Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Poskytování náhrady v době nemoci nebo karantény zaměstnance

5.1.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.1.15.1 Poskytování náhrady v době nemoci nebo karantény zaměstnance

JUDr. Petr Bukovjan

Právní úprava

Právní úprava:

  • § 192 až 194 ZP – povinnost zaměstnavatele poskytovat zaměstnanci v určitém období jeho dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhradu mzdy (platu, odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr) a podmínky s tím související

2011   od 2012  
Do konce roku 2011 neexistoval výpovědní důvod podle ustanovení § 52 písm. h) ZP a zaměstnavatel nemohl tedy reagovat na porušení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance rozvázáním pracovního poměru výpovědí nebo okamžitým zrušením pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru.   Pokud zaměstnanec poruší zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost dle ustanovení § 301a ZP (povinnost dodržovat režim dočasně práce neschopného pojištěnce v době prvních 21 – a od 1. 1. 2014 prvních 14 – kalendářních dnů nemoci), může mu zaměstnavatel dát výpověď z pracovního poměru; pro totéž porušení nemůže ale v takovém případě zaměstnanci snížit nebo neposkytnout náhradu mzdy (platu).  
Zaměstnanci, který pracoval na základě dohody o pracovní činnosti, příslušela v době prvních 21 kalendářních dnů trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti (karantény) náhrada odměny z dohody za podmínek stanovených v § 192 a § 193; pro účely poskytování této náhrady platilo pro zaměstnance, který pracoval na základě dohody o pracovní činnosti, zaměstnavatelem stanovené rozvržení týdenní pracovní doby do směn, které byl zaměstnavatel povinen pro tyto účely předem určit.   Totéž platí i pro zaměstnance pracujícího na základě dohody o provedení práce, pokud splnil podmínky pro účast na nemocenském pojištění.  

Komentář:

Povinnost zaměstnavatele poskytovat zaměstnanci výše uvedenou náhradu je v ZP obsažena sice již od 1. 1. 2007, realizuje se ale až s nabytím účinnosti nového ZNP, tedy od 1. 1. 2009.

Ačkoliv nedošlo ke snížení sazby pojistného na sociální zabezpečení (ta zůstala trvale na 25 % z vyměřovacího základu), zaměstnavatel si už od roku 2011 nemůže odečítat polovinu vyplacené náhrady. Tuto možnost má jen zaměstnavatel s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců nižším než 26, pokud si tuto sazbu sám pro kalendářní rok zvolil a do 20. ledna daného kalendářního roku to oznámil příslušné OSSZ. Jeho pojistné je ale v takovém případě o 1 % vyšší.

Od 1. 1. 2012 se povinnost poskytovat zaměstnanci náhradu vztahuje též na zaměstnance pracujícího na základě dohody o provedení práce, samozřejmě za podmínky, že ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény splňuje podmínky nároku na nemocenské podle ZNP. Do 31. 12. 2011 tato možnost nepřicházela v úvahu. V důsledku novely ZNP platí dle jeho § 7a ZNP, že zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění, jestliže splňují podmínku uvedenou v § 6 odst. 1 písm. a) ZNP (výkon zaměstnání v České republice, případně ve výjimečných případech v cizině) a byl jim v kalendářním měsíci zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč (i pokud tohoto příjmu dosáhl na základě více dohod o provedení práce k témuž zaměstnavateli).

Do 31. 12. 2011 mohl zaměstnavatel za porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce snížit nebo neposkytnout zaměstnanci náhradu mzdy (platu). Rozvázání pracovního poměru výpovědí nebo okamžitým zrušením bylo zapovězeno výslovně ustanovením § 57 ZP. Od 1. 1. 2012 může rozvázat pracovní poměr, a to pouze výpovědí dle