Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Rozvržení pracovní doby

5.1.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.1.11.2 Rozvržení pracovní doby

JUDr. Petr Bukovjan

Právní úprava

Právní úprava:

  • § 81 až 84 ZP – základní ustanovení

  • § 85 ZP – pružné rozvržení pracovní doby

  • § 86 a § 87 ZP – konto pracovní doby

2011   od 2012  
Pro maximální délku směny u rovnoměrného a nerovnoměrného rozvržení pracovní doby byl stanoven jiný limit.   Pro obě rozvržení platí, že délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin.  
Povinnost zaměstnavatele vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance byla vztažena jen k zaměstnancům s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou; zákon se přitom výslovně nezmiňoval v této souvislosti o změnách takového rozvrhu.   Zmíněná povinnost platí i ve vztahu k zaměstnancům s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou a včasné seznámení se týká i změn rozvrhu.  
ZP vycházel z toho, že ve vztahu k pružnému rozvržení pracovní doby zaměstnavatel vymezí jeden úsek základní pracovní doby, který je vložen mezi úseky volitelné pracovní doby.   Není vyloučeno, aby též úseků základní pracovní doby bylo více.  
Maximální délka vyrovnávacího období, ve kterém musela být naplněna průměrná týdenní pracovní doba u jejího pružného rozvržení, činila 4 týdny.   Nově platí, že průměrná týdenní pracovní doba musí být naplněna ve vyrovnávacím období určeném zaměstnavatelem, nejdéle však v období 26 týdnů po sobě jdoucích, nebo dle kolektivní smlouvy až 52 týdnů po sobě jdoucích.  
Zaměstnavatel, u kterého působila odborová organizace, si mohl i přes její existenci rozhodnout sám vnitřním předpisem o aplikaci konta pracovní doby.   Pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace, je možné konto pracovní doby zavést jen prostřednictvím kolektivní smlouvy.  
Pokud v průběhu období, na které bylo konto pracovní doby rozvrženo, mělo dojít ke změně rozvrhu týdenní pracovní doby, nesměla být tato změna provedena tak, aby zahrnovala období kratší než 4 týdny po sobě jdoucí.   Toto pravidlo bylo jako nadbytečné vypuštěno.  
Zaměstnavatel byl povinen při kontu pracovní doby vykazovat každý týden rozdíl mezi stanovenou týdenní pracovní dobou a odpracovanou pracovní dobou.   Takovou povinnost již zaměstnavatel nemá.  
Zákon neumožňoval započtení práce přesčas při kontu pracovní doby do pracovní doby v následujícím vyrovnávacím období.   V kolektivní smlouvě lze sjednat, že práce přesčas odpracovaná v kontu pracovní doby ve vyrovnávacím období sjednaném v kolektivní smlouvě bude v rozsahu nejvýše 120 hodin započtena do pracovní doby v bezprostředně následujícím vyrovnávacím období.  

Komentář:

Je třeba si uvědomit, že 12 hodinami je omezena délka směny zaměstnance, nikoliv doba jeho skutečného výkonu práce na pracovišti. Pokud je potřeba, aby zaměstnanec zůstal na pracovišti déle, je možné to řešit např. nařízením práce přesčas. Z definice přesčasové práce totiž vyplývá, že jde vždy o práci mimo rámec rozvrhu pracovních směn zaměstnance. Co ale musí být i v takovém případě dodrženo, jsou limity nepřetržitého odpočinku.

Skutečnost, že ZP požaduje vypracování písemného rozvrhu pracovní doby a seznámení zaměstnance s ním, neznamená, že by zaměstnavatel musel