Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Maximální vyměřovací základ zaměstnance a OSVČ

2.3.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.3.2.5 Maximální vyměřovací základ zaměstnance a OSVČ

JUDr. Jan Přib

Právní úprava

Právní úprava:

  • § 15a ZPSZ – maximální vyměřovací základy

 

    2012   2013   2014   2015   2016   2017  
Výše maximálního vyměřovacího základu    1 206 576 Kč   1 242 432 Kč   1 245 216 Kč   1 277 328 Kč   1 296 288 Kč   1 355 136  

Komentář:

Maximální vyměřovací základ zaměstnance byl zaveden od roku 2008. Je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje. Maximální vyměřovací základ je stanoven ve výši 48násobku průměrné mzdy; v letech 2010 a 2011 však (v rámci úsporných opatření) činil 72násobek průměrné mzdy. Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ, liší se postup podle toho, byl-li zaměstnanec v kalendářním roce zaměstnán u jednoho zaměstnavatele, nebo u více zaměstnavatelů.

Byl-li v kalendářním roce zaměstnanec zaměstnán jen u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje tento maximální vyměřovací základ; to platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce, avšak u téhož zaměstnavatele. Byl-li v kalendářním roce zaměstnanec zaměstnán u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální vyměřovací základ, za přeplatek na pojistném (tento přeplatek však nemůže být vyšší než částka, která byla zaměstnanci z jeho příjmů sražena na pojistném). Tento přeplatek vrátí zaměstnanci okresní správa sociálního zabezpečení jen na základě písemné žádosti zaměstnance; tato žádost musí být přitom doložena potvrzením zaměstnavatele.

Do vyměřovacího základu zaměstnavatele se nezahrnuje částka, která přesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance a z níž zaměstnanec neplatí v kalendářním roce pojistné, přičemž se tento maximální vyměřovací základ v kalendářním roce zjišťuje jen z příjmů zaměstnance u jednotlivého zaměstnavatele (tj. u každého zaměstnavatele zvlášť, a to jen z příjmů, které zaměstnavatel zúčtoval). Částka příjmu zúčtovaná zaměstnavatelem zaměstnanci, z níž zaměstnanec odvedl pojistné, neboť u zaměstnavatele nedosáhl maximálního vyměřovacího základu, se však zahrnuje do vyměřovacího základu zaměstnavatele, i když z hlediska zaměstnance se bude jednat o přeplatek, který bude zaměstnanci na jeho žádost vrácen.

OSVČ platí maximální vyměřovací základ stejně pro OSVČ vykonávající hlavní nebo vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Maximální vyměřovací základ u OSVČ platil již před rokem 2008 a byl stanoven v pevné částce (maximální vyměřovací základ OSVČ před rokem 2008 činil 486 000 Kč). Od roku 2008 je maximální vyměřovací základ OSVČ stanoven v násobcích průměrné mzdy, čímž došlo k podstatnému navýšení tohoto základu.

V případě, že osoba samostatně výdělečně činná byla v kalendářním roce též zaměstnancem (není rozhodující, zda postupně nebo souběžně) a součet úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti přesáhl maximální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a je-li přesahující částka vyšší než tento vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance. Vyměřovací základ zaměstnance dokládá osoba samostatně výdělečně činná potvrzením, které vystavil zaměstnavatel.

Osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna důchodového pojištění též jako zaměstnanec

 
 Napište nám
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: