dnes je 28.3.2024

Input:

Několik poznámek k testování zaměstnanců

19.3.2021, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 12 minut

2021.06.02
Několik poznámek k testování zaměstnanců

JUDr. Eva Dandová

Jedním z protiepidemických opatření je zavedení testování zaměstnanců. Podívejme se tuto povinnost z pohledu pracovněprávního.

ÚVODEM

Nezbytnou součástí protiepidemických opatření je provádění preventivního screeningového vyšetření na přítomnost SARS-CoV-2 s cílem odhalit potenciálně infekční osoby, které mají jen minimální nebo žádné příznaky infekce, a přitom mohou nevědomky šířit onemocnění. Již od 18. prosince loňského roku bylo účinné mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 47828/2020 – 10/MIN/KAN, které upravuje plošné provádění POC antigenních testů u všech osob, které jsou účastny veřejného zdravotního pojištění v České republice. V současné době lze na základě aktualizace tohoto mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví provést test jednou za tři dny. Pro úhradu z prostředků veřejného zdravotního pojištění je zároveň nezbytné splnit další stanovené podmínky a vyhovět požadavkům na řádné vykazování provedených POC antigenních testů.

Při splnění stanovených podmínek je provedení POC antigenního testu poskytovateli zdravotních služeb uhrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Podrobné podmínky pro vykazování POC antigenního testování obsahu organizační opatření Všeobecné zdravotní pojišťovny VZP ČR č. 54/2020. Výše úhrady výkonu provedení POC antigenního testu činí 350,72 Kč. Výkon obsahuje kompletní činnosti realizované v rámci provádění výkonu, kterými jsou odběr biologického materiálu, zpracování vzorku, testovací sada - antigenní test, vyhodnocení testu, osobní ochranné prostředky a zápis do ISIN.

V případě testování zaměstnanců společností sídlících v ČR mohl již od prosince provádět testování přímo poskytovatel pracovnělékařských služeb. Pokud má místo poskytování zdravotních služeb přímo v areálu podniku a zároveň je smluvním poskytovatelem zdravotní pojišťovny (zdravotních pojišťoven), může při splnění výše uvedených podmínek vykazovat příslušný výkon zdravotní pojišťovně automaticky a bude mu uhrazen. Poskytovatele pracovnělékařských služeb, který nemá sídlo přímo v areálu podniku, však musí požádat příslušný krajský úřad o vydání povolení k poskytování zdravotních služeb mimo zdravotnické zařízení podle § 11a zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. U nesmluvního poskytovatele zdravotních sužeb je nutné požádat zdravotní pojišťovny o přidělení identifikačního čísla zařízení (IČZ) a identifikačního čísla pracoviště (IČP).

Toto platilo již od Vánoc a z toho důvodu hned řada zaměstnavatelů (především velkých zaměstnavatelů) zavedla testování zaměstnanců s odůvodněním, že si nemohou dovolit výpadky ve výrobě.

Vzhledem k tomu, že koncem února se stala situace ve vývoji pandemie kritická, přijala vláda opatření k provádění preventivního vyšetření na přítomnost SARS-CoV-2. Tato opatření jdou v podstatě po dvou liniích, na sobě nezávislých. První možností je tzv. samotestování, které je v gesci ministerstva průmyslu a obchodu, a druhé je tzv. povinné testování prováděné na základě mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví. Jaký je mezi nimi rozdíl, si vysvětlíme dále.

SAMOTESTOVÁNÍ

Od pondělí 1. března 2021 rozběhla vláda ve firmách plošné testování na COVID-19 bez zdravotníků, tzv. samotestování. Stát na něj přispěje z veřejného zdravotního pojištění 60 Kč na test, proplatí 4 testy měsíčně na každého zaměstnance či osobu samostatně výdělečně činnou (OSVČ). Ministerstva průmyslu a obchodu a zdravotnictví k  samotestování připravila stručného průvodce, který je k disposici na webových stránka ministerstva. Jde o doplňkové testování, nadále platí, že pokud je to možné, využívá se k testování síť POC antigenních center, kde se vyšetření plně hradí z veřejného zdravotního pojištění. To vše proto, aby mohl průmysl i přes pandemii koronaviru fungovat dál.

Zaměstnavatelé, kteří budou testovat sami, budou muset hlásit případný pozitivní výsledek závodnímu či obvodnímu lékaři nebo hygienikům. Příspěvek zdravotní pojišťovny ve výši 60 Kč bude náležet za maximálně 4 testy měsíčně na jednoho zaměstnance či OSVČ bez zaměstnanců. Další náklady budou příspěvkem firem pro zdraví zaměstnanců. Jednou měsíčně vykáže zaměstnavatel vůči zdravotní pojišťovně počty provedených testů prostřednictvím příslušného formuláře, který je ke stažení na stránce ministerstva průmyslu a obchodu. Pojišťovna zpětně proplatí příspěvek až 240 Kč za jednoho zaměstnance či jednu OSVČ bez zaměstnanců za daný měsíc. První vyúčtování za měsíc březen se uskuteční v dubnu, zdravotní pojišťovny pro to chystají elektronické formuláře. Za zaměstnance bude pojišťovny o příspěvek žádat zaměstnavatel, OSVČ bez zaměstnanců si požádají samy. Dobrovolně a na vlastní náklady lze samozřejmě testy provádět častěji.

Za zaměstnance se v tomto případě považují i dočasně přidělení zaměstnanci agentury práce a další osoby, které na základě jiného právního vztahu, než je pracovněprávní vztah, vykonávají práci nebo obdobnou činnost na pracovišti zaměstnavatele společně s jeho zaměstnanci. To vše se vztahuje i na OSVČ.

Toto testování je založeno na zcela dobrovolné bázi a je umožněno všem zaměstnancům bez ohledu na velikost jejich zaměstnavatele a dokonce i všem OSVČ. Mohou jej tedy především využívat zaměstnanci malých zaměstnavatelů a OSVČ, aby v případě, kdy poskytují služby nebo pracují na jednom pracovišti se zaměstnanci zaměstnavatele, který musí povinně testovat, nebyli ze strany těchto zaměstnanců terčem kritiky.

PANDEMICKÝ ZÁKON

Dne 26. února 2021 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů (pandemický zákon). Smyslem tohoto zákona je upravit zákonné mantinely pro vydávání opatření, která by měla za účelem zamezení dalšího šíření onemocnění COVID-19 omezovat některé činnosti či poskytování služeb, které jsou z pohledu epidemiologického rizikovými, případně naopak nařídit nějakou činnost, která by bránila šíření tohoto onemocnění, a to v rozsahu, na nějž zákon o ochraně veřejného zdraví dosud nepamatuje. Postup podle zákona o ochraně veřejného zdraví však tímto zákonem není vyloučen, to znamená, že mimořádná opatření budou nadále vydávána i podle zákona o ochraně veřejného zdraví, a to podle toho, co bude třeba mimořádným opatřením regulovat.

V některých případech však zákon vhodným způsobem doplňuje a rozšiřuje postupy stanovené zákonem o ochraně veřejného zdraví. Jedním z nich je i ustanovení § 69 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění, upravující mimořádná opatření, které ve stávajícím znění je poněkud nepřehledné a nevyvážené a především ve vztahu k současné epidemii COVID-19 již zastaralé, když neumožňuje adekvátně reagovat na specifika této epidemie. Proto je pandemický zákon koncipuje novou a zpřesňující proceduru, při které Ministerstvo zdravotnictví může za účelem likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku nařídit mimořádné opatření s celostátní působností, kterým přikáže určitou činnost nebo zakáže nebo omezí určité činnosti nebo služby, jejichž výkonem by mohlo být šířeno onemocnění COVID-19, nebo stanoví podmínky provádění takových činností nebo poskytování takových služeb. Z ustanovení § 2 odst. 2 písm. m) zákona č. 94/2021 Sb. tedy také vyplývá, že mimořádným opatření, které může nařídit ministerstvo zdravotnictví, krajská hygienická stanice nebo Hygienická stanice hlavního města Prahy za účelem likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku nařídit, je mimo jiné i příkaz testovat zaměstnance a jiné pracovníky na přítomnost onemocnění COVID-19. Dále zákon výslovně stanoví, že osoby, na něž se mimořádné opatření vztahuje, jsou povinny se jím řídit.

Jelikož je třeba pro zamezení šíření či vzniku epidemie třeba dodržovat vydaná mimořádná opatření, je nutné zajistit jejich vynutitelnost. Osoby, které nesplní některou z povinností, které jim jsou uloženy mimořádnými opatřeními podle tohoto zákona, bude možné sankcionovat formou pokuty, a to až do výše 3 milionů korun. Zákon proto v ustanoveních § 10 a § 11 zákona č. 94/2021 Sb. stanoví přestupky za nedodržení mimořádných opatření, a to tak, že v ustanovení § 10 zákona č. 94/2021 Sb. jsou přestupky pro právnické a podnikající fyzické osoby a v ustanovení § 11 zákona č. 94/2021 Sb. jsou přestupky pro fyzické osoby. V konkrétním případě porušení výše citovaného § 2 odst. 2 písm. m) zákona č. 94/2021 Sb. může krajská hygienická stanice uložit zaměstnavateli, který nebude

Nahrávám...
Nahrávám...