Příspěvek v době částečné práce (kurzarbeit)

Úprava je obsažená v nově vložených §§ 120a až 120f ZZ a zásadní je, že má širší dopad použití než výhradně pro případy omezení nebo nedostatku práce v době vyvolané pandemií Covid-19. Příspěvek v době částečné práce se poskytuje zaměstnavateli. Účelem je udržení úrovně zaměstnanosti, tzn. snaha udržet zaměstnance v zaměstnání a nekončit s nimi pracovní poměr. To se projevuje i v tom, že příspěvek se poskytuje pouze v případě, že se zaměstnancem, na něhož bude příspěvek v době částečné práce poskytován, nebude rozvázán pracovní poměr z důvodů uvedených v § 52 písm. a) – c) ZP, tj. z organizačních důvodů, a to po dobu, za kterou je tento příspěvek poskytován, a dále po dobu počínající dnem následujícím po dni, kdy je ukončeno poskytování příspěvku, jejíž délka odpovídá polovině počtu kalendářních měsíců, za které byl příspěvek na tohoto zaměstnance poskytnut. Doba se zaokrouhluje na celé měsíce nahoru. Příspěvek se bude poskytovat za splnění stanovených podmínek podle § 120a-120f ZZ, a to po dobu, kterou stanoví nařízení vlády. Doba poskytování příspěvku činí nejvýše 12 měsíců.

Příspěvek se neposkytuje zaměstnavatelům, kteří jsou uvedeni v § 109 odst. 3 ZP, což je stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba zřízená MŠMT, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona, nebo regionální rada regionu soudržnosti. Příspěvek se také bude poskytovat pouze na zaměstnance, jehož pracovní poměr ke dni podání oznámení zaměstnavatele trvá alespoň 3 měsíce. Zaměstnavatel je povinen před podáním oznámení písemně informovat zaměstnance o tom, že nastala překážka v práci na jeho straně, a že mu tak bude poskytován příspěvek v době částečné práce. Novela zákona o zaměstnanosti v § 120a až 120f ZZ upravuje pravidla a podmínky, za kterých bude příspěvek v době částečné práce poskytován. Samotné právo na poskytování příspěvku však založí až vláda, pokud vydá nařízení o tom, že existují důvody pro poskytování tohoto příspěvku. Vláda je při vydání nařízení také omezena pravidly, která stanoví zákon v § 120b ZZ. Pokud vláda nařízení nevydá, poskytování příspěvku nebude aktivní.

AKTIVACE POSKYTOVÁNÍ PŘÍSPĚVKU V DOBĚ ČÁSTEČNÉ PRÁCE

Vláda o poskytování příspěvku rozhodne nařízením po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody. Rozhodnout může vláda v případě, že:

Vláda může aktivovat nařízením poskytování příspěvku v době částečné práce ve více situacích, než je epidemie v důsledku onemocnění Covid-19 nebo jinou nemocí, které ale potřebu právní úpravy nastartovalo. To lze samozřejmě přivítat, protože to umožňuje vládě na základě zákonné úpravy poskytovat finanční plnění (příspěvek), pro které jsou již dopředu stanoveny závazné podmínky. To je potřebné jak pro rozhodování vlády, tak pro příjemce, tzn. zaměstnavatele, aby na základě zákonem o zaměstnanosti stanovených pravidel mohli rozhodnout o tom, zda budou o příspěvek žádat, nebo zda zvolí jiné řešení situace, do níž se pro nedostatek práce dostanou. Jak je shora uvedeno, poskytnutí příspěvku po určitou dobu omezuje možnosti ukončení pracovního poměru se zaměstnanci z organizačních důvodů.

PRAVIDLA PRO VYDÁNÍ NAŘÍZENÍ VLÁDY 

V § 120b ZZ jsou stanovena pravidla pro rozhodování vlády, pokud jde o aktivaci poskytování příspěvku. Rozhodnutí vlády se může týkat také části území České republiky, nemusí být tedy výhradně plošné. Může být také zaměřeno pouze na určité odvětví ekonomiky. Poskytování příspěvku může být omezeno i na určitý okruh zaměstnavatelů, a to stanovením závazných ukazatelů zaměstnavatele. Podmínkou omezení poskytování příspěvku pouze na některé zaměstnavatele ale je, že vláda stanoví:

V nařízení vlády musí být také stanovena doba, po kterou bude příspěvek poskytován, s určením dne jejího počátku, a také musí být stanoveno rozpětí rozsahu týdenní pracovní doby, ve kterém zaměstnavatel není schopen zaměstnanci přidělovat práci. Rozpětí rozsahu omezení pracovní doby je stanoveno mezi 20–80 % týdenní pracovní doby. Vláda při rozhodování o aktivaci v rámci tohoto dopředu upraveného rozpětí stanoví konkrétní procentní rozsah týdenní pracovní doby, ve kterém zaměstnavatel není schopen zaměstnanci práci přidělovat a který bude podmínkou poskytování příspěvku. Nařízení vlády může dobu poskytování příspěvku poprvé stanovit maximálně na dobu 6 měsíců a ta může být opakovaně prodlužována, maximálně však vždy o 3 měsíce, a to až do vyčerpání maximální možné délky 12 měsíců.

PRAVIDLA PRO POSKYTOVÁNÍ PŘÍSPĚVKU

Příspěvek se zaměstnavateli poskytne za celý kalendářní měsíc, ve kterém jeho zaměstnanci nemohli konat práci, a to z důvodu některé z překážek v práci upravených v § 207 až 209 ZP. Podmínkou ale je, že překážka nastala v přímé souvislosti s tím důvodem, pro který bylo vydáno nařízení vlády. Poskytování příspěvku tak bude možné i v případě prostojů nebo přerušení práce způsobeného nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí, případně pro jakékoliv jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele upravené obecně v § 208 ZP, včetně překážky v práci z důvodu dočasného omezení odbytu výrobků zaměstnavatele nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách, která je upravena v § 209 ZP a která doposud jako jediná překážka v práci přicházela v úvahu při poskytování příspěvků poskytovaných v různých "antivirových" programech.

Podmínkou poskytování příspěvku je, že zaměstnavatel zaměstnancům na těchto překážkách vyplatí náhradu mzdy ve výši nejméně 80 % jejich průměrného výdělku a nepřiděluje zaměstnancům práci v rozsahu nejméně 20 % a nejvýše 80 % jejich týdenní pracovní doby. Jak již bylo shora uvedeno, vláda v nařízení stanoví pro konkrétní vyhlášení a aktivaci poskytování příspěvku konkrétní výši v rámci tohoto rozpětí. Aby tak zaměstnavatel dosáhl na poskytování příspěvku, musí zaměstnancům poskytovat náhradu mzdy např. při přerušení práce způsobeném nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí nebo při dočasném omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách nikoliv v zákoníkem práce stanovené minimální výši 60 %. Podle zákoníku práce tak zaměstnavatel sice postupovat může, ale nesplní podmínky pro poskytování příspěvku. Pokud bude chtít žádat o příspěvek, musí zaměstnancům poskytovat náhradu mzdy ve výši nejméně 80 % jejich průměrného výdělku. Příspěvek se neposkytuje na zaměstnance po dobu, kdy koná zaměstnanec práci v kontu pracovní doby podle § 86 a 87 ZP, což je zvláštní způsob rozvržení pracovní doby.

Zaměstnavatel musí pamatovat také na to, že…