Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Příjmy, ze kterých se v roce 2016 zdravotní pojištění neplatí

2.3.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2016.06.07.5
Příjmy, ze kterých se v roce 2016 zdravotní pojištění neplatí

Ing. Antonín Daněk

S účinností od 1. 1. 2008 se stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a navazující placení pojistného odvíjí od zdaňování příslušného plnění podle § zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP”). Primárně se vychází z principu, že co se zdaňuje, to (mimo výjimek) podléhá i odvodu pojistného na zdravotní pojištění – a naopak. Předmětem odvodu pojistného jsou také příjmy, které dosáhnou určité výše, konkrétně alespoň 2 500 Kč například u dohody o pracovní činnosti nebo více než 10 000 Kč u dohody o provedení práce. Upozorňuji, že od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání již sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Jestliže však v průběhu zaměstnání na základě dohody (dohod) dojde k poklesu příjmu pod částku zakládající účast na zdravotním pojištění, pak je povinností zaměstnavatele tuto osobu jako zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc, resp. měsíce, odhlásit.

Jakkoli je snahou zákonodárce zahrnout co největší rozsah příjmů do vyměřovacího základu pro odvod pojistného, stále ještě nacházíme poměrně široké spektrum příjmů či plnění různé povahy, ze kterých povinnost placení pojistného nevzniká. V právních podmínkách platných od 1. 1. 2016 tak zaměstnavatelé neodvádějí pojistné na zdravotní pojištění z těchto příjmů (plnění):

  1. příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozené podle § 3 odst. 4, § 4, § 4a, zejména pak § 6 odst. 7 a § 6 odst. 9 ZDP,
  2. příjmy žáka nebo studenta ze závislé činnosti pouze za práci z praktického výcviku,
  3. příjem zaměstnance pracujícího na dohodu o provedení práce nepřevyšující 10 000 Kč,
  4. příjem nedosahující 2 500 Kč u:
  5. člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci (i funkci), za kterou je družstvem odměňován,
  6. osoby pracující na dohodu o pracovní činnosti,
  7. dobrovolného pracovníka pečovatelské služby,
  8. odměny členů okrskové volební komise při volbách do Evropského parlamentu, Senátu a zastupitelstev územních samosprávných celků a členů okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny a při volbě prezidenta republiky,
  9. náhrady škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry. Pokud by však zaměstnavatel poskytnul zaměstnanci náhradu škody ve vyšší hodnotě, než v jaké je kupříkladu podle zákoníku práce povinen, rozdíl mezi částkou, kterou je povinen poskytnout, a částkou, kterou zaměstnanci skutečně poskytnul, by zahrnul do vyměřovacího základu zaměstnance.
  10. odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů a odměna při skončení funkčního období náležející podle zákona o obcích, krajích a hlavním městě Praze. Aby se pojistné z odstupného, dalšího odstupného, odchodného a odbytného nezahrnovalo do vyměřovacího základu zaměstnance, musí být zúčtováno v souladu s obecně závaznými právními předpisy, tedy například podle zákoníku práce. Odstupné je poskytováno podle § 67 ZP a toto plnění není od daně osvobozeno. Jelikož je však taxativně vyjmenováno mezi příjmy, které se do vyměřovacího základu zaměstnance nezahrnují, pojistné se neodvádí, třebaže se toto plnění zdaňuje. Podotýkám, že pojistné se z odstupného neplatí pouze tehdy, je-li zúčtováno za podmínek stanovených zákoníkem práce. Pokud by však zaměstnavatel poskytnul zaměstnanci plnění podle interního předpisu, které by nazval odstupným, a nejednalo by se o odstupné podle zákoníku práce, pojistné by se v tomto případě platilo.
  11. věrnostní přídavek horníků,
  12. jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události. Pro nezahrnutí plnění tohoto charakteru do vyměřovacího základu zaměstnance musí být současně splněny dvě podmínky:
  13. musí se jednat o plnění jednorázové a
  14. mimořádně obtížné poměry zaměstnance vznikly jako bezprostřední následek některé
 
 Napište nám
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: