Někteří lidé se podivují, proč je jejich důchod neúměrně nízký v porovnání s jejich minulými příjmy. Tu je odpověď.
Výše důchodu ať už starobního nebo invalidního a pozůstalostního vždy závisí nejen na celkové době pojištění, ale i na výši vyměřovacích základů pro odvod pojistného na důchodové pojištění. Podle poznatků České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) jsou zvláště dvě kategorie lidí, které se podivují, proč je jejich důchod neúměrně nízký v porovnání s jejich minulými příjmy. V zásadě lze říci, že nad výší důchodu se pozastavují lidé, kterým je vyplácena mzda tzv. "na ruku", a potom osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), protože si platí pojistné na důchodové pojištění v minimální výši.
"V případě prvním se celý problém odvíjí od praxe využívané některými zaměstnavateli, kteří zaměstnancům vyplácejí pouze minimální mzdu a zbytek dorovnávají tzv. "na ruku". Tímto svým jednáním se vyhýbají reálnému odvodu pojistného. ČSSZ ovšem u jejich zaměstnanců eviduje pro důchodové nároky nižší příjmy a z nich pak zákonitě vypočítá i nižší důchod," upřesňuje ústřední ředitel ČSSZ Vilém Kahoun a pokračuje: "Odlišná situace je u OSVČ. V jejich případě se pro výpočet důchodu používají vyměřovací základy pro pojistné na důchodové pojištění, ze kterých zaplatily příslušné pojistné." Vyměřovacím základem pro odvod pojistného na důchodové pojištění je částka, kterou si OSVČ sama určí. U OSVČ vykonávající tzv. hlavní výdělečnou činnost to musí být částka rovnající se nejméně 50 % daňového základu, eventuálně minimálnímu vyměřovacímu základu, je-li vyšší než polovina daňového základu. Minimální vyměřovací základ činí součin počtu měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti a částky odpovídající 25 % průměrné mzdy. OSVČ si však může, jak bylo uvedeno výše, určit vyšší roční vyměřovací základ, a to dle vlastního uvážení až do výše maximálního vyměřovacího základu stanoveného pro daný kalendářní rok. V praxi však tuto možnost OSVČ příliš nevyužívají.
Pro stanovení výpočtového základu, ze kterého se vyměřuje důchod, se vychází z osobního vyměřovacího základu. Ten tvoří u zaměstnanců měsíční průměr ročních příjmů (vyměřovacích základů) dosažených v rozhodném období a u OSVČ právě měsíční průměr z vyměřovacích základů za jednotlivé kalendářní roky, ze kterých zaplatily pojistné na důchodové pojištění. Z důchodového pojištění se poskytuje náhrada příjmu v případě stáří (starobní důchod), invalidity (invalidní důchod) a úmrtí živitele (vdovský, vdovecký a sirotčí důchod). V okamžiku, kdy nastane některá z těchto událostí, hraje výše vyměřovacích základů pro odvod pojistného jednu z hlavních rolí.
Následující příklady dokládají, jaký dopad může mít na důchod zaměstnance…
