Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Aktuální dění v oblasti monitoringu zaměstnanců

23.10.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2017.22.05
Aktuální dění v oblasti monitoringu zaměstnanců

Mgr. Veronika Plešková, Mgr. Andrea Drozdíková

Judikát
Sledování aktivity zaměstnanců na pracovišti je stále aktuální a snad nevyčerpatelné téma. Nějakou formu monitoringu totiž řeší či zavádí většina zaměstnavatelů. Přestože se základní pravidla nezdají na první pohled nijak komplikovaná, určení hranice mezi oprávněným a nedovoleným monitoringem zaměstnanců nemusí být v praxi vůbec jednoduché a rozhodně je vždy třeba pečlivě posuzovat situaci s ohledem na všechny okolnosti případu. Tím spíše, kdy ani soudy na nejvyšších stupních se ne vždy ve svých názorech a závěrech shodují.

Jako konkrétní příklad rozdílných úhlů pohledů může sloužit poměrně nedávný mediálně známý spor zaměstnance, pana Bărbulescu, a jeho rumunského zaměstnavatele1. Velký senát Evropského soudu pro lidská práva („Velký senát ESLP”), jenž spor jako poslední článek v rozhodovacím řetězci projednával, dospěl k závěru, že v daném případě zaměstnavatel překročil svá oprávnění a dopustil se nezákonného zásahu do zaměstnancova soukromí.

Od zaměstnavatelů vzešla celá řada dotazů, zejména, zda se skutečně jedná o natolik převratné rozhodnutí, jak uvádějí některé články, či zda přináší nové povinnosti zaměstnavatelům nad rámec současných plynoucích z českých zákonů?

SKUTKOVÝ STAV PŘÍPADU „BăRBULESCU V. RUMUNSKO”

Pan Bărbulescu vytvořil na žádost svého zaměstnavatele firemní účet na Yahoo Messengeru, na  němž měl probíhat online chat se zákazníky společnosti. Ve vnitřních předpisech zaměstnavatele bylo v té době zakotveno, že používání výpočetní techniky společnosti pro soukromé účely je přísně zakázáno. Navzdory existujícímu zákazu jedna zaměstnankyně nastolená omezení porušila. Zaměstnavatel s ní rozvázal pracovní poměr a jako výstrahu či připomenutí rozeslal svým ostatním zaměstnancům o tomto propuštění zprávu.

Jen deset dnů poté si zaměstnavatel zavolal k podání vysvětlení pana Bărbulescu. Z provedeného sledování činnosti pana Bărbulescu bylo zjištěno, že také on využíval výpočetní techniku i k soukromým účelům. Ačkoliv pan Bărbulescu zneužití pracovního účtu písemně popřel, zaměstnavatel měl k dispozici rozsáhlý přepis čítající několik desítek stran soukromé korespondence pana Bărbulescu a jeho příbuzných. Zaměstnavatel následně i s panem Bărbulescu ukončil pracovní poměr výpovědí. Zaměstnanci se tento postup nelíbil a obrátil se na soud, neboť měl za to, že skončení pracovního poměru je příliš tvrdým trestem, a dále, že monitoring v takovém rozsahu nebyl prováděn zákonně.

ROZHODNUTÍ VELKÉHO SENÁTU ESLP

Případ se postupně dostal až před Velký senát ESLP, který - jako jediný v celé rozhodovací linii - shledal, že došlo k porušení práva na ochranu soukromí a rodinného života pana Bărbulescu,