Novela zákoníku práce byla vyhlášena ve Sbírce zákonů jako zákon č. 281/2023 Sb. a převážná část změn vstoupila v účinnost již k 1. říjnu 2023. K podstatným novinkám došlo v oblasti doručování písemností do vlastních rukou. Jednodušeji než dříve lze zaměstnanci doručit písemnost s použitím elektronických nástrojů. Elektronicky lze také poměrně snadno provést i právní jednání, pro která zákon předepisuje písemnou formu. U některých smluv bude ovšem nutné při použití elektronických nástrojů splnit zvláštní povinnosti.
FORMA PRÁVNÍHO JEDNÁNÍ
V pracovněprávních vztazích se obecně uplatňuje princip bezformálnosti právního jednání vycházející z § 559 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen "NOZ"). Znamená to, že písemná forma musí být dodržena jen tehdy, jestliže ji zákon výslovně předepisuje. Jestliže zákon nestanoví, že pro určité právní jednání je vyžadována písemná forma, může formu zvolit ten, kdo vůli projevuje, případně obě smluvní strany, jde-li o dvoustranné právní jednání.
Zákoník práce předepisuje povinnost dodržet písemnou formu u mnoha důležitých právních jednání. Písemně musí být provedena jednostranná jednání, jako například výpověď nebo mzdový výměr, stejně jako důležitá dvoustranná jednání, například pracovní smlouva nebo dohoda o rozvázání pracovního poměru.
Aby byla zachována písemná forma právního jednání, musí být projev vůle zaznamenán prostřednictvím slov na určitém podkladu a opatřen podpisem jednající osoby. Podpis musí být připojen na konec textu vyjadřujícího obsah písemného právního jednání. Písemnou formu lze provést s využitím listiny, která je pak obvykle opatřena vlastnoručním podpisem. Nejde ovšem o jedinou přípustnou variantu zachování písemné formy. Písemně lze jednat i s využitím elektronických nástrojů.
POVINNOST DORUČENÍ PÍSEMNOSTI
V pracovněprávních vztazích ještě musíme rozlišovat případy, kdy zákoník práce vedle zachování písemné formy vyžaduje ještě zvláštní formu doručení druhé straně. Povinnost doručení se uplatňuje zejména tam, kde musí být určitý zaměstnavatelův projev vůle doručen zaměstnanci do jeho vlastních rukou. Doručení představuje zvláštní podmínku, jež musí být splněna, aby bylo písemné právní jednání dovršeno a způsobilo zamýšlené právní následky. Pokud zákon vyžaduje doručení do vlastních rukou, musí být písemnost zaměstnanci předána některým ze zákonem stanovených způsobů. V případě sporu bude na zaměstnavateli, aby prokázal, že k doručení do vlastních rukou zaměstnance řádně došlo. Ne všechna písemná právní jednání ale musí být doručena do vlastních rukou.
Novelou došlo k významné redukci právních jednání, která podléhají doručení do vlastních rukou. Oproti dřívější úpravě již není nutné doručovat právní jednání týkající se vzniku a změn pracovního poměru, zejména tedy pracovní smlouvu, změnu pracovní smlouvy nebo dohodu o práci konané mimo pracovní poměr. Mnozí, zejména větší zaměstnavatelé se dlouhodobě zajímali o možnost digitalizace zejména pracovních smluv a jejich změn (tzv. dodatků k pracovní smlouvě). Dosavadní podmínka doručení těchto dokumentů do vlastních rukou zaměstnance ale možnosti elektronizace fakticky bránila. V důsledku změn provedených novelou je nyní možnost využití elektronických prostředků i při vzniku a změnách základních pracovněprávních vztahů výrazně dostupnější.
ZPŮSOBY DORUČENÍ DO VLASTNÍCH RUKOU
Podle nového § 334a odst. 1 ZP může zaměstnavatel zaměstnanci doručit písemnost do vlastních rukou:
- jejím předáním na pracovišti zaměstnavatele,
- jejím předáním, kdekoliv bude zaměstnanec zastižen,
- prostřednictvím datové schránky,
- prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, nebo
- prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.
Varianty uvedené v písmenech a) až d) jsou vzájemně rovnocenné. Sám zaměstnavatel se může rozhodnout, kterou z nich zvolí. Znamená to, že i když je zaměstnanec fyzicky přítomen na pracovišti, ale zaměstnavatel má možnost doručit například do jeho datové schránky a z jakéhokoli důvodu bude tento způsob doručení považovat za vhodnější (například proto, že se zaměstnancovo pracoviště nachází v jiné obci odlišné od té, v níž sídlí personální útvar, který připravil listinu, jež má být zaměstnanci doručena), může beze všeho doručit do datové schránky. Pouze uplatnění varianty e) váže právní úprava na to, že zaměstnanci není možné doručit na pracovišti zaměstnavatele.
Novela navíc přinesla významné usnadnění možnosti doručovat prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací a zjednodušila také doručení do datové schránky.
DORUČENÍ DO DATOVÉ SCHRÁNKY
V případě, že má zaměstnanec zřízenou datovou schránku a neznepřístupnil ji pro dodávání dokumentů z datové schránky fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby podle § 18a zákona č. 300/2008, Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, může zaměstnavatel doručit písemnost prostřednictvím této datové schránky. K doručení prostřednictvím datové schránky nemusí mít zaměstnavatel od zaměstnance oproti dřívější úpravě žádný zvláštní souhlas. Zaměstnavatel může pouze na základě zjištění, že zaměstnanec datovou schránku a má a neprovedl její znepřístupnění, tento způsob doručení využít.
Písemnost bude doručena dnem, kdy se zaměstnanec do své datové schránky přihlásí. Jestliže se nepřihlásí do datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne dodání písemnosti, nastane tzv. fikce doručení a písemnost bude považována za doručenou posledním dnem uvedené lhůty.
Datové schránky jsou spolehlivým a důvěryhodným nástrojem doručování. Bude-li doručení prostřednictvím datové schránky možné, pak lze zaměstnavatelům doporučit, aby tento způsob využili. Rozhodně je na místě tento způsob doručení upřednostnit před doručením s použitím jiného elektronického nástroje.
DORUČENÍ PROSTŘEDNICTVÍM SÍTĚ NEBO SLUŽBY ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ
Nové znění § 335 ZP stanoví oproti současné právní úpravě výrazně mírnější podmínky i pro doručování s využitím sítě nebo služby elektronických komunikací. Nejčastěji půjde o doručování e-mailem. Zaměstnavatel může tento způsob doručení využít, pokud k tomu zaměstnanec udělil písemný souhlas.
V zájmu ochrany právního postavení zaměstnance ale tento…