Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Dopady zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2016 ve zdravotním pojištění

11.12.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2015.25.26.6
Dopady zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2016 ve zdravotním pojištění

Ing. Antonín Daněk

Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance představuje ve zdravotním pojištění důležitou hodnotu, od které se v mnoha dále uvedených situacích odvíjí placení pojistného jak zaměstnavatelem, tak zaměstnancem. Současně platí, že pokud ve zdravotním pojištění hradí pojistné zaměstnanec (resp. je mu zaměstnavatelem sraženo), pak tyto platby probíhají zásadně prostřednictvím zaměstnavatele, zaměstnanec si sám žádné pojistné neplatí. Kromě zaměstnání má minimální mzda přímý vliv i na placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů.

Nařízením vlády č. 233/2015 Sb. ze dne 20. 8. 2015 se s účinností od 1. ledna 2016 se zvyšuje minimální mzda na 9 900 Kč, proto při stanovení vyměřovacího základu a navazujícího výpočtu výše pojistného vycházejí zaměstnavatelé po datu 1. 1. 2016 z této nové částky.

MINIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD MUSÍ BÝT DODRŽEN

Zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2016 se v souvislosti s placením pojistného zaměstnavatelem projeví především v dále uvedených situacích.

1. Provádění dopočtu (a následného doplatku) pojistného do minimálního vyměřovacího základu u těch zaměstnanců, jejichž příjem je nižší než minimální mzda 9 900 Kč. Doplatek do minima platí standardně zaměstnanec (vždy prostřednictvím zaměstnavatele).

Příklad č. 1

Zaměstnanec pracující na zkrácený pracovní úvazek má uzavřenu pracovní smlouvu na dobu neurčitou s měsíčním hrubým příjmem 8 000 Kč.

Ve vazbě na výši minimální mzdy od 1. 1. 2016 odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z částky: (9 900 – 8 000) x 0,135 = 257 Kč.

Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 9 900 = 1 337 Kč.

Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu: (8 000 x 0,135) : 3 = 360 Kč a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 360 + 257 = 617 Kč.

Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 1 337 – 617 = 720 Kč

Poznámka: Zákonné minimum musí být dodrženo i v případě pracovněprávního vztahu uzavřeného podle cizích právních předpisů nebo za situace, kdy:

  • je osoba ze státu Evropské unie, případně z Norska, Islandu, Lichtenštejnska nebo ze Švýcarska, zaměstnána u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky, tedy účastna všech systémů sociálního zabezpečení v České republice podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009,

  • se jedná o osobu – zaměstnance z tzv. „třetí” země (tedy mimo státy výše uvedené).

Stejným způsobem by zaměstnavatel postupoval i v případě, kdyby se jednalo o pracovněprávní vztah formou dohody o pracovní činnosti.

Naopak, minimální vyměřovací základ nemusí být dodržen u osob – zaměstnanců, vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPVZP”).

2. Provádění dopočtu a doplatku pojistného do minima, kdy doplatek hradí zaměstnavatel ve smyslu ustanovení § 207 až 209 ZP z těchto důvodů:

  • prostojů,

  • nepříznivých povětrnostních vlivů,

  • tzv. částečné nezaměstnanosti - z důvodu dočasného omezení odbytu výrobků zaměstnavatele nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách.

3. Provádění dopočtu za situace, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů a úhrn příjmů nedosahuje minima 9 900 Kč.

Dopočet a doplatek pojistného provádí ten zaměstnavatel, kterého zaměstnanec k tomuto účelu pověří, tato okolnost může být případně i součástí pracovní smlouvy. Pro zajištění odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu si „pověřený” zaměstnavatel vyžádá doklad o výši příjmu zaměstnance u dalšího zaměstnavatele (dalších zaměstnavatelů).

4. Provádění dopočtu do poměrné části minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 9 a odst. 10 ZPVZP.

Pokud zaměstnanec ukončí zaměstnání například dne 20. 1. 2016, musí jeho vyměřovací základ činit alespoň 6 387,09 Kč [(20:31) x 9 900], jinak provádí zaměstnavatel dopočet do této poměrné části minima. V takových případech může být vyměřovací základ zaměstnance reálně i nižší než 9 900 Kč.

5. Neplatné rozvázání pracovního poměru

Jestliže soud po přezkoumání zaměstnancem podané žaloby na neplatnost rozvázání pracovního poměru rozhodl o nepřetržitém trvání pracovního poměru, pak zaměstnavatel:

  1. dodatečně (se zpětnou platností) přihlásí osobu jako zaměstnance,
  2. odvede standardním způsobem pojistné ze zúčtované náhrady mzdy,
  3. zajistí dodržení minimálního vyměřovacího základu za období neplatné výpovědi, tedy v těch měsících, na které zaměstnance dodatečně se zpětnou platností přihlašuje, s výjimkou osob, které:
  4. nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 ZPVZP,
  5. byly v uvedeném období zaměstnány v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění s příjmem alespoň na úrovni minimální mzdy,
  6. po uvedené období podnikaly a platily si alespoň minimální zálohy jako OSVČ.

6. Řešení přečerpané dovolené

Minimální vyměřovací základ zaměstnance musí být dodržen i tehdy, pokud je zaměstnanci odúčtována náhrada mzdy za přečerpanou dovolenou.

PLATNÉ ZÁSADY

V souvislosti s placením pojistného je zapotřebí v přímé vazbě na minimální vyměřovací základ (případně na jeho poměrnou část) respektovat zejména následující:

  • pokud se na zaměstnance ze zákona (§ 3 odst. 4 a odst. 6 ZPVZP) vztahuje povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění nejméně z minimálního vyměřovacího základu, musí být zajištěn odvod pojistného alespoň v minimální povinné výši zaměstnavatelem, který je plátcem pojistného za zaměstnance;

  • nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, provádí zaměstnavatel dopočet (a následný doplatek) pojistného do minimálního vyměřovacího základu, v případě příjmů z více zaměstnání provádí tento dopočet a doplatek tehdy, je-li zaměstnancem pro tento účel pověřen. Tento doplatek hradí zaměstnanec. Pokud by byl vyměřovací základ nižší než minimální mzda zapříčiněn z důvodu překážek v práci na straně organizace (§ 207 až § 209 ZP), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele.

  • doplatek pojistného, tedy 13,5 % z rozdílu vyměřovacích základů, platí v plné výši buď zaměstnanec, nebo zaměstnavatel. Tuto částku pojistného nelze „klasicky” dělit na jednu třetinu sraženou zaměstnanci a dvě třetiny placené zaměstnavatelem.

  • má-li zaměstnanec ve více zaměstnáních příjmy nižší než minimální mzda (zakládající účast na zdravotním pojištění), pak se tyto pro účely placení pojistného sčítají. Je-li součet hrubých příjmů (vyměřovacích základů) zaměstnance v daném kalendářním měsíci nižší než minimální vyměřovací základ, tedy minimální mzda, pověřuje zaměstnanec za účelem doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu toho zaměstnavatele, kterého si zvolí. V případě posuzování (sčítání) příjmů z více zaměstnání je nutná spolupráce příslušných zaměstnavatelů.

  • odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu musí být zabezpečen i v případech, kdy zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní úvazek,

  • pokud se ze zákonných důvodů (§ 3 odst. 9 ZPVZP) snižuje minimální vyměřovací základ na poměrnou část, musí být odvedeno pojistné z tohoto sníženého vyměřovacího základu, tedy i včetně případného dopočtu a doplatku pojistného do této poměrné části,

  • doplatky do minimálního vyměřovacího základu, resp. do jeho poměrné části nemůže hradit sám pojištěnec, tyto se platí zásadně prostřednictvím zaměstnavatele,

  • dopočet do minima nebo do jeho poměrné části se provádí u dohody o pracovní činnosti při příjmu alespoň 2 500 Kč (a současně nižším než 9 900 Kč),

  • v případě uzavřené pracovní smlouvy (nebo u plnění charakteru funkčních požitků) se dopočet a doplatek pojistného provádí vždy, pokud zúčtovaný hrubý příjem nedosahuje 9 900 Kč,

  • u dohody o provedení práce zaměstnavatel minimální vyměřovací základ „neřeší”, neboť při příjmu