Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Příjmy nezahrnované do vyměřovacího základu zaměstnance od 1. 1. 2015

3.4.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2015.08.7
Příjmy nezahrnované do vyměřovacího základu zaměstnance od 1. 1. 2015

Ing. Antonín Daněk

Stanovení vyměřovacího základu zaměstnance pro placení pojistného je ve zdravotním i sociálním pojištění zakotveno v:

  • § 5 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPSZ”),

  • § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPVZP”).

VAZBA NA ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ

Pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance je u obou pojištění základní právní normou zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP”). Placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance na sociální i zdravotní pojištění je založeno na principu, že co se zdaňuje podle § 6 ZDP (popřípadě by se zdaňovalo, pokud by podléhalo zdanění v České republice), to podléhá odvodu pojistného na příslušné pojištění – a naopak.

K tomu, aby konkrétní plnění, zúčtované zaměstnavatelem zaměstnanci, bylo započitatelné do vyměřovacího základu pro placení pojistného, musí být splněny tyto dvě podmínky:

  • - musí se jednat o příjem zdanitelný, to znamená, že podléhá dani z příjmů fyzických osob podle § 6 ZDP jako příjem ze závislé činnosti a není od této daně osvobozen. V souvislosti s rekodifikací soukromého práva došlo s účinností od 1. 1. 2014 k podřazení funkčních požitků režimu příjmů ze závislé činnosti. To znamená, že příjmem ze závislé činnosti se rozumějí i plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem funkce, resp. funkční požitky. Na režim funkčních požitků se tak použijí veškerá ustanovení o příjmech ze závislé činnosti, pokud ZDP nestanoví jinak.
  • - musí se jednat o příjem zúčtovaný, tj. příjem, který zaměstnavatel zaměstnanci nějakou formou poskytl, resp. zúčtoval v jeho prospěch.

ODLIŠNOST PLATNÁ OD DATA 1. 1. 2015

Ve srovnání s právní úpravou platnou do konce roku 2014 došlo k určitým změnám, takže od 1. 1. 2015 platí následující.

V roce 2013 bylo do § 5 odst. 1 ZPSZ doplněno, že do úhrnu příjmů ze závislé činnosti se nezahrnují náhrady výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. S účinností od 1. 1. 2015 jsou v § 3 odst. 1 ZPVZP tyto náhrady (jako osvobozené) vypuštěny, což znamená, že:

  • pojistné na zdravotní pojištění se z nich odvádí,

  • pojistné na sociální pojištění se z těchto náhrad nadále neplatí.

U OBOU TYPŮ POJIŠTĚNÍ

Z hlediska posouzení odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích se postupovalo do konce roku 2014 tím způsobem, že pokud vytvoření a uplatnění vynálezu (zlepšovacího návrhu) mělo souvislost s výkonem zaměstnání, tedy pokud odpovídalo druhu práce, který měl zaměstnanec uveden v pracovní smlouvě, podléhala tato odměna odvodu pojistného na obě pojištění.

Od 1. 1. 2015 se pojistné z odměn u vynálezů a zlepšovacích návrhů odvádí, v podstatě bez ohledu na to, zda vytvoření a uplatnění vynálezu resp. zlepšovacího návrhu mělo či nemělo souvislost s výkonem zaměstnání.

Příklad č. 1

Zaměstnanec podal zaměstnavateli dva zlepšovací návrhy, které byly přijaty a odměněny. Nejprve navrhl úpravu technologického řešení výrobní linky, na které pracoval (což souviselo s výkonem zaměstnání), s odměnou 10 000 Kč. Návazně předložil návrh na optimalizaci uskladnění náhradních dílů v autodílně (tedy bez souvislosti s výkonem zaměstnání), za což obdržel odměnu 5 000 Kč.

Pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění platí:

1. v roce 2014 -do vyměřovacího základu zaměstnance se zahrne pouze částka 10 000 Kč.

2. v roce 2015 -pojistné se odvede z obou vyplacených odměn, tedy z 15 000 Kč.

PLNĚNÍ NEZAHRNOVANÁ DO

 
 Napište nám
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: