Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Nový občanský zákoník a zákoník práce 2014 pod lupou - Dohoda o srážkách ze mzdy

6.2.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     Provádět srážky z příjmu zaměstnance je možné jen v případech výslovně vymezených v zákoně, jinak jen na základě dohody o srážkách ze mzdy (totéž se týká platu, náhrady mzdy nebo platu, odměny za pracovní pohotovost, odstupného, peněžitých plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutých v souvislosti se zaměstnáním, které jsou uvedeny v § 145 odst. 2 zákoníku práce, dále jen „ZP“).

     Od 1. 1. 2014 je zrušen § 327 ZP, který pro pracovněprávní účely upravoval dohodu o srážkách ze mzdy jako způsob zajištění závazku. Od 1. 1. 2014 je dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů upravena pouze v novém občanském zákoníku (dále jen „NOZ“). Úprava v zákoníku práce je zrušena proto, že pro celou oblast soukromého práva, tedy i pro účely zajištění dluhu v pracovněprávních vztazích, je zajištění dluhu upraveno v § 2010 až § 2054 NOZ a mezi nimi je v § 2045§ 2047 NOZ upravena i dohoda o srážkách ze mzdy nebo z jiných příjmů. Zákoník práce ale i nadále v § 145 až 150 upravuje srážky ze mzdy obecně, včetně postupu při provádění srážek, je-li dohoda o srážkách ze mzdy sjednána. V pracovněprávních vztazích se úprava dohody o srážkách ze mzdy použije na základě § 4 ZP, podle kterého se pracovněprávní vztahy řídí občanským zákoníkem, nelze-li zákoník práce použít např. proto, že tuto úpravu neobsahuje.

     Nová úprava § 2045 až § 2047 NOZ se použije pro dohody o srážkách ze mzdy, které budou sjednávány nejdříve 1. 1. 2014. Podle § 3073 NOZ se práva ze zajištění závazku vzniklá před dnem nabytí účinnosti NOZ posuzují až do svého zániku podle dosavadních právních předpisů, tj. u dohody o srážkách ze mzdy podle § 327 ZP, ve znění do 31. 12. 2013. To ale nebrání ujednání stran, že se i takto zajištěná práva a povinnosti budou řídit ode dne nabytí účinnosti NOZ. Tento postup vyžaduje výslovné ujednání stran, které sjednaly dohodu o srážkách ze mzdy.

     Pro dohodu se používá zpravidla zkrácené označení dohoda o srážkách ze mzdy, ačkoliv dohodu lze sjednat k zajištění dluhu i z platu nebo jiných příjmů, pokud plynou z výkonu závislé práce bez ohledu na to, zda jsou založeny zákoníkem práce (§ 3 ZP) nebo je výkon závislé práce založen z jiné smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek. V nadpisu § 2045 NOZ je tato skutečnost vyjádřena tak, že se jedná o dohodu o srážkách ze mzdy nebo z jiných příjmů.

     Dohoda o srážkách ze mzdy patří v systematice zařazení NOZ mezi způsoby zajištění dluhu. Výslovně se uvádí, že dluh lze zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy nebo platu, z odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek nebo z náhrady mzdy nebo platu ve výši nepřesahující jejich polovinu. Takto obecně vymezený předmět dohody o srážkách ze mzdy se vztahuje i na zaměstnavatele a zaměstnance, pokud budou mezi sebou vystupovat v pozici věřitele (zaměstnavatel) a dlužníka (zaměstnanec). Dohoda o srážkách sjednaná mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem se může týkat všech pohledávek zaměstnavatele, které mu vzniknou za trvání pracovněprávního vztahu mezi stranami, kdy plátcem mzdy je zaměstnavatel.

     Dohodu o srážkách ze mzdy lze sjednat nejenom v době trvání pracovního poměru, ale i po jeho skončení. V tomto případě však bývalý zaměstnavatel jako věřitel není v postavení plátce, a protože se nejedná o přímé srážky k uspokojení konkrétního zaměstnavatele, který je plátcem, je třeba k uzavření dohody předchozího souhlasu zaměstnavatele. Zaměstnavatelem se rozumí ta osoba, která zaměstnance v daném okamžiku zaměstnává v pracovněprávním vztahu.

     Nová úprava dohody o srážkách ze mzdy se obecně podle § 2045 NOZ vztahuje na zajištění jakéhokoliv dluhu. Dohoda proto může být sjednána mezi věřitelem a dlužníkem k zajištění dluhu, který mezi nimi existuje, aniž by NOZ některé dluhy uváděl, anebo (a to na rozdíl od úpravy obsažené v § 551 občanského zákoníku platného do 31. 12. 2013) umožnil dohodu podle občanského zákoníku sjednat pouze pro případ některých dluhů (na výživném). Upuštění od takto vymezeného předmětu zajištění dluhu výhradně pro určité dluhy je důsledkem toho, že bude-li dohoda o srážkách ze mzdy podle § 2045 NOZ sjednána nikoliv mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, ale pouze mezi věřitelem a dlužníkem, přičemž povinným by měl být plátce mzdy, zavazuje zaměstnavatele povinnost srážky provádět pouze za podmínky, že k uzavření dohody o srážkách ze mzdy dá předem souhlas. Tímto postupem jsou ochráněna práva plátce mzdy (nebo jiných příjmů), protože pokud nebude s uzavřením dohody souhlasit, dohoda jej nebude zavazovat. Souhlas s uzavřením dohody může podmínit tím, aby dlužník, tj. jeho zaměstnanec, hradil náklady, které jsou se srážkami a jejich poukazováním spojeny.

     Nyní se podíváme na hlavní zásady nové úpravy, kdy ustanovení § 2045 až 2047 NOZ nahrazují úpravu § 551 starého občanského zákoníku a § 327 ZP.

     Srážky lze sjednat pro mzdu nebo plat či odměnu ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek, nebo z náhrady mzdy nebo platu. Mzdou se rozumí (§ 109 odst. 2 ZP) peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, který je uveden v § 109 odst. 3 ZP. Ustanovení § 145 odst. 2 ZP i po 1. 1. 2014 v nezměněné podobě upravuje, z jakých dalších jiných příjmů lze srážky provádět, např. z odměny za pracovní pohotovost, odstupného, popř. obdobných plnění poskytovaných zaměstnanci v souvislosti se skončením zaměstnání a z odměny poskytované zaměstnanci při životním a pracovním jubileu. Podle § 2047 NOZ se dohoda o srážkách ze mzdy použije i pro jiné příjmy, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou a platem. Tyto příjmy jsou uvedeny v § 299 občanského soudního řádu.

     Dohodu o srážkách je proto možné sjednat na příjmy z odměny z