pojištěnec v daném souběhu považuje za hlavní, resp. vedlejší zdroj svých příjmů. S ohledem na reálnou výši příjmů sděluje pojištěnec tuto důležitou skutečnost zdravotní pojišťovně při zahajování druhé činnosti a dále pak každoročně prostřednictvím bodu 2 v Přehledu podávaném OSVČ.

Hlavním zdrojem příjmů je zaměstnání

Za této situace musí být v zaměstnání odvedeno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 12 200 Kč, tedy nejméně v částce 1 647 Kč, a zaměstnání musí trvat celý kalendářní měsíc. U samostatné výdělečné činnosti nemusí být minimum dodrženo, není povinností pojištěnce platit zálohy na pojistné.

Hlavním zdrojem příjmů je samostatná výdělečná činnost

OSVČ platí pravidelné měsíční zálohy na pojistné, od ledna 2018 minimálně ve výši 2 024 Kč. Zaměstnavatel odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu, pro uplatnění tohoto postupu zaměstnanec dokládá zaměstnavateli čestným prohlášením, že platí alespoň minimální zálohy jako OSVČ.

ZVÝŠENÁ MINIMÁLNÍ ZÁLOHA A MINIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD OSVČ

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2018 je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 29 979 Kč, tj. 14 989,50 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2018 se vypočte jako 13,5 % z částky 14 989,50 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2018 z dosavadních 1 906 Kč na 2 024 Kč.

Od měsíce podání Přehledu za rok 2017 (tedy například od dubna 2018) platí OSVČ nadále zálohu 2 024 Kč i tehdy, pokud podle příjmů a výdajů za rok 2017 matematicky vyjde výše zálohy nižší než 2 024 Kč.

Částka 2 024 Kč také představuje nejnižší možnou výši zálohy v situaci, kdy je OSVČ, pro kterou platí zákonné minimum, povoleno zdravotní pojišťovnou snížení výše placené zálohy.

PRAVDĚPODOBNÉ POJISTNÉ

Aby mohla zdravotní pojišťovna zjistit, zda plátce platí pojistné podle zákona, musí jí zaměstnavatelé (za daný kalendářní měsíc) a OSVČ (za